Ze dna rázem na výsluní. Florian Mayer šokoval tenisový svět
Dlouhé roky byl stabilním hráčem první padesátky žebříčku ATP. Nejvýše to dotáhl na 18. místo, vyhrál jediný turnaj nejnižší kategorie ATP 250 a do povědomí fanoušků se nejvíce zapsal vítězstvím nad Rafaelem Nadalem na Masters v Šanghaji v roce 2011. Poté jej ale zastavily vleklé zdravotní potíže, a když se prakticky po dvou letech vrátil na nejvyšší úroveň, tak ve 32 letech, kdy by to od něj již čekal málokdo, všechny překvapil v Halle svým největším titulem kariéry.
Zdravotní martyrium Floriana Mayera má počátek v roce 2014. Rodák z Bayreuthu tehdy zahájil sezonu postupem do osmifinále Australian Open, což byl jeho nejlepší výsledek na tomto grandslamu v kariéře. Poté ale přišel herní útlum, a když dokázal následně Mayer v Miami po dvou měsících postoupit do 2. kola, tak k zápasu s Novakem Djokovičem již nenastoupil. Trápil jej totiž otok v pánevní oblasti. Německý tenista se jej rozhodl léčit konzervativně a tato léčba trvala mnohem déle, než se očekávalo.
Nakonec byla jeho pauza delší než rok, v důsledku čehož úplně vypadl ze žebříčku ATP. Mayer se znovu na kurtech představil až v Monte Carlu, kde překvapil vítězstvím nad Michailem Južným. Jeho další výsledky ale s výjimkou čtvrtfinále v oblíbeném Halle, v němž podlehl pozdějšímu šampionovi Rogeru Federerovi, nebyly vůbec dobré. Nakonec sezonu ukončil již po US Open, kde byl nucen ve čtvrtém setu skrečovat utkání proti Martinu Kližanovi.
„Byly to těžké časy. Byl jsem znovu na dlouhou dobu zraněný,“ vzpomíná bývalá světová osmnáctka pro web thetennisisland.com. Mayer se po problémech s pravým přitahovačem znovu postavil k utkání až letos v Bukurešti, kde před pěti lety získal svůj tehdy ještě jediný titul na okruhu ATP. Úspěšná premiéra z toho nebyla, ale následně se dokázal kvalifikovat do hlavní soutěže v Mnichově i Ženevě. Na Roland Garros, kde využil chráněného žebříčku, sice skončil v 1. kole, ale hned první turnaj travnaté sezony ve Stuttgartu naznačil, že se dostává do velice dobré formy.
Mayer zde prošel z kvalifikace až do čtvrtfinále, v němž po tuhém boji a dvou prohraných tiebreacích nestačil na Rogera Federera. Na turnaji v Halle se opět rozhodl využít chráněného žebříčku a v úvodním kole přemohl dalšího borce využívajícího tohoto usnadnění pro hráče vracející se po dlouhém zranění, Briana Bakera. Poté díky odstoupení turnajové dvojky Nišikoriho postoupil bez boje do čtvrtfinále, v němž přehrál loňského finalistu Andrease Seppiho.
V semifinále pak zaznamenal největší skalp během svého návratu po zranění, když si vyšlápl na světovou sedmičku Dominica Thiema, který navíc minulý týden triumfoval na trávě ve Stuttgartu. „Je to neuvěřitelné – a navíc doma, tady v Německu a na trávě,“ rozplýval se Mayer nad svým 12. vítězstvím nad hráčem první světové desítky v kariéře.
Ve finále pak již dvaatřicetiletý Němec dokonal svůj téměř hollywoodský scénář, když přehrál svého o třináct let mladšího krajana Alexandra Zvereva 6:2, 5:7 a 3:6. Získal tak nejcennější titul své dosavadní kariéry a tento úspěch jej po dvou měsících od jeho prvního zápasu po zranění katapultoval do první stovky světového žebříčku, což je výjimečný počin.
"Dalším cílem je Wimbledon. Nebudu nasazený a mohou mi vylosovat kohokoliv včetně Djokoviče, ale pokusím se z toho vytěžit co nejvíc, protože vím, že ještě potřebuji nějaký bodový základ," plánuje Mayer. I přes nečekaný úspěch ale zůstává nohama na zemi. „Poté se plánuji vrátit na antuku a odehrát na ní několik challengerů. Vím ale, že to bude náročné a mohu zde prohrát s kýmkoliv,“ uzavírá.
Zcela jisté ale je, že na Wimbledonu bude Florian Mayer například spolu s Gillesem Mullerem či Radkem Štěpánkem jedním z nejnebezpečnějších nenasazených hráčů, kterým by se i ti nejlepší rádi v úvodních kolech vyhnuli.
