Kouč Allertové: Denisa ví, že chleba levnější nebude
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE: Trenér Jan Příhoda před Australian Open nevěřil. Určitě ne v to, co teď Denisa Allertová v Melbourne předvádí. Z kvalifikace až do osmifinále bez ztráty setu – to posadilo i samotného Příhodu, který Allertovou vede od patnácti let. „Zdálo se mi, že Denisa není na Australian Open dostatečně připravená. Ona mě přesvědčila a já jí za to děkuju,“ usmál se Příhoda.
Tvář má zarostlou plnovousem, který shodí, až Denisa v Melbourne poprvé prohraje. Zatím tady pod jeho vedením vyhrála všech šest zápasů.
Příhoda dřív vedl třeba Lucii Hradeckou, kterou z hlubokých vod vytáhl do první světové stovky. Potom si jako své „třetí dítě“ vzal pod křídla právě Denisu Allertovou, talentovanou teenagerku s velkými grandslamovými sny.
Prošli si společně těžkými chvílemi, hlavně když se Allertová musela neustále hrabat z různých zdravotních komplikací. Ty poslední přišly na podzim. Čtyřiadvacetiletá tenistka musela léčit zánět v noze a při přípravě na novou sezonu si zvrtla kotník. Nic nenasvědčovalo tomu, že by v Melbourne měla získat svůj životní úspěch – grandslamové osmifinále.
A jízda ještě nekončí. V neděli se Allertová pokusí překvapit světovou čtyřku Elinu Svitolinovou. „Musím říct, že jsem sem ani nechtěl odletět. Zdálo se mi, že Denisa není dostatečně připravená. Ale teď jí děkuju,“ přiznal trenér Příhoda.
Kde má Denisa strop?
Dokázala už porazit hráčky z první desítky, dvacítky. Když jí to sedne, je zdravá a hlava jí funguje, tak má strop vysoko. Pak to ale musí potvrzovat v sezoně, aby byla vysoko na žebříčku. Jenže to šlo s jejími zraněními těžko.
Má na to porazit v neděli i Ukrajinku Svitolinovou?
Denisa s ní už hrála v Dauhá a tam ji porazila. Když se dá Denisa po všech zápasech tady dohromady, tak s tím jak hraje, může být nebezpečná pro kohokoliv.
Před turnajem byla Denisa až 130. hráčka světa. Jak se z ní najednou stala osmifinalistka grandslamu?
Znám ji dlouho, už devátý rok. Prošla si těžkými chvílemi i nervozitou a ví, jak s tím pracovat. Ví, že chleba levnější nebude, když z toho vytuhne. Projevily se tady na ní zkušenosti. Poučila se.
V čem?
Nechci teď dělat chytrého, protože upřímně – já jsem sem nechtěl letět. Zdálo se mi, že Denisa není dostatečně připravená. Ona mě ale přesvědčila a já jí za to děkuju. Jeden kolega se mě před lety ptal, jestli vím, jaké je nejčastější zranění na ženském okruhu. Nevěděl jsem a on povídá: fraktura mozku. Postihne to každou, postihlo to i Denisu, hlava jí nějakou dobu nefungovala. To se od loňského podzimu změnilo. Jede, nekouká kolem a je to vidět.
Jak je těžké nesledovat například žebříček a zaměřit se jen na výkon?
Každá k tomu musí nějak dospět. Snažím se jí vtloukat do hlavy heslo „Drž hubu a makej!“. Nekoukej doleva ani doprava, základ je chtít vyhrát. Je to selská věda.
Jaká je Denisa lidsky?
Mám ji jako své třetí dítě. Vedu ji od patnácti let, u nás v klubu je od deseti. S její mamkou jsem hrával ligu. Denisa je fajn holka, na takové jsem měl vždycky štěstí. Vedl jsem Veroniku Chvojkovou, která byla šestá na světě v juniorech. Pak Lucku Hradeckou a potom Denisa, všechno skvělé holky. Když tady u ostatních tenistek kolem vidím všechny ty manýry... Denisa je normální holka.
Prý si z ní často děláte legraci a na oko jí stopujete čas, za který má zápas vyhrát...
Naposledy po třetím kole jsem jí ukazoval, že hrála hodinu deset. Chtěl jsem po ní hodinu. Ale pak jsem řekl, že je to teda v normě. Na tak velkém kurtu nehraješ často, tak ať si to tam užiješ. (smích)
Denisa vyhrála s kvalifikací už šest zápasů, pokud porazí i Svitolinovou a postoupí do čtvrtfinále, bude to sedm. Berete to jako váš osobní malý grandslam?
Říkal jsem jí zrovna ráno, že když vyhraje nad Svitolinovou, tak jsme jen za polovinou. (smích) Podívejte se na mě, já se neholím, když pořád vyhrává. Celý minulý rok jsem chodil nahladko, tak snad mi tohle snad ještě chvíli vydrží. Až prohraje, tak se oholím.
