Byl to dobrý turnaj, skoro jako na okruhu ATP, vysekl poklonu popradským organizátorům vítězný Zeballos
Jednatřicetiletý Argentinec Horacio Zeballos má za sebou velice povedený týden. Na antukovém challengeru ve slovenském Popradu neztratil během celého týdne jediný set a suverénním způsobem tak získal svůj čtrnáctý titul na tomto nižším okruhu.
Zeballose nezastavil ve finále ani Rakušan Gerald Melzer, jenž svého soka tuto sezónu už jednou porazil. Tentokrát se ale musel sklonit před skvělou formou svého jihoamerického protivníka, jenž kromě zaváhání hned v prvním gemu neztratil po celý zbytek zápasu ani jednou servis, když s ledovým klidem odvrátil celkem šest brejkbolů. „Jsem velice šťastný. Odehrál jsem opravdu velice dobré utkání,“ neskrýval radost po konci zápasu, které skončilo výsledkem 6:3 a 6:4, argentinský vítěz. „Cítil jsem se tu dobře, a to nejen dnes, ale po celý týden. Díky zdejším lidem jsem se tady cítil opravdu jako doma. Byl jsem tu deset dní a prožil jsem tu vskutku skvělé časy. Vše bylo perfektní, od hotelu až po tenisový areál,“ vysekl Zeballos poklonu popradským organizátorům.
Pohodu si Argentinec přenesl zejména na servis, který byl v sobotním finále klíčovým faktorem. Turnajová dvojka těžila z velkého počtu míčů po prvním podání a nastřádala i devět es. „Podával jsem velice dobře. Ozvlášť na konci zápasu, když jsem se cítil trochu nervózní, mi podání hodně pomohlo. Také jsem se stále snažil zůstat sebevědomý a pozitivně naladěný,“ prozradil po utkání hráč, jehož letošní antuková bilance po dnešku činí dvanáct výher a devět porážek.
Statistika vzájemných zápasů byla před finálovým střetnutím vyrovnaná, oba borci vyhráli po jednom duelu. Melzer však své vítězství zaznamenal relativně nedávno, a sice letos v únoru na turnaji v Mexiku. „Známe se dobře, odehráli jsme tam v semifinále opravdu dobrý zápas,“ vrátil se Zeballos ke zmíněnému střetnutí, které se však hrálo na tvrdém povrchu. „Vědel jsem, že to dnes bude velice těžké utkání. Přesto, že jsem vyhrál ve dvou setech, tak to byl opravdu vyrovnaný zápas.“
Vamos campeon muy contento con el rendimiento deesta semana en eslovaquia junto a @filaargentina y @alimentospulver pic.twitter.com/4RHCPS1iaP
— horacio zeballos (@HoracioZeballos) 18. června 2016
Zeballosovo vítězství na turnaji zřejmě nebude náhodou. To, že mu slovenské prostředí skutečně svědčí, dokazuje i fakt, že hrál vloni finále v Trnavě. „Zdejší lidé jsou ohromně přátelští. Dávají mi pocit, jako bych hrál na domácí půdě, proto se mi tu hraje dobře. Kurty jsou tu skvěle připraveny, balony jsou výborné. To je velice důležité pro všechny tenisty,“ vyjmenoval důležité aspekty svého aktuálního úspěchu v současnosti osmadevadesátý hráč světového pořadí, jenž postavil turnajovou úroveň opravdu vysoko. „Včera jsme měli slavnostní večeři v horském hotelu v opravdu krásném prostředí. Byl to opravdu dobrý turnaj, skoro jako na okruhu ATP.“
Zeballos již ve svých jednatřiceti letech patří k ostříleným mazákům s řadou zkušeností. „Cítím se velice dobře, a to jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Když se podíváte na žebříček, v první stovce je minimálně dvacet hráčů mého věku,“ poukázal na fakt, že tenis není pouze hrou nadějných mladíků, ale třeba i hráčů, jenž už si musí plnit také rodičovské povinnosti. „V tuto chvíli je mnohem důležitější role matky, já jsem pouze otec. Ale je to překrásné. Ty pocity, které mám uvnitř, jsou nádherné,“ netajil nadšení směrem k dvouměsíční dcerce. „Přiletí za mnou a budeme spolu celé dva měsíce a to je opravdu skvělé, moc jsem si to přál. Samozřejmě bych si přál i více turnajů, jako je tento. A kdybych se dostal někam k padesátému místu, bylo by to úžasné,“ zavedl řeč i na otázku svých letošních ambicí.
Nyní již čeká Zeballose příprava na Wimbledon. Příští týden se na travnatém turnaji v Nottinghamu utká v úvodním kole hlavní soutěže s Jiřím Veselým. Rychlý povrch Argentinec okusil již před týdnem. „Minulý týden jsem nepředpokládal, že bych jel do Hertogenbosche, ale na poslední chvíli jsem se dostal přímo do hlavní soutěže. Tak jsem si řekl ´OK´, je to turnaj ATP, tak tam pojedu,“ vnesl světlo do záležitosti svého startu v travnatém Nizozemsku, ačkoliv tomuto povrchu příliš neholduje. Za celou kariéru na něm odehrál jen šestnáct utkání, přičemž deset z nich prohrál.