Málem zemřel, nyní Ital Travaglia dobývá svět
Letní večer před šesti lety se smutně zapsal do života italského tenisty Stefana Travaglii. Při odchodu z bytu svých rodičů k sousedovi, který mu našil na trička sponzorská loga, se rozhodl nečekat na výtah a udělal rozhodnutí, které ho mohlo doživotně zmrzačit. V navlečených žabkách se vydal ke schodům, které mu v mnohém změnily život. O šest let později prožívá nejlepší sezonu kariéry a vše korunuje postupem do druhého kola grandslamového US Open. Jeho horor se změnil v pohádku.
Když se Ital Travaglia před lety rozhodl seběhnout schody, nijak nepočítal s čerstvě umytou podlahou. Nepříliš vhodná obuv mu v danou chvíli vůbec nepomohla, Travaglia uklouzl a zřítil se ze schodů. Instinktivně dal ruce před obličej, což mu dost možná zachránilo život. Po pádu totiž prolétl skleněnou výplní.
Na levé ruce, tváři i ramenech se mu objevily menší či větší tržné rány. Nejhůře je na tom však pravá ruka, jež mu sklem prolétla jako první a schytala největší poškození, kritická byla zejména přeťatá tepna. Travagliovou hlavou se míhaly různé myšlenky. Sám později přiznal, že smrt byla v hlavní roli. Naštěstí jeho rodiče slyšeli ránu i zvuk rozbitého skla a vyšli ze svého bytu, kde uviděli svého krvácejícího syna.
Během cesty do nemocnice mu musel jeho otec pevně svírat zápěstí na pravé ruce, z něhož se neustále řinula krev. Sám Travaglia přiznal, že nebýt jeho rodičů, zemřel by. Když se silně otřesen a na pokraji omdlení ze ztráty krve dostal do nemocnice, uvědomil si, že nemůže pohnout pravou dlaní. Od strachu ze smrti se dostal ke strachu ze ztráty ruky.
„Moje tenisová kariéra tím tehdy prakticky skončila,“ řekl tento týden Travaglia během rozhovoru v New Yorku. „Ale v tu chvíli jsem myslel hlavně na svou ruku a paži, protože žít bez ruky je velmi složité,“ vzpomínal pětadvacetiletý hráč.
Ruku však talentovanému tenistovi zachránili. Dva dny po nehodě se podrobil operaci a v nemocnici setrval ještě dalších 18 dní. Návrat do normálního života nebyl snadný, s prsty začal hýbat až po dvou měsících. A až po dalších třech měsících byl schopen sevřít ruku v pěst.
Jak pokračovala jeho rehabilitace, zatoužil opět po tenise. Po čtvrt roce se pokusil sevřít raketu... a šlo to! Jediným problémem bylo, že ač dokázal trefit míček, nedokázal své údery plně cítit. Cit mu zůstal jen v malíčku a s tímto faktem musí nadále žít i hrát. Necitlivost v pravé ruce mu výrazně tíží každodenní život. Nezřídka mu vypadávají z ruky peníze či mobil, aniž by si to uvědomil. Už navždy mu bude předloktí "zdobit" dlouhá jizva ve tvaru písmene L.
Pětadvacetiletý Travaglia se ale nevzdal. Po více než roční absenci se vrátil v létě 2012 na profesionální okruh. Pomalu se posouval žebříčkem nahoru a letos v Ostravě vyhrál svůj první challenger. Tím jen nastartoval svou životní sezonu, kterou nyní dokázal osladit životním výsledkem na grandslamovém turnaji, když podruhé v kariéře prošel skrz kvalifikaci do hlavní soutěže a v ní si připsal první vítězství. Na jeho raketě skončil favorizovaný krajan Fabio Fognini.
„Když jsem na kurtu, každý okamžik tomu dávám 100 procent,“ řekl Travaglia. „Chci si pokaždé, když skončím, říct, že jsem odevzdal maximum.“
Jeho život i tenisová kariéra pokračují, i přes těžký osud, který se s ním nemazlil. Ital, který málem zemřel, dobývá tenisový svět a klepe na brány první světové stovky. „Nikdy bych nevěřil, že mohu mít takový žebříček. A teď ho mám a navíc se mohu dál zlepšovat,“ dodal s úsměvem.
