Další premiéra. Šátral se poprvé prokousal mezi tenisovou smetánku

Kdy jste se rozhodl, že zkusíte kvalifikaci v Hamburgu? Dáváte spíše přednost challengerů než bojům o postup do hlavní soutěže turnaje ATP.

Do Hamburgu jsem se víceméně přihlásil omylem. Měl jsem přihlášku do Wimbledonu a také jsem plánoval odehrát turnaj v Poznani. Zapsal jsem se rovněž i do Hamburgu, ale počítal jsem s tím, že se tam nedostanu. Ale nakonec jsem se dostal. Je to trochu paradox, třeba ani challengeru v Marburgu (první vyhraný challenger Šátrala v kariéře – pozn. redakce) jsem se původně neměl zúčastnit.

V kvalifikaci jste byl čtvrtý nasazený a los vám přihrál Itala Lorenza Sonega. Toho jste letos v Bergamu na tvrdém povrchu hladce porazil, ale zápas v Hamburgu se nevyvíjel dlouho vůbec dobře.

O Sonegovi jsem věděl, že zaznamenal velký výkonnostní vzestup. Byl jsem připravený, že to bude velmi těžký zápas. V Bergamu se hrálo v úplně jiných podmínkách než nyní v Německu. Bylo to výborné utkání, oba jsme hráli tenis na hranici svých možností. Zápas jsem si opravdu užil, panovala skvělá atmosféra a doufám, že i diváci se bavili dobře.

Soupeř měl ve třetím setu výhodu brejku. Nakonec jste zvítězil až v tiebreaku za téměř dvě a půl hodiny. Jak byste zápas popsal a zhodnotil?

On mě v průběhu třetího setu brejkl, já jsem si ale na lavičce pořádně zanadával a hned v další hře jsem získal ztracený servis zpět. V dalším gemu jsem mu navíc sebral servis díky třem vítězným úderům z forhendu. Na konci už to bylo padesát na padesát. Já jsem ale v tiebreaku zahrál velice dobře, neudělal jsem snad jedinou chybu.

Ještě odpoledne jste nastoupil s Janem Mertlem do kvalifikace čtyřhry, kam jste se dostali jako úplně poslední dvojice.

To je poměrně úsměvná historka. Když za mnou Honza přišel po singlu, že si ještě půjdeme zahrát čtyřhru, tak jsem se mu poměrně vysmál. Po tak dlouhém zápase ve dvouhře to z mojí strany asi nebylo úplně optimální. Kondičně jsem na tom však v současné době skvěle, takže jsem to zvládl poměrně dobře.

Po čtyřech a půl hodinách v sobotu jste si asi před zápasem s Cedrikem-Marcelem Stebem moc neodpočinul. Nelitoval jste trochu, že jste se přihlásil i do debla?

Určitě jsem si to další den nevyčítal, že by mi třeba došly síly a rozhodně jsem toho nelitoval. Na takhle velkém turnaji je skvělé, když si můžu zahrát i debla.

V zápase s de Schepperem a Michonem jste prohráli první set, ve druhém jste již ztráceli a soupeři měli výhodu brejku. Poté utkání přerušil déšť a zdálo se, že jste byli lepšími hráči na kurtu. Navíc v poslední možné chvíli jste se vrátili do zápasu a druhou sadu jste ještě vyhráli. V supertiebreaku jste drželi nadějné vedení, to jste však neudrželi. Jak jste den dlouhý zápas plný zvratů prožíval?

Ze začátku jsem nehrál příliš dobře. Parťák mi hodně pomohl a my s nimi drželi krok až do konce. Nijak extrémně jsme to ale neprožívali. Spíš jsme si „pobrečeli“, jakou máme smůlu (úsměv). V rozhodujícím supertiebreaku jsme vedli 6:3 a 7:4. Chybělo nám i štěstí. Viděl jsem přebíhat de Scheppera, tak jsem zahrál po lajně, ale míček přizvedla páska. Pak jsem zkazil lehký volej a navíc soupeři v závěru zahráli dobře.

V neděli Vás ve finále kvalifikace čekal Cedrik-Marcel Stebe, který se vrací na kurty  po dlouhém zranění. Na stejném turnaji v Hamburku už ale v minulých letech porazil bývalou světovou trojku Nikolaje Davyděnka či bývalou jedničku Juana Carlose Ferrera. Jak jste se na ten zápas připravoval a jak jste si věřil? Byl jste s losem spokojený?

Ja jsem především nečekal, že Stebe takhle lehce sestřelí Andreozziho. Musel hrát velice slušně. Samotný zápas s ním byl zvláštní. Hrálo se na centrkurtu pod zataženou střechou. Dlouho mi trvalo, než jsem si na ty podmínky zvykl, měl jsem trochu problémy s očima. Soupeř ale naštěstí nezahrál nejlíp a hodně kazil a i díky tomu jsem dokázal zvítězit. Na zápas jsem se snažil především nabrat co nejvíce sil, žádnou zvláštní přípravu jsem ale nepodstoupil.

Jak jste si zápas užíval? První set rozhodl jeden brejk, ale zdálo se, že zápas máte pod kontrolou. V závěru druhé sady se ale zdálo, že soupeř začíná kousat. Měl výhodu několika brejkbolů. Byl jste nervózní? Co považujete za klíčový okamžik utkání?

Musím říct, že jsem si zápas moc neužíval. První set byl z mé strany špatný. Od druhé sady už diváci začali fandit a i díky tomu jsme se oba trochu rozjeli a to utkání dostalo pořádný náboj. Když jsem šel podávat na vítězství, tak jsem byl trochu nevózní, naštěstí jsem si hodně pomohl servisem.

Poprvé v životě jste postoupil do hlavní soutěže ATP. Jak proběhl mečbol? Na co jste myslel těsně poté, co jste postoupil?

Při poslední výměně mě hodně zatlačil, mně se ale podařilo z takřka nesmyslné pozice krátkým forhendovým čopem utéct hrobníkovi z lopaty a soupeř následně úder pokazil. Hodně se mi ulevilo, že je konec a že jsem vyhrál.

Ještě před třemi týdny se zdálo, že nemáte formu a že se možná budete muset vrátit na turnaje kategorie futures a pak přišel takový obrat. Jak si to vysvětlujete?

Sám nevím, co se změnilo. Já jsem pracoval pořád stejně. Tvrdě jsem makal a věřil jsem, že se to zlomí. Je to ovšem příjemná změna. První půlka letošní sezóny byla velká bída, dost jsem se trápil. Naštěstí jsem z toho snad už venku a bude jen líp.

Jak jste sledoval los? V prvním kole jste mohl dostat nezkušeného sedmnáctiletého Němce Wesselse, nakonec jste dostal hráče první padesátky a bývalého hráče první světové desítky Nicolase Almagra. Jak jste to přijal?

Upřímně, los mi úplně nepřál. Spíš naopak, dostal jsem nejtěžšího soupeře ze všech kvalifikantů. Wessels by byl samozřejmě velice příjemný soupeř na turnaji takové kategorie. Ale to se nedá nic dělat. Na druhou stranu jsem byl rád, že si můžu zahrát proti takovému hráči jako je Almagro. Pro mě to byl skvělý zápas, bohužel se špatným koncem. Věřím však, že mi to pomůže a ještě víc mě to nakopne.

S Almagrem jste sehrál nádherný zápas. Po prvním prohraném setu jste si začal chodit pro vítězné míče a soupeře jste přehrával. Cítil jste, že hrajete životní tenis nebo už jste hrál i lépe?

Přesně tak. Od šestého, sedmého gemu zápasu, to ze mě všechno spadlo a začal jsem hrát svoji hru a tlačit ho. Odehrál jsem pravděpodobně nejlepší zápas v životě, minimálně po té pocitové stránce, herně si tím nejsem úplně jist. Chvílemi jsem hrál v takovém transu, kdy jsem byl podle mého lepší než soupeř a dokonce jsem se ho přehrával křížem do backhandu. Pak jsem se tomu i smál, že hráče typu Almagra přehrávám z backhandu.

Ve třetím setu jste bohužel ztratil servis hned na začátku. Myslíte, že to bylo rozhodující?

Určitě to rozhodlo. Navíc jsem hned v první hře třetího setu měl šanci na brejk, ale bohužel jsem toho nedokázal využít. Almagro by znervózněl, už tak nebyl příliš ve své kůži. Nějaké šance jsem pak ještě měl, ale soupeř bohužel pro mě předvedl, že je výborný hráč a v důležitou chvíli zahrál výtečně. To je rozdíl mezi Almagrem a Šátralem. Zatím! (úsměv).

Jak moc chybělo, abyste soupeře porazil?

Chybělo vyhrát třetí set, takže strašně moc. On si ho uhrál skoro celý sám. Prostě prokázal svoje kvality.

V hráčské lóži jsme kromě vašeho kouče Daniela Lustiga viděli i Jana Mertla, který je první na řadě jako lucky loser. Pokud někdo nenastoupí, on je první náhradník. I pro něj by účast v hlavní soutěži v Hamburgu byla premiérovým počinem na turnaji ATP. Má nějakou šanci, že si zahraje? Přál byste mu to?

Samozřejmě mu to hrozně moc přeju. Už v neděli jsem doufal, že by mohl porazit Medvěděva. Přeju mu to snad nejvíc ze všech hráčů na okruhu, bohužel si ale myslím, že to nevyjde. Všichni přihlášení už v Hamburgu jsou.

Jak moc velkým povzbuzením pro Vás tento úspěch je?

Samozřejmě je to pro mě obrovská vzpruha. Jsem rád, že jsem si takhle veliký turnaj mohl zahrát.

Pomůže Vám i finanční odměna, která činí přes dvě stě tisíc korun? Jak moc je to pro Vás důležité?

Peníze naštěstí tolik řešit nemusím, mám za sebou skvělý tým lidí, který mě podporuje. Nejen po finanční stránce, ale i po té psychické. Oni jsou také jedním z důvodů mých dobrých výsledků z poslední doby. Nikdo na mě netlačil, všichni věřili v to, co dělám. Kvůli penězům tenis rozhodně nehraju. Je to jednoduché. Pokud budu hrát dobře, tak se budu mít dobře.

Jaké další turnaje Vás čekají a chystáte se také hrát zahraniční ligy nebo se v tuto chvíli, kdy máte asi životní formu, budete soustředit na turnaje a žebříček?

Čekají mě turnaje na Štvanici a v Liberci. Chtěl bych navázat na dobré výkony z posledních týdnů a předvést se v nejlepším světle také na domácích turnajích. Štvanice bude speciální tím, že hraji v klubu, kde jsem vyrostl a jsem tam skoro už dvacet let. Speciální to však bude i tím, že se současně bude hrát i turnaj žen, kterého se zúčastní přítelkyně Denisa (Allertová). Škoda, že pan Šavrda (ředitel turnaje) nevypsal soutěž i ve smíšené čtyřhře. Určitě bychom si to společně šťouchli. :-)