Přírodu člověk neobelstí, ví Berdych. Šanci na výsluní ale vidí dál

Nejlepší český tenista musel US Open loni vynechat – jako zatím jediný grandslamový turnaj v životě. Na vině byl akutní zánět slepého střeva. Před pár týdny se Berdych lekl znovu. To když mu při nadhozu na servis vystřelila mezi žebry obrovská bolest.

„Jak se říká, přírodu člověk neobelstí a vybírá si svou daň,“ říká brzy dvaatřicetiletý tenista. Naštěstí nešlo o nic, co by Berdychovi stejně jako loni zničilo celý konec sezony. V New Yorku může dál přemýšlet nad tím, jak se dostat k vytouženému grandslamu.

Loni jste US Open vynechal, chybělo vám?
Určitě. Není nic příjemného, když člověk leží v nemocnici v posteli a kouká, jak tady kluci hrají. O to víc to mrzelo, že to pro mě byla dobrá šňůra (52 grandslamových účastí za sebou, pozn.), přede mnou byl z aktivních hráčů jen Feliciano López, který je ale o tři roky starší. Ale to už je za námi.

Letos tady chybí pět z jedenácti nejlepších hráčů světa, co se děje?
Těžko říct. Doteď jsme všichni drželi a hrozně se zveličoval fakt, že máme nejstarší desítku v historii. Tohle je ale věk, kdy kluci v generaci přede mnou dávno končili. Kdo hrál ve 32 letech, to už byl sakra veterán. Dneska to je běžný věk, ale všichni to začali brát moc samozřejmě. Jak se říká, přírodu člověk neobelstí a vybírá si svou daň.

Myslíte, že si veřejnost neuvědomuje náročnost vašeho povolání?
Je toho hodně. A v tomhle musíte být denně nachystaný podávat výkony. Tenis bych řadil k nejtěžším sportům, které vůbec jsou.

Vnímáte turnaj trochu jinak, když na něm chybí pět z jedenácti nejlepších hráčů?
Určitě je otevřenější. Když ale půjdeme do detailu, tak v mé horní polovině pavouka najdeme Nadala i Federera. Moc se toho pro mě nezměnilo.

Jak jste na tom po posledních trablech s mezižeberním svalem?
Tělo je v pohodě, byl to náhlý problém. Ráno před zápasem jsem se šel rozehrát a u pátého servisu, jak kdyby mi někdo zarazil kudlu do zad. Nemohl jsem se nadechnout, otočit. Byla hodina a půl do zápasu, snažili se mi pomoc, ale nic nefungovalo. Seděl jsem a nemohl nic. Naštěstí od té doby tělo drží, takže všechno v pohodě.

V prvním kole tady na US Open letos potřetí na grandslamu potkáte Američana Harrisona. Jaké to bude?
Zajímavé. On je nepříjemný soupeř. V Austrálii jsem to měl jednodušší, tvrdil mi u sítě, že je lehce nakřáplý. Ve Wimbledonu jsem se strašně nadřel. Podmínky byly náročné, on hrál výborně. Tady nastoupí doma, na svém nejlepším povrchu. Těším se.

Jste tady už skoro celý týden. Snášíte teď čekání na grandslam lépe než dřív?
Řekl bych, že ano. Býval jsem netrpělivější. Chtěl jsem pořád trénovat, pak už mi připadalo, že by to chtělo zápas. Teď už vím, jak si všechno rozvrhnout. Díky zkušenostem je příprava snazší.

Co jste stihl v New Yorku?
Nic extra. Jak jsem tu loni nebyl, chtěl jsem si trochu projít město. Jednou jsme zajeli k Central Parku. Úplně to stačilo, protože New York ze mě vysává hodně energie. Mám radši klid a méně lidí.

V případě dobrého výsledku na US Open máte pořád šanci dostat se na Turnaj mistrů, je to pro vás velká motivace?
Určitě. Tahle příležitost mi oživila celou sezonu, která byla všelijaká. Wimbledon mě posunul nahoru, dodal mi sebevědomí. Masters jsou pro mě prioritou. Jsem jedenáctý v pořadí, dva borci přede mnou ukončili sezonu. Bůh ví, co bude s Murraym. Šance je, chci se o ni porvat. Bylo by hezké, kdybych se na Masters ještě jednou podíval.