Berdych po skalpu mladíka: Jsem zase nebezpečný, mám hru na ty nejlepší
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE: Jak Tomáš Berdych předpovídal, tak učinil. S domácím talentem Alexem de Minaurem se moc nepáral a po vítězství 6:3, 3:6, 6:0 a 6:1 zářil spokojeností, že má z tenisu konečně opět radost. „Zase mám zpátky chuť a jiskru. To přináší šťávu, každý den vstát a jít makat,“ říkal šťastně po postupu do druhého kola Australian Open.
Na začátek dobrý rozjezd turnaje, co říkáte?
Přesně tak. Až na lehčí výpadek na konci druhého setu, jsem hrál to, co jsem chtěl. Dokázal jsem se dobře koncentrovat na můj stav i prostředí kolem. Jsem spokojený.
Bouřlivé prostředí, které podporovalo soupeře, vám spíš pomohlo?
Atmosféra byla skvělá. Já tady zažil zápasy s Tomicem, když hrál ve své nejlepší formě, Kyrgiosem, teď tenhle mladý borec – a vždycky to bylo bouřlivé. Je to daleko lepší, než aby člověk skončil někde na odstrčeném kurtu a bylo tam pár lidí. Užíval jsem si to.
Jste ve formě?
Opravdu to bylo od začátku dobré. Jakmile mě tělo pustí, můj herní projev je o něčem jiném. Negarantuje to samozřejmě, že rázem všechny vždycky porazím. Ale tenis na to mám. Dokážu být nebezpečný.
Loni jste skončil neslavně se zaseknutými zády a vyhlídky pro vás byly nejasné. Máte teď z tenisu zase radost?
Po US to nebylo moc hezké období. Neříkám, že to byla tragédie, to si zažije asi každý sportovec. Ale pro mě tam nebylo zrovna nic, čím bych se bavil, co by mi dělalo radost. Po tolika letech, když se v tenisu pohybujete dokola, chcete mít radost v první řadě. To přináší šťávu, každý den vstát, jít makat. Zase mám zpátky chuť a jiskru.
Na kurtu jste po zápase naznačil, že jste měl soupeře nastudovaného už předem. Dáváte si takto pozor na vycházející hráče?
Ať je mladý, nebo je to někdo, s kým jsem nehrál dlouho, dívám se na zápasy a snažím se na internetu najít, co se dá. Jak se říká: opakování matka moudrosti, je dobré si to osvěžit. Jakmile máte paměťovou stopu, je daleko snazší si to na kurtu uvědomit, když rozhodnutí musí proběhnout ve zlomku vteřiny. Zvykl jsem si to takhle dělat pár let zpátky a docela dobře to funguje.
Kolik tomu věnujete času?
O hodinách to není. U soupeře jako Alex jsem měl možnost něco vidět naživo, o to je to snazší. Stačí třeba vidět set a uděláte si základní obrázek. Den před zápasem tomu dám tak 15 až 20 minut. Prostě základní výtah, abych věděl, co může přijít.
De Minaura máte za sebou, příště vás čeká Garcia-Lopez ze Španělska. Díváte se ještě dál? Mohl byste narazit na Del Potra, Goffina...
Už jsem si zvykl, že nudní soupeři neexistují. Pro mě je ale důležité se takhle daleko vůbec dostat. Loni jsem tady ve třetím kole měl Federera, to nebyl soupeř na to, že jsem byl šestý na světě. Ale taky to k tomu patří. Pokud je člověk nachystaný a hraje dobře, je skoro jedno, s kým bude hrát.
