Když je tělo proti. Budu si muset zvykat, říká rozbolavělý Berdych

V prvním setu nastoupil na Ukrajince Dolgopolova ve stejném laufu, v jakém prolétl prvním kolem. Soustředěný tenis, hladký průběh, jenže pak přišla druhá sada a pocit, který už Berdych bohužel zná.

„Po prvním setu mi najednou ztuhla spodní část zad, zvlášť levá strana. Nemohl jsem se vytáhnout na servis, vytočit tělo,“ popisoval nepříjemné pocity, které ho bohužel neopustily po celý zbytek zápasu. Stejně jako na French Open a stejně jako při rozehrávce před pár týdny ho znovu zastavilo zdraví – znovu záda.

Nepomohly masáže ani vnitřní přemlouvání, hlavně ale nepomohl Dolgopolov. Berdych chtěl i s fyzickým omezením zkusit, jestli by jeho výkon nestačil na vítězství. Ukrajinec byl ale proti. Vyhrál tři sety v řadě a celkově zvítězil 3:6, 6:1, 7:6(5), 6:2. 

Více než trpký konec na grandslamu, který měl Berdycha přiblížit Turnaji mistrů.

Zase záda, letos už potřetí…
Vůbec to nezní lichotivě. Ale asi si budu muset zvyknout. Zase bedra jako v Paříži. Nevím, jestli za to může přetížení nebo únava. Doufám, že to není něco vážnějšího.

Jak jste to překonával v průběhu utkání?
Snažil jsem se přijmout fakt, že nemůžu hrát jako obvykle. Zkoušel jsem bojovat s tím, co jsem měl. Někdy to může stačit na vítězství. Navíc na grandslamu jsou zápasy dlouhé a může se stát cokoliv. Necítil jsem ostrou bolest, tak jsem to zkusil.

Ani ošetření nepomáhalo?
Nezaznamenal jsem pozitivní změnu. Výsledkem možná bylo jedině to, že se stav nezhoršoval.

Pečujete nějak zvlášť o svá záda?
Dennodenně. Cvičení, rehabilitace, protahování a tak dále. Bez toho bych vůbec nemohl fungovat.

Ve Wimbledonu jste ale vydržel šest zápasů...
Tam se to povedlo. Tráva je taky pro tělo příjemnější než beton.

Za jak dlouho budete fit?
Těžko říct. V New Yorku nic nenasvědčovalo, že bych se měl obávat a že by bylo něco se zády. Ba naopak, od rána mi bylo skvěle.

Mnoho sezon jste se vyhýbal zraněním. Jak nesete psychicky skutečnost, že jste potřetí během tří měsíců zraněný?
Je to něco nového. Na podobné záležitosti jsem nebyl zvyklý. Jen jsem je viděl u ostatních. Budu si muset zvyknout, protože v téhle fázi kariéry asi budou zranění běžnější.

Co teď převládá? Lítost? Vztek?
To víte, že mě to štve. Zápas s Dolgopolovem byl jedním z mnoha, ani zdaleka ne nějaká ztracená bitva.

Napadlo vás někdy, že byste si vzal dlouhou pauzu na vykurýrování jako třeba Federer?
Doufám, že mě nedožene něco tak vážného, abych musel tenisu na půl roku nechat. Snad budu brzy v pohodě.