„Bad luck“ řekl Šafránek soupeři. Start na US Open si vzít nenechal

Když tady ve Flushing Meadows vyhrál první kvalifikační kolo, zářil spokojeností. Ale že by si tady poprvé v životě zahrál hlavní soutěž grandslamu? To mu moc na mysl nešlo. Po vítězstvím nad Sergijem Stachovským (3:6, 7:5, 6:1) je ale velký sen sladkou realitou.

Přitom zrovna tady na US Open od sebe moc nečekal – za sebou žádný vyhraný zápas v kvalifikaci grandslamu, zanedbatelný trénink na betonu, ve finále kvalifikace pak zkušený favorit Sergij Stachovskij. Šafránek ale s klidnou myslí vsadil na tradiční hodnoty: tvrdou práci a boj do poslední chvíle.

Poslední kvalfikační set už byl jeho hitparádou (6:1), na konci měl tři mečboly a využil hned první. Bum, a okamžik, co převrací dosavadní kariéru naruby.

Tak jaké to je vědět, že si poprvé v životě zahrajete hlavní soutěž grandslamu?
Ještě jsem si to asi úplně neuvědomil, zatím to vstřebávám. Ale pocit z proměněného mečbolu byl asi nejvíc, co jsem v kariéře zažil.

Jak si pamatujete na ten poslední míček, který vás do hlavní soutěže dostal?
Bylo dobré, že jsem vedl 5:1 a 40:0, takže už jsem si byl téměř jistý. Nebyl jsem nervozní a těšil jsem se na to, až zápas konečně dohraju.

Poslední set jste zahrál opravdu suverénně, nepřipouštěl jste si vůbec žádný tlak?
Důležité bylo, že jsem v prvním gemu odvrátil brejkbol, naopak hned v tom druhém jsem mu sebral servis. Pak jsem hodně chtěl i druhý brejk, protože doservírovat nejdůležitější zápas kariéry je zrádné. Naštěstí jsem si to pojistil brejkem na 5:1.

Jak jste na soupeře našel recept? Od začátku to vypadalo, že byl na kurtu trochu lepší...
V prvním setu přesně věděl, co hrát, ale ve druhém setu se mu nelíbily výroky rozhodčího, nechal se rozhodit a přišlo mi, že to úplně nezvládl. Tam jsem byl lepší. Zvykl jsem si na jeho hru, eliminoval jeho náběhy, hrál víc od lajny a naučil se reagovat na jeho servis.

Vy jste si dokázal po celý zápas udržet chladnou hlavu?
Docela ano, jenom když jsem měl brejkbol na 5:1, což je takový malý mečbol, tak jsem pociťoval nervozitu. Ale zahrál jsem dobře, takže v pohodě. Dařilo se mi nepřipouštět si vůbec nic.

Říkal vám něco Sergij Stachovskij po zápase? Mluví i česky...
On mi pogratuloval a já jsem mu řekl prostě „bad luck“. Docela se známe, vždycky prohodíme pár slov. Je to kamarádský člověk a vždycky se mi na něm líbilo, že bojuje za prize money slabších hráčů a hodně jim pomohl. Vážím si ho.

Říkáte, že to byl váš největší zápas v životě – dá se to vůbec s něčím srovnat?
Těžko se to s něčím srovnává. Vyhrát nějaký menší turnaj je taky krásné, ale tohle je prostě hlavní soutěž grandslamu – splněný sen.

Jak byste popsal cestu do hlavní soutěže? Moc se vám tady nevěřilo...
Strašně jsem bojoval a hodně jsem chtěl. Měl jsem slušnou formu a trochu štěstí, protože jsem vyhrál tři těsné zápasy. Sešlo se to skvěle.

Napadlo vás samotného před začátkem kvalifikace, že by vaše první grandslamová účast mohla vyjít právě tady v New Yorku?
Moc ne, protože jsem na betonu tolik netrénoval a jel jsem na US Open trochu z voleje. Mnohem víc jsem tomu věřil v Paříži, kde jsem měl za sebou antukovou přípravu, dobrou formu a ambice. Možná tím to bylo horší. Tady jsem totiž měl čistou hlavu a to mi pomohlo.

S čím teď půjdete do hlavní soutěže? Spadlo to z vás?
Právě moc nechci, aby to ze mě spadlo a přišlo nějaké uspokojení, protože to by mi vůbec nepomohlo. Nechci si to tam jít jenom užít, jak se to někdy říkává... Musím zůstat v klidu jako doposud. Chtěl bych dostat někoho hratelného (ještě před oznámením losu 1. kola proti Dimitrovovi, pozn.), protože když půjdu hrát s nějakým obrovským jménem, tak to asi bude zážitek, ale ne moc velká šance na vítězství.

Budete něco měnit, nebo půjdete do zápasu úplně stejně jako v kvalifikaci?
Moc nevím. V životě jsem nehrál na tři vítězné sety, na to se asi člověk musí psychicky nastavit úplně jinak. Zápas bude delší a musím si navyknout na to, že když prohraju první set, tak se dá pořád v pohodě hrát dál.

Fyzičku ale máte za všechny ty třísetové zápasy, co jste tady odehrál, dost natrénovanou, že?
Samozřejmě, ale vůbec nevím, co by se mnou udělalo pět setů. Myslím, že jsem na tom fyzicky slušně. První den bylo velké vedro, měl jsem s tím problémy, ale další dva zápasy byly úplně v pohodě. Jsem připraven.