Snad mě to nakopne kupředu, doufá Šátral po postupu do čtvrtfinále v Marburgu

Vše se zlomilo až na třináctém challengeru od lednového australského turnaje. V německém Marburgu se dostal do hlavní soutěže na poslední chvíli, změnil své původní plány a odjel na další turnaj, na němž doufal ve zlomení své smůly. V zádech měl svou první účast ve wimbledonské kvalifikaci, kde jeho seběvedomí pomohlo vítězství v prvním kole nad favorizovaným Kickerem. Na turnaj mohl jet uvolněný, s očekáváním, co přinese los a místní antuka... 

A skutečně! Po vítězství v prvním kole nad domácím Kamkem si dokázal poradit následně i s Francouzem Michonem a postoupil do vysněného čtvrtfinále. Díky výhře 6:4, 6:1 si kromě postupu do čtvrtfinále zajistil i obhajobu důležitých bodů do žebříčku, když právě v Marburgu si v minulé sezoně vychutnal jeden z šesti čtvrtfinálových výsledků na turnajích Challenger Tour.

Pětadvacetiletý tenista poskytl Tenisovému světu exkluzivní rozhovor přímo z německého turnaje, kde se pokusí o svůj první postup do semifinále na turnaji této kategorie.

Jak jste viděl dnešní zápas? Co ho podle vás rozhodlo?

Věřil jsem si hlavně po včerejším zápase, kdy jsem se konečně poznával na kurtu, že jsem to zase já. Dnes jsem začal trošku ztuha, úplně nemusím takhle pozdní zápasy. Naštěstí jsem se do toho brzy dostal a od té chvíle, co jsem ho brejknul v prvním setu zpět na 3:3, jsem hrál stejně dobře jako včera a podal jsem super výkon.

Včera (28.6.) jste porazil Tobiase Kamkeho, bývalého 64. hráče světa. Cítíte, že se vám vrací forma?

Tak já jsem na trénincích hrál furt dobře, ale pak přišel zápas a já nevěděl vůbec, co se děje. Spíš doufám, že se dostanu zase do pohody jako loni a půjdu zase nahoru. Snad se to teď změní všechno a začnu si zase věřit

Kde podle vás nastala ta změna? Může za to wimbledonská kvalifikace? Poprvé v životě jste hrál zápas na trávě a hned jste porazil Argentincem Kickera. Pomohlo to vašemu sebevědomí?

Určitě jen to, že jsem byl na Wimbledonu, mi vrylo do hlavy, že nejsem tak špatnej asi. A výhra s Kickerem mi pomohla určitě, občas trošku člověk potřebuje lepší los. Na antuce by to s ním bylo určitě o něčem jiném. Spíš byla na Wimbledonu pohoda i při trénincích a pomohlo mi to v hlavě. Trávu jsem si užil.

Loni jste od Popradu až do Happy Valley postoupil na challengerech sedmkrát do čtvrtfinále challengeru, ale nikdy jste nepostoupil do semifinále. Nevybudoval jste si na čtvrtfinálové zápasy nějaký blok v hlavě?

Snad ne. Momentálně je pro mě čtvrtfinále krok dopředu. Bohužel, letošní sezóna je trošku jiná než ta loňská. Věřím, že bude i v tomhle směru a nakopne mě to.

Teď vás čeká Bulhar Kuzmanov, kterého jste v obou vzájemných zápasech porazil...

Jojo, doufám, že vyhraju i do třetice a využiju skreče nepříjemného Darcise. Spíš si pamatuji jen ten v Turíně. Tam jsem hral super a seděla mi jeho hra. Vím, co od něj čekat. V Turíně  nehrál úplně rychle a měl jsem hodně času tvořit hru, to mi vyhovuje.

Hrajete o šestnáct bodů do žebříčku, jak se na ten důležitý zápas budete připravovat?

Body neřeším. Kdybych je řešil, asi bych se letos uz zbláznil. Pro mě je duležité dostat se zase do pohody a pak body přijdou.

Měl jste Marburg jako jasnou volbu nebo jste přemýšlel, že byste hrál na pětadvacítce v Pardubicích?

Já jsem hlavně měl v plánu nakonec ani nejet do Pardubic. Ale dostal jsem se na poslední chvíli do hlavní soutěže tady v Marburgu, takže jsme se nakonec rozhodli jet sem a nějaké věci, které jsme měli v plánu na tento týden, jsme zrušili. Naštěsti to byla dobra volba.

Píšete v množném čísle, je s vámi v Marburgu i trenér Daniel Lustig? Co se ve vaší hře nejvíce změnilo, že jste poprvé letos na antuce uspěl v hlavní soutěži na challengeru? Vyhovuje vám prostředí v Marburgu? Míče, kurty? Nebo jste měl také štěstí na los?

Jojo, jsme tady s trenérem. Říkám, ve hře se nezměnilo nic. Nehrál jsem špatně celý rok ani v tréninku. Jen jsem tady najednou klidný v zápase a věřím si.To je to, co jsem potřeboval. Spousta lidí se mě stále snažila držet v pozitivní náladě, abych řekl pravdu, poslední týden jsem na tom už moc dobře nebyl, furt jsem se těšil na turnaj, že se to zlomí a každý turnaj přišlo zklamaní. Samozřejmě mám na turnaj i dobré vzpomínky z minulého roku (pozn. aut.: Šátral loni v Marburgu postoupil do čtvrtfinále), takže to může hrát určitou roli. Je to takový rodinný turnaj, je tu pohoda, přesně to, co mi sedí.