Za odměnu chodím nakupovat, směje se úspěšná kvalifikantka Vendula Žovincová

Ačkoliv svěřenkyně trenérů Dana Fialy a Pavla Jandy uvádí, že nejraději hraje tenis na tvrdém povrchu, kvalifikací antukového turnaje v Olomouci prošla zcela suverénně. Jakožto osmá nasazená hráčka zde během tří zápasů ztratila pouhých devět gemů a nadělila soupeřkám dva kanáry. Shodou okolností ve všech zápasech proti ní stály české tenistky.

„Každý soupeř je stejný, kolikrát jsou i Češky těžší, jsem ráda, že jsem to zvládla, nemyslím si, že by to byly jednoduché zápasy. První dvě kola mi to celkem šlo, dneska to bylo sice trápení, ale vyhrála jsem a to se počítá,“ přiznává, že si ze zápasů s krajankami velkou hlavu nedělá. Ve třetím kole přitom vyřadila Karolínu Čechovou, proti níž si v Olomouci zahrála i vloni. „Žádné rýpnutí nebude. Já věřím na karmu, takže radši ne,“ s úsměvem rezolutně odmítá, že by si kvůli dnešní porážce svou dobrou kamarádku dobírala.

Nyní se již může těšit na hlavní soutěž. „Uvidíme, co los. Já budu doufat, že bude dobrý, ale každý zápas budu muset máknout, dnešní výkon by asi nestačil,“ přiznává Žovincová sebekriticky a jedním dechem dodává, že se svým servisem nebude spokojená asi nikdy. Tím spíše, když hru tenistkám v Olomouci komplikuje vítr, který navíc ani nefouká stále stejným směrem.

Hanácká metropole je krásné historické město, a tak došlo i na otázku, zda si během turnaje najde čas na jeho prohlídku. „Když se vyhraje, tak hned běžím za mamkou, že se jedeme podívat do centra na nákupy a tak. Potom ale nakonec není nálada, člověk radši jede na pokoj odpočívat a pustí si film. Když se prohraje, tak se jede hned domů, takže na památky moc času není, ale pokusím se přemluvit mamku, že zítra tedy pojedeme tady do nákupního centra,“ natěšeně plánuje Žovincová.