Kde jinde, než tady, řekl Mertl po svém životním úspěchu ve švýcarském Gstaadu

- David Schlegel, Jan Vojkůvka

Konečně! Zkušený tenista Jan Mertl se po dlouhých letech své kariéry a nespočtu pokusů kvalifikoval do hlavní soutěže na některém z turnajů ATP. Úspěchu dosáhl po dvou výhrách na turnaji v Gstaadu, kde si v pondělí bude moci zahrát s jiným úspěšným kvalifikantem, domácím Yannem Martim.

Při dosavadních 47 pokusech to Mertlovi nevyšlo, ač několikrát byl velmi blízko. Naposledy minulý víkend při kvalifikaci v německém Hamburku, kde však ve finálovém kole prohrál a čekal jako první šťastný poražený, zda se na něho neusměje štěstí. Trpělivě čekal až do úterního večera, ale nikdo z přihlášených tenistů se neodhlásil a čtyřiatřicetiletý Mertl se mohl chystat na svůj pokus číslo 48 ve švýcarském Gstaadu.

Vysoká nadmořská výška, rychlejší antuka, schůdný los. Takřka ideální podmínky pro to, aby se Mertl dokázal kvalifikovat. A skutečně, povedlo se! I se štěstím, když si mohl zahrát ve finálovém kole jako papírový favorit a nemusel bojovat s Argentincem Kickerem.

 

Na osmačtyřicátý pokus jste to ve čtyřiatřiceti letech dokázal. Poprvé si zahrajete v hlavní soutěži na turnaji ATP. Jaký je to pocit?

No upřímně, říkal jsem si, kde jinde než tady, když jsem viděl los (úsměv).

Nesvazovalo vás to trochu? Už jste několikrát byl velmi blízko...

Překvapivě ani ne, už jsem v mém věku trochu více nad věcí a v zápase s Bosselem jsem cítil, že jsem lepší.

Příští týden se hrají hned čtyři turnaje ATP. Proč jste si vybral, že pojedete právě na kvalifikaci na turnaj do švýcarského Gstaadu? Hrají se navíc dva antukové challengery v Evropě...

Přihlásil jsem všechny tři turnaje v Evropě a sem do Gstaadu jsem se dostal rovnou bez odhlášek, takže jsem si řekl, že pojedu sem. Jinak to byla víceméně náhoda, že jsem hrál právě tady.

Gstaad leží ve vyšší nadmořské výšce, takže antuka je tam rychlejší. To by vám teoreticky mělo vyhovovat, cítíte to podobně?

Určitě to tu neni klasický antukový tenis, hodně to tu lítá. Hodně tu záleží na tom, jak jde podání.

V prvním kole kvalifikace vám los přidělil domácího tenistu Luku Margaroliho. Znal jste ho? Věřil jste si na něj?

Luku znám z turnajů kategorie futures. Docela jsem si na něj věřil. Věděl jsem, že si musím držet svoje podání. Bylo to docela v pohodě. Dá se říci, že jsem měl zápas pod kontrolou.

První set byl zcela bez komplikací, vyhrál jste ho 6:1 a soupeři jste při svém podání nedal vůbec šanci, ve druhém jste oba měli po jednom brejkbolu. Margaroli ten svůj neproměnil, vy ano. Mohl byste tyhle dva klíčové míče popsat?

Sice to bylo po jednom brejkbolu, ale on ho měl už za stavu 2:2 a věřil jsem, že i kdyby ho proměnil, brejkl bych ho zpět. Já svůj brejk získal ve chvíli, kdy jsem vedl 5:4 a 15:40 při jeho podání. V obou případech po pár míčích ve výměně udělal chybu.

Ve finále kvalifikace jste měl hrát s vítězem zápasu Bossel - Kicker. Argentinec Kicker vyhrál nedávno antukový Challenger v Perugii, přesto tento zápas ovládl Švýcar. Byl jste se na něj podívat? Přál jste si jeho postup spíše? Překvapilo vás to?

Viděl jsem ten zápas a Kickerovi to moc nesedělo. Na své poměry hodně kazil, má určitě radši pomalejší kurty. Určitě jsem moc přál, abych hrál  ve finále kvalifikace radši se Švýcarem Bosselem.

Adrian Bossel je znám svým dobrým servisem, rád hraje na tvrdých površích. Jak jste se na ten zápas připravoval a co jste si před zápasem říkal, že bude rozhodovat? Jak jste v noci před zápasem spal?

Spal jsem jak dřevo (úsměv). Jak jsem říkal, tak už to zase tak moc neprožívám, ale samozřejmě jsem se snažil soustředit od prvního míče. Nějak speciálně jsem se nepřipravoval, bylo to jako na každý jiný zapas.

První set odstartoval třemi brejky... To u hráčů jako vy a Bossel asi není úplně běžné...

Ani jeden jsme dobře nezaservírovali a pak, když se hrála výměna, tak to bylo vyrovnané.

Bossel v prvním setu ani jednou neudržel podání, překvapilo vás to? V čem jste byl lepší?

On není moc antukář a já to věděl. Chtěl jsem ho nechat co nejvíce hrát. Dělal lehké chyby i z nahraných míčů.

Ve druhém setu už byla hra o dost vyrovnanější. Oba jste si drželi servis až do stavu 4:3, kdy jste soupeře po třech nevyužitých brejkbolech napočtvrté brejknul... Jak ten gem probíhal?

No, zbytečně jsem byl při dvou brejkbolech pasivní a jednou dobře zapodával. Přeci jen jsem nechtěl udělat chybu. Čtvrtý brejkbol jsem pak  proměnil po jeho nevynucené chybě.

A pak jste podával na vítězství v zápase a na postup do hlavní soutěže... Vzpomněl jste si tehdy na zápas s Kevinem Andersonem, kdy jste před lety podával na postup do hlavní soutěže na Australian Open. Neměl jste strach, že by se to mohlo opakovat?

Moc jsem na ten zápas s Andersonem nevzpomínal, soustředil jsem se na to, abych využil šanci dobrého losu.

V pondělí vás čeká na centrkurtu zápas s domácím Yannem Martim, který taktéž postoupil z kvalifikace. Jednou jste s ním prohrál, pak jste mu porážku oplatil. Jaký to bude zápas? Budete mít někoho v hráčské lóži?

Jsem tu se snoubenkou už od začátku. Jinak nikdo nepřijede, je to dost daleko. Kdyby to bylo blíž, tak by určitě někdo přijel. S Martim to bude vyrovnaný zápas, máme to na zápasy 1:1. Na souboj se těším, ale bude těžké si zápas užít. Dvakrát jsem tu s ním dokonce trénoval (úsměv).

Konzultoval jste taktiku na pondělní zápas s vaším trenérem?

Ne, nekonzultoval jsem ji s nikým. On by ho ani neznal a já s nim už dvakrát hrál, tak trochu vím. (pozn. red.: Trenérem Jana Mertla je Tomáš Zíb, který Martiho před sedmi lety ve Gstaadu porazil 6:0, 6:3 na svém posledním turnaji předtím, než ohlásil konec své kariéry. Bylo to zároveň jeho poslední vítězství)

Hodně štěstí v prvním kole, Honzo!

Děkuji. Nervozita zatím žádná není, to přijde až zítra. (úsměv)