V moři titulů jen tři antukové? Kvitová nyní má na to, aby přidala další kousky

Je to už přes devět let. To si tehdy ještě osmnáctiletá rodačka z Bílovce v australském Hobartu uzmula svoji první trofej na okruhu WTA. Čas běžel a tituly přibývaly s průměrnou dávkou více než dva kousky za rok. Počet se po pražském finále nyní zastavil na čísle 23.

Ačkoliv by se mohl tento titul z akce kategorie international v celkovém porovnání s mnohem prestižnějšími turnaji trochu utápět, má ohromnou cenu. Vždyť se Praha stala teprve druhým „antukovým“ místem, na kterém Kvitová mohla slavit celkové vítězství. První úspěšnou lokací se „špinavým“ podkladem byl Madrid. A to hned dvakrát. 

Přesto, že se v mladí tenisově zdokonalovala na antuce ve Fulneku, ji její postava předurčuje k výhrám spíše na tvrdých površích, na kterých oslavila dohromady 17 prvenství. 

Pak tu máme do třetice všeho dobrého ještě jeden typ dvorce. Ten anglický. 

Petra Kvitová dokázala dvakrát ovládnout Wimbledon - jediný turnaj, ze kterého má grandslamový titul. Dalo by se tak říct, že osmadvacetiletá tenistka je rozenou expertkou na sečený povrch. Jenže zdání trochu klame. Kromě gigantické londýnské akce zvítězila na trávě „pouze" loni v Birminghamu. To byla první vlaštovka po poranění ruky, která říkala: „Jsem zpět ještě silnější, počítejte nadále se mnou.“

Ne tolik početná sbírka z oblíbeného povrchu je samozřejmě daná také tím, že travnatých turnajů, na kterých by Kvitová potenciálně mohla sbírat další triumfy, je v současném ženském tenisovém kalendáři pouze šest. A to je v porovnání s počtem podniků hraných na dalších dvou podkladech zanedbatelné číslo.

Do tohoto období sezóny ale ještě několik týdnů zbývá. Teď může Kvitová uspět na dalších turnajích, které se konají na antuce. Nyní rozhodně má na to, aby jen v letošní sezóně získala na tomto povrchu stejný počet trofejí, jako se jí to povedlo za celou poslední dekádu. 

Nedávno výrazně zhubla. Pro pohyb, který je na podkladu z drcených cihel potřeba více než kde jinde, důležitý fakt. Zkrátka v současnosti má předpoklady pro to, aby se stala dokonalejší antukářkou.

Že se současně česká tenistka i s méně kily cítí výborně, nikoliv vyčerpaně, předvedla už dva týdny zpět ve Stuttgartu, kde v rámci Fed Cupu zařídila dvěma výhrami postup svého týmu do finále. Na akci WTA ve stejném městě sice vypadla v prvním kole, ale že se po náročném víkendu nepovede zápas proti světové hráčce Angelique Kerberové, se dá naprosto pochopit.

Číslovka 24 nemusí být po dalším týdnu vůbec nereálná. Kvitová odehraje další turnaj na povrchu, se kterým zatím moc úspěchů neoslavila, ovšem na půdě, na kterou má ty nejlepší vzpomínky. Prestižní madridskou akci, jež má nyní celkovou dotaci přes 6,6 milionu eur, opanovala v letech 2011 a 2015.

Pražská radost je ve spojení s příjemnou nostalgií na španělské hlavní město ideálním dopingem pro další dny a týdny.

I třeba pro samotný vrchol antukových bojů - Roland Garros. Tam se uzavře roční kruh. Na pařížském majoru se loni Kvitová velkolepě vracela na tenisové dvorce poprvé od přepadení, během kterého ji pořezal stále neznámý útočník. 

A proč by toto uzavření nemohlo dopadnout třeba s trofejí Suzanne Lenglenové nad hlavou? Česká lvice na to nyní má.

Její vnitřní síla je obrovská.