Nemohla chodit a ztrácela naději. Teď je Stephensová grandslamovou finalistkou
Téměř rok musela být bez tenisu. Pocity smutku a zklamání se snažila zahánět prací pro Tennis Channel a trpělivou rehabilitací. Američanka Sloane Stephensová si prošla náročným obdobím, během kterého nebyla daleko od úvah na konec kariéry. Ale vydržela, doléčila únavovou zlomeninu nohy a vrátila se na kurty. Na amerických betonech odstartovala senzační jízdu, která ji vynesla premiérový postup do finále grandslamu.
Čtyřiadvacetiletá Američanka měla skvěle rozjetou kariéru. Vystoupala až na 11. místo světa, v první třetině roku 2016 vybojovala tři tituly a měla našlápnuto k premiérovému posunu do elitní desítky. Pak se ale něco pokazilo. Forma odešla, Stephensová začala mít problémy s pohybem. Její strasti vyvrcholily v létě, kdy ve Washingtonu, Montrealu a na olympiádě vypadla hned v prvních kolech.
Co se vlastně děje? Tato otázka trápila i samotnou Stephensovou. A výsledek přinesla lékařská prohlídka - únavová zlomenina levé nohy. Mladá Američanka doufala, že se dokáže vyléčit rychle, místo toho ji čekalo dlouhých 11 měsíců rehabilitací.
Věřila, že se vrátí už na začátku roku v Austrálii, ale její stav se nezlepšoval. Vyhýbání se chirurgickému zákroku nepřinášelo kýžené výsledky. Právě operaci původně zavrhla, věřila totiž, že klidový režim její zdravotní problémy vyřeší. Avšak ani po pěti měsících s ortézou na noze nebyla připravená a musela zvolit krajní řešení.
„Stále říkali, že to bude lepší. Jenže nebylo,“ vzpomínala Stephensová na chvíle, kdy se rozhodla, že zkusí i dlouho odmítanou možnost.
Po operaci dlouho nemohla vůbec chodit, pomalu ztrácela naději, že se vůbec na kurt vrátí. Výrazně ji pomohlo, když dostala nabídku od kanálu Tennis Channel ke spolupráci. Ač sama nemohla běhat po dvorci a bojovat o vítězství, alespoň se vrátila do tenisového prostředí. Do žil jí byla vlita nová energie a Stephensová dál rehabilitovala a doufala ve svůj comeback. Možnost pracovat pro americkou televizi ji nabudila.
A když v polovině května mohla začít trénovat, byla neskutečně šťastná. Doktoři jí oznámili, že se může vrátit na turnaje. Okamžitě začala dřít, levou nohu zprvu šetřila, ale postupem času ji stále více zatěžovala. A noha držela.
Návrat byl rozpačitý, ve Wimbledonu prohrála ve dvou setech s krajankou Riskeovou, ve Washingtonu posléze s Rumunkou Halepovou - v obou případech v prvním kole. Američanka však byla zarputilá, nikterak se netrápila tím, že v žebříčku klesla až k hranici první tisícovky. Její comeback začal nabírat na obrátkách.
V Torontu si připsala první vítězství, když porazila Kazašku Putincevovou a nakonec se zastavila až v semifinále, když si poradila i s Češkami Lucií Šafářovou a Petrou Kvitovou. Stejné soupeřky přehrála i o týden později v Cincinnati, kde opět došla senzačně až do semifinále. Stephensová byla zpět, ve formě a připravena čelit všem nástrahám.
Vrchol jejího návratu ale přišel během závěrečného grandslamu sezony. Na US Open poprvé v životě postoupila do finále turnaje velké čtyřky, zvládla čtyři třísetové bitvy, vyřadila legendární Venus Williamsovou, otočila zápas s dravou Sevastovovou a nezastavila ji ani Slovenka Dominika Cibulková.
Zatímco před třemi měsíci ještě nosila ortézu, nyní dosáhla životního úspěchu. „Nedokáži vyjádřit slovy, jak se právě cítím,“ zářila po utkání Stephensová. „Je to dobrodružství, které nejde popsat. Kdyby mi někdo řekl, že po comebacku dojdu do grandslamového finále, asi bych omdlela. Vyžadovalo to spoustu boje a odříkání, abych tu teď mohla být,“ uvedla Američanka.
Až v pondělí vyjde nový žebříček WTA, Stephensová bude přinejhorším na 22. místě. Za pouhý měsíc vystoupala o více než 900 příček a to stále nemusí být vše. V sobotu, až se postaví znovu na centrální dvorec ve Flushing Meadows, zabojuje proti krajance a kamarádce Madison Keysové o první grandslamový titul v kariéře.
