Návrat po zranění: Je to výzva, nebo stres?
Existuje spousta typů návratů k milovanému sportu. Od návratu po předčasném ukončení kariéry, přes mateřskou dovolenou v případě žen až po návrat po trestu. Valnou většinu comebacků však obstarávají ty, které se týkají zranění nebo nemoci. Každý případ je jiný a každý hráč se dokáže vypořádat se svými problémy před návratem jinak. Mnoho sportovců považuje svůj krok zpátky do hry za výzvu. Je to ale výzva nebo spíš stresující záležitost?
Velkou roli u každého sportovce hraje psychické rozpoložení či jeho povaha. Někdo se po zranění kousne a jde si tvrdě za svým, jiný se jen těžce vyrovnává s následky mnohdy stresujících chvil, kdy se po operaci nebo vážnější nemoci musel obrnit především trpělivostí.
Právě zranění, nemoc či nutnost operace je hlavním důvodem přerušení kariér u sportovců, tenisty nevyjímaje. Své o tom ví kupříkladu Laura Robsonová, Juan Martin Del Potro, Tommy Haas, Madison Keysová, Belinda Bencicová či Petra Kvitová.
Česká tenistka se s návratem na kurty popasovala výborně. Přitom už vůbec nemusela hrát. Zranění levé ruky, které jí způsobil v jejím prostějovském bytě neznámý útočník, musela řešit náročná operace. S chirurgickým zákrokem ale dokázal lékař Radek Kebrle doslova zázraky a Petra půl roku od operace ovládla turnaj v anglickém Birminghamu.
Ne každý se však dokáže okamžitě dostat do formy. A ne každému zdravotní pauza a operace pomůže od problémů. Britka Laura Robsonová patřila k vycházejícím hvězdám ženského tenisu, dokázala vystoupat až na 27. místo světa a otevírala se před ní zářivá budoucnost.
Budoucnost, která se nikdy nenaplnila. Od roku 2013 má problémy se zápěstím, operace nic nevyřešily a Britka se musela naučit žít s tím, že musí absolvovat jeden comeback za druhým. „Čtyřikrát týdně chodím na rehabilitace a budu to tak muset dělat po zbytek svého živdta. Ale je hezké, že už zase mohu být na kurtu každý den,“ hledí na své problémy pozitivně.
Vleklé problémy provází také Argentince Del Potra, který svou nekončící pouť s problémovým zápěstím započal už v roce 2010. Prodělal čtyři operace a často si musel od tenisu dát pauzu. Prožívá jeden návrat za druhým, přesto zůstal silný a láska k tenisu ho žene dál po těžké a trnité cestě. „Někdy cítím ostrou bolest, když hraju z bekhendu. Snažím se to vytěsnit z hlavy, ale je to těžké,“ přiznal.
Vrátit se na vrchol není snadné, chce to obrovskou vůli a hlad po úspěchu. Zároveň je ale potřeba mít také štěstí. Štěstí na to, že vás tělo přestane limitovat. Takový je i nedávný případ Sloane Stephensové, která po únavové zlomenině nohy chyběla na okruhu téměř rok. Svůj návrat ale brala jako ohromnou výzvu a také jako požehnání. A stala se z ní grandslamová šampionka z New Yorku.
Ne vždy se ale návrat podaří. Švéd Robin Soderling prožíval nejlepší období kariéry, když ho skolila mononukleóza v roce 2011 a finalista French Open z roku 2010 musel předčasně ukončit kariéru. „Prvních šest měsíců bylo příšerných. Byl jsem strašně unavený, ani jsem nemohl vstát z postele. Bál jsem se, vůbec jsem nevěděl, co se děje,“ uvedl Švéd ke své nemoci.
Mnohem více štěstí měla Lucie Šafářová, která si musela projít bakteriální infekcí. Devastující nemoc ji zasáhla během nejlepší sezony kariéry. „Byl to opravdu tvrdý měsíc. Napřed jsem byla zraněná a pak přišla bakteriální infekce,“ řekla Šafářová. Dokázala se ale vrátit a vybojovat mnoho titulů.
S comebackem jí tehdy pomohla i její kamarádka Bethanie Matteková-Sandsová. A role se mohou brzy vyměnit. Američanka totiž letos ve Wimbledonu prodělala téměř likvidační zranění. Dobrá práce doktorů a její vůle ji vrátila na kurt k tréninku. Tentokrát bude s návratem pomáhat Lucka.
Těžce se naopak s úrazem srovnává Kanaďanka Eugenie Bouchardová, která v roce 2015 uklouzla po vlhké podlaze v šatně na US Open a s následky otřesu mozku se především psychicky stále srovnat nedokázala. Její hra, která jí předurčovala zářivé zítřky, se výrazně zhoršila.
Těžký otřes mozku prodělala i Australanka Casey Dellacquaová v Pekingu ve stejném roce. Než se mohla vrátit, uběhlo prakticky půl roku. Zanevřela na svou singlovou kariéru, ale ve čtyřhře se drží ve špičce.
Dokázat se vyrovnat se zraněním a následným návratem je pro většinu tenistů těžké. Berou to jako výzvu, ale stresuje je to. Hlavou jim dozajista běží myšlenky na to, jestli se vrátí v plné síle a budou hrát jako dřív. Obdobně mohou v současnosti přemýšlet i Novak Djokovič, Stan Wawrinka či Andy Murray, jejichž zdravotní trable je přinutily předčasně ukončit letošní sezonu.
Ano, návrat je výzvou. Ale je plný stresu a paradoxně stres může návrat zpomalit nebo naopak dokonce znemožnit. Nervozita se dá překonat jen hladem po vítězství a touhou dokázat si sám sobě, že na to stále mám. Nesmí se totiž zapomínat, že i sportovci jsou pouze lidé.
