Překvapený Šátral: Porazil Američana a fanoušci mu děkovali
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: Před rokem se český tenista Jan Šátral poprvé prokousal skrz kvalifikace až do hlavní soutěže grandslamového turnaje. Soupeřem mu tehdy byl Američan Mackenzie McDonald. Český tenista musel otáčet ze stavu 0:2 na zápasy a po skvělém výkonu svého soka porazil. O rok později se na stejném místě utkal s Mcdonaldem znovu, tentokrát v druhém kole kvalifikace. „Bylo to něco úplně jiného,“ prohlásil Šátral po výhře 6:4, 6:3.
Jak byste zhodnotil zápas s Američanem Mackenziem McDonaldem?
Začal jsem trochu špatně, nedostal jsem se úplně do zápasu. Prohrával jsem v prvním setu 2:4, ale pak jsem se naštěstí zmátořil a začal jsem hrát víceméně bez chyb. Od toho stavu jsem, podle mě, hrál super. Za stavu 6:4, 4:0 se soupeř trochu vrátil do hry, ale naštěstí jsem ustál sedmý gem, ve kterém jsem servíroval na 5:2 přes shody. Pak už jsem si to dohrál.
Na začátku se vám podobně jako v prvním kole příliš nevedlo. Věřil jste si, že můžete vývoj střetnutí otočit?
Stejně jako jsem říkal po prvním kole, tak tady se dá každý gem brejknout vzhledem k tomu, jak je povrch pomalejší. Nevěšel jsem hlavu a věřil jsem, že to dokáži znovu otočit. Naštěstí se mi to povedlo, ale v dalším zápase si musím pohlídat, aby se to zase nestalo.
Jaký byl podle vás klíčový okamžik zápasu? Kdy se vám podařilo soupeře definitivně zlomit?
To je těžké říct. Od stavu 2:4 jsem začal hrát dobře a spíš se to zlomilo ve mně. Víceméně jsem mu nedal prostor k tomu, aby mohl hrát svojí hru a snažil jsem se hrát aktivně. Chodil jsem do toho, byl jsem v tlaku. Dobře jsem servíroval i returnoval. Takže bych neřekl, že by se zlomil on, sice tam udělal pár chyb, ale to bylo poté, co jsem zahrál dobře.
McDonalda povrzbuzovalo domácí publikum, jaké to bylo hrát proti Američanovi?
Nebylo to tak hrozné, jak jsem očekával. Na jedné tribuně bylo docela dost lidí, ale nebylo to nic hrozného. Kdyby mě za stavu 6:4, 4:2 brejknul, tak by ho asi vyhecovali víc a mohlo to být horší, ale naštěstí jsem mu nedal šanci, aby ho mohli diváci nějak hodně podporovat.
Po zápase za vámi naopak někteří američtí fanoušci přišli. Překvapilo vás, že i když jste vyřadil domácího tenistu, tak vás přišli pochválit?
Oni takoví jsou. Přišli za mnou už po prvním kole a nejsou takoví, že by na mě byli naštvaní. Naopak jsou docela soudní a jsou schopní uznat, že jsem odehrál lepší zápas než on.
Pochválen byl i váš bekhend. Také jste si ho po zápase pochvaloval?
Abych řekl pravdu, tak se mi vybaví tak jeden nebo dva údery, které by mi mohli pochvalovat. Asi jsem hrál dobře z bekhendu, ale myslím si, že jsem nevyhrál bekhendem. Spíš tím, že jsem si udržel pevnou hlavu a nesložil jsem se z toho, že se soupeř vracel do zápasu.
Pociťoval jste nějaké déjá vu, když jste stejného soupeře na US Open porazil v minulém roce v 1. kole hlavní soutěže?
Ne, vůbec. Loni to byl úplně jiný zápas. Pro oba to byla první hlavní soutěž na grandslamu a letos mi to přišlo jako úplně jiný zápas.
Žádné vzpomínky se vám tedy před zápasem nevybavily?
Ne. Tím, že jsme hráli na úplně jiném kurtu, hráli jsme na velkém, co je asi pro kvalifikaci centr, tak to nebylo takové jako minulý rok, kdy jsme hráli jinde. Abych se přiznal, tak jsem na to vůbec nemyslel.
Stejně jako v minulém roce, tak i letos vás čeká finále kvalifikace. Loni jste jí zvládl. Může vám pomoci, když si na loňský rok vzpomenete? Jaký bude váš recept na postup?
Recept je takový, jako byl v prvních dvou zápasech. Hrát aktivně a udržet pevnou hlavu. To je jediné, co si musím pohlídat. Jsem fyzicky i herně dobře připravený. Ač mám proti sobě velmi silného soupeře, tak si myslím, že mám šanci vyhrát, když zahraji dobře.
Co víte o Denisu Shapovalovi? Nejspíš jste s ním nikdy nehrál...
Nene, nikdy jsem s ním nehrál. On víceméně až letos proklouzl, myslím, na challengery a teď, díky dobrým výsledkům z posledních čtrnácti dnů nebo měsíce, se dostal do stovky. Úplně ho neznám, ale zjišťoval jsem si nějaké informace. Něco o něm vím a určitě se na něj ještě podíváme.
