Jednoznačně největší úspěch mé kariéry, těší Šátrala zisk prvního titulu na challengeru v Marburgu
Byl to doposud pocit nepoznaný! Jan Šátral (na fotce s otcem Janem Šátralem a trenérem Danielem Lustigem) se prokousal turnajem v Marburgu, do jehož hlavní soutěže se dostal na poslední chvíli jako náhradník, poprvé v kariéře do semifinále, pak do finále a v něm... Získal svůj premiérový titul na Challenger Tour! „Je to bezpochyby největší úspěch mé kariéry,“ radoval se pětadvacetiletý tenista v rozhovoru pro Tenisový svět, v němž zhodnotil celý zápas, který sice dle výsledku (porazil Argentince Trungellitiho 6:2, 6:4) vypadá jednoznačně, ale jednoznačný vůbec nebyl. „Strašně vyrovnaný zápas, padla na mě nervozita z finále,“ podotkl. Ale zvládl to a získal svůj první titul a důležitých 90 bodů do světového žebříčku.
Začal jste výborně, hned v prvním gamu jste měl tři brejkboly, které jste ale neproměnil. Nebál jste se, že by vás to mohlo mrzet? Jak vůbec fungovala vaše psychika během zápasu?
Ač jsem se snažil na to nemyslet, musím přiznat, že na mě trošku padla nervozita z finále. Naštěstí jsem to ze sebe rychle sundal a myslím si, že mi k tomu paradoxně pomohl hned první gem, kdy jsem měl tři brejkboly a nedokázal jsem jich využít. Řekl jsem si, že určitě bude šance hrát na jeho servisu a trochu jsem se tím uvolnil.
Získal jste poté čtyři gamy v řadě na 4:1... Cítil jste převahu hned od začátku?
Ano ty čtyři následující gemy jsem zahrál výborně. Škoda, že jsem si pak prohrál servis a trošku jsem ho pustil zpátky do zápasu. Byl jsem v tu chvíli hodně na koni.
Ve druhém setu za stavu 30:30 při podání Trungellitiho Vás z kurtu vyhnal déšť. Cítil jste to jako výhodu nebo nevýhodu?
Déšť byl pro oba stejný, možná to byla pro mě trochu výhoda, protože on začínal na podání. To se mi podařilo hned získat, ale pak jsem si zase servis prohrál, to byla škoda.
Co jste v přestávce dělal? Cloumala s vámi nervozita?
O přestávce jsem si sedl do šatny a pustil jsem si muziku, poté jsem se šel zase rozcvičovat. Naštěstí ta pauza nebyla tak dlouhá, šli jsme hrát přibližně za půl hodiny. Nervozita na mě během přestávky nedolehla, měl jsem set k dobru a tak nebyl důvod.
Trávil jste čas s tátou, který se na vás přijel podívat?
S tátou jsem nebyl, chtěl jsem být sám a udržet se v koncentraci.
Za stavu 3:1 jste měl dva brejkboly, které jste nevyužil. Co chybělo, abyste je proměnil?
Ty dva brejkboly byla škoda. Jeden return, který jsem určitě do kurtu dostat mohl, jsem zkazil. On ale jinak zahrál dobře a tenhle gem ho hodně nakopl.
Za stavu 4:3 měl naopak soupeř brejkboly na 4:4. Tohle asi byl klíčový moment zápasu, souhlasíte?
Gem za stavu 4:3 byl jednoznačně nejdůležitější gem v zápase. Věděl jsem, že po této hře přijdou nové míče a bude to obrovská výhoda pro mě na servisu poslední gem. Jsem rád, že jsem to ustál..
Jak probíhal poslední gem zápasu vašima očima?
Jsem rád, že jsem si během něj pomohl servisem, dal jsem eso a přímý bod. Vyhraný první bod mě uklidnil a v tu chvíli jsem začal věřit, že už to dotáhnu. Byl to dnes asi nejjednodušší gem při mém podání, většinou jsme se o každý můj i jeho servis hodně tahali. Byl to strašně vyrovnaný zápas. Když jsem proměnil mečbol, strašně se mi ulevilo, že to je celé za mnou a zvládl jsem to.
Poprvé v kariéře by Vás dnešní úspěch měl posunout do první světové dvoustovky, konkrétně na 200. místo. Je to pro vás splněná meta?
Splněná meta, tak bych to neřekl. Nedávám si žádné cíle. Díky dnešnímu výsledku jsem si snad zajistil účast v New Yorku, za což jsem velice rád.
Získal jste 90 bodů. Pomůže vám to i psychicky? Dává vám to téměř jistotu účasti v kvalifikaci US Open a také v hlavních soutěžích na challengerech.
Znamená to pro mě samozrejmě hodně. Je to bezpochyby největší úspěch mé kariéry. Jednoznačně. Hlavně jsem strašně rád, že jsem zase zpátky se svým nejlepším tenisem a zvládl jsem se víceméně ze dna odrazit zpátky tam, kde jsem byl loni. Vážím si toho strašně moc, není to jen o tom, že jsem vyhrál challenger, ale také o tom, že jsem dokázal překonat určitou krizi. Za to patří dík hlavně lidem kolem mě, trenérovi, rodičům, přítelkyni a lidem, kteří mě podporují a nepřestávali mi věřit. To byl taky impulz k tvrdé práci. Nemuselo se moc řešit, že hraju špatně, prostě se makalo tak, jak se mělo a myslím, že odměna přišla naprosto zaslouženě.
Radost bude jistě mít i Roman Jebavý, se kterým se budete lépe dostávat do čtyřher. Gratuloval vám již? Kdo všechno Vám už gratuloval k životnímu úspěchu?
Tak Roman má taky radost určitě. Aspoň teda v to věřím, že se nezlobí, že jsem mu zrušil debla v Ústí nad Orlicí (smích). Snad ne. Nějaké body jsem nahrál, takže bychom se měli dostávat snáz (do turnajů). Gratulací jsem měl samozrejmě nespočet. Všem děkuju a vážím si toho.
Jak to oslavíte?
Slavit není jak, v pátek letíme do Hamburku, trošku si odpočinu a vrátím se zpátky k tréninku. Těším se zpátky na trénink, myslím, že mě to teď bude o hodně víc bavit.
A pojedete příští týden na turnaj do Ústí nad Orlicí? Jaký bude váš další program ve dvouhře a čtyřhře?
Do Ústí určitě nepojedu. Zahraju si kvalifikaci ATP v Hamburku, poté pojedu na challengery na Štvanici a do Liberce. A dál zatím nevím.
