Na turnaj se zapomněl přihlásit. Nakonec syn uprchlíka z Afriky mohl slavit

K tomu, abyste to v tenise dotáhli pořádně daleko, potřebujete hodně podpory a píle, ale ještě mnohem více peněz. Bez nich to je nepředstavitelně trnitější cesta než v případně finančně zabezpečeného mladého talenta. A takovou štrekou si prošel Frances Tiafoe.

V průběhu let se na ní objevilo spoustu překážek, které dokázal především díky svému otci překonat. Při dnešním pohledu na žebříček ho muselo pořádně zahřát u srdce. Po triumfu v Delrey Beach poskočil oproti minulému týdnu v žebříčku o třicet pozic vzhůru na 61. místo. Pokud hodí oko na svůj účet, také by rozhodně neměl být zklamaný. Po zisku titulu by na něm mělo přistát bezmála 100 tisíc dolarů. Dříve pro Francese a jeho nejbližší rodinu peníze z říše sci-fi.

Není se čemu divit. Jeho otec, který do Spojených států amerických utekl z extrémně chudého a válkou sužovaného státu západní Afriky Sierra Leone, jako údržbář v tenisovém areálu rozhodně neměl peněz na rozdávání. Svému synovi se ale snažil pomáhat, jak se dalo. I proto první pohledy po triumfu směřoval Tiafoe do svého boxu na tátu. I proto se neubránil slzám…

„Kdybyste se mě zeptali, když jsem byl mladší, jestli tady budu ve dvaceti stát a budu mít na kontě titul...že budu v pozici, kdy nepomůžu pouze sobě, ale i své rodině…Je to nepopsatelný pocit,“ říkal po vítězném zápase Tiafoe.

Frances senior, táta šampiona z Delrey Beach, je na svého potomka skutečně hrdý. „Ten pocit, když vidíte, že váš syn vyhrál turnaj, je zprvu nepochopitelný. Je to dobré pro celou rodinu,“ popisoval dojatý otec, podle kterého je konečná meta Tiafoea ještě mnohem výše. „Může se dostat tak daleko, jak jen bude chtít. Nemyslím si, že je něco, co by ho teď zastavilo,“ dodal.

Navíc vítězstvím na Floridě hromadně pomstil své americké krajany. Jeho finálový soupeř z Německa Peter Gojowczyk po cestě do finále vyřadil Johna Isnera, Reillyho Opelku a Steva Johnsona. „Všichni Američané mi psali: „Musíš ho vyřadit!“ řekl Tiafoe, který byl nakonec podle přání tenistů ze Spojených států skutečně nad Gojowczykovy síly.

Ten Tiafoe, který se vlastně na turnaji takřka ani neobjevil. Zapomněl se včas přihlásit, a tak zažádal o divokou kartu, kterou mu ale nejprve nechtěl ředitel celé akce Mark Baron dát. Povolil až ve chvíli, kdy rodák z Hyattsville vypadl v New Yorku po čtvrtfinálovém zápase s Kevinem Andersonem.

„Děravá hlava“ mu navíc přinesla určitý primát. V šestadvacetileté historii turnaje se stal prvním hráčem startujícím na divokou kartu, který celou akci vyhrál.

A od roku 2002, kdy Andy Roddick slavil trofej v Houstonu, je nejmladším tenistou, kterému se podařilo ukořistit první ATP titul.

Cesta mladého amerického hráče se dá s přihlédnutím k velmi skromným začátkům nazvat jako pohádka. Její vrchol přišel nyní na floridském pobřeží. Neočekávejte však tradiční zvonec a po něm následující konec. Pořádná cesta dvacetiletého tenisty vzhůru by teprve měla začít.