Zažívám životní rok, září Jebavý. Ve Wimbledonu bude hrát i s Hradeckou

V Prostějově jste došli až do finále, tam jste však padli. Jak rozhodující zápas hodnotíte?
Byl to pro nás smolný zápas. Přitom jsme začali dobře, díky dvěma brejkům jsme vedli 3:0. Měli jsme první set doservírovat a vyhrát. Místo toho ale přišly komplikace a vedení našich soupeřů 4:3. Vývoj utkání se zamotal a my jsme boje o důležité balony prohrávali. Nakonec jsme v první sadě padl po tiebreaku. Druhý set měl podobný průběh. Dokázali jsme se vzchopit, zase jsme soupeřům vzali podání a vypracovali si náskok 4:1. Jenže během pěti minut to bylo 4:4. Naštěstí jsme druhý set v tiebreaku už vyhráli. Co se týče supertiebreaku, postihl nás tam výpadek a během chvíle naskočilo pro nás nepříznivé skóre 3:6. Soupeři toho využili a už to pak dobře doservírovali. Je to rozhodně škoda, protože jsme několikrát mohli zápas zcela překlopit na svou stranu.

Čím si vaše výpadky v zápase vysvětlujete?
Nedokážu si je odůvodnit. Pořád jsme si říkali, ať se koncentrujeme na míček po míčku, ale nepomohlo to. Asi to bylo tím začátkem – měli jsme první set vyhrát 6:2 a zápas by byl úplně o něčem jiném. Myslím si, že bychom to už pak nějak dokopali. Takhle se oni nakopli a získali set, se kterým již pomalu ani nepočítali. Od toho se posléze odvíjelo celé utkání. K tomu mě mrzí, že jsem nemohl naplno servírovat. Ve čtvrtečním semifinále jsem si udělal něco s kolenem, večer to zatuhlo a stejně jako ráno to bolelo mnohem víc. Docela jsem ho pak rozcvičil, ovšem nebylo to ono. Když jsem se skrčil, vždycky mě v koleni píchlo, takže jsem musel udělat nějaký jiný pohyb, kterým bych bolest odstranil. Servis mi nešel, celý zápas jsem servíroval o nějakých 20, 30 kilometrů pomaleji.

Určitě není ideální, když tenista musí vymýšlet věci, na které není zvyklý. Je to tak?
Jasně. Úplně to můj servis změnilo. Spoluhráč se snažil více přebíhat, já jsem se zase pokoušel více dostat do kurtu. Prostě jsem tam dělal něco jinak a měl jsem to úplně rozházené. Snažil jsem se s tím bojovat, ale nepovedlo se to.

Rozhodly vaše trable s kolenem i v neúspěšném supertiebreaku, v němž jste šel podávat za příznivého stavu 3:1?
To rozhodlo celý zápas. Normálně bych to za takového stavu měl podržet, ale poté jsem se tam dokonce dopustil dvojchyby. Následně jsem – místo, abychom byli v tlaku – předvedl servis o rychlosti 150, 160 kilometrů a hrála se výměna, kterou jsme prohráli. Nechci se na to vymlouvat, ale myslím, že mé potíže s kolenem zápas určitě ovlivnily. Dokonce jsem se rozmýšlel, jestli mám nastoupit, nebo ne. Nakonec jsem se rozhodl, že nastoupím, protože s tím snad není nic vážného. V sobotu jdu v osm ráno k doktorovi, který mě operoval, a uvidím, co se bude dít dál.

Stalo se vám už, že byste do finálového duelu nenastoupil?
Nestalo. V tomto případě se všichni báli, abych si koleno nepoškodil ještě více. O mé účasti ve finále jsme polemizovali, ale v koutku duše jsem věděl, že nastoupím. Koleno se mi podařilo rozhýbat do takové míry, že mě ani tolik nelimitovalo. Zezadu, při returnu to bylo v pohodě. Jen při tom servisu…

Kazí vám peripetie s kolenem nějak vaše plány?
Příští týden jsem měl startovat na challengeru v Lisabonu, kam si myslím, že určitě nepojedu. Uvidíme, co ukáže vyšetření u lékaře. Osobně se domnívám, že to není nic vážného, bude to chtít jen chvíli odpočinku a pak už to bude dobré. Jinak bych přece v prostějovském finálovém zápase nemohl takto hrát. Kdyby se mi s kolenem něco stalo, vypadalo by to jinak, hůře.

Jak byste celkově okomentoval své vystoupení na turnaji v Prostějově?
Přijel jsem sem pozdě z French Open. První dva zápasy jsme zvládli bez problému a ve čtvrtek se nám podařil velmi cenný skalp, když jsme pokořili Paese s Marrerem. Ve finálovém utkání to bohužel nevyšlo, ale můžeme si za to i trochu sami. Měli jsme tolik neproměněných šancí na dotažení zápasu do vítězného konce a tolik výpadků, že už se ani něco takového nesmí v dnešní době stávat.

Na French Open jste to v deblu dotáhl do osmifinále. Žijete stále z formy, kterou jste tam chytil?
Rozhodně. Už když jsem začal loni, cítil jsem se dobře. Nyní jsem si dokázal, že mohu hrát i s těmi nejlepšími. Na kurtu si věřím na důležité míče, prokazuji to a doufám, že mi to vydrží co nejdéle.

Dá se říct, že prožíváte zatím svou nejlepší sezonu?
Stoprocentně, hlavně ty poslední dva měsíce, během kterých se to nejmarkantněji obrátilo k lepšímu. Od turnaje v Istanbulu, který jsme s Jirkou (Veselým) vyhráli, to šlo nahoru. Díky primátu v Turecku jsme se dostali na French Open, kde jsme vyhráli dva zápasy, tady na challengeru v Prostějově mi pro změnu povedlo dosáhnout finále. A to to je snad skoro nejvyšší challenger, co může být. Byly tady dobré deblové páry, a kdyby nám někdo před turnajem řekl, že budeme ve finále, brali bychom to.

Čemu za svou dobrou formu vděčíte. Může to být vyspělostí vaší mentality, která se u vás po vyléčení zraněného kolena dostavila?
Asi ano, o hlavě to určitě je. Osm měsíců jsem v ruce nedržel raketu a po návratu jsem se v tom trochu patlal. Nešlo to a prohrával jsem s hráči, s nimiž jsem předtím neprohrával. Házelo mě to dozadu, ovšem pak přišlo pár dobrých výsledků a otočilo se to. Začal jsem hrát dobře, pořád jsem se zlepšoval a během posledních dvou měsíců to vygradovalo. Chtěl bych nastavenou laťku udržet a pohybovat se v deblovém žebříčku okolo místa, kde jsem teď. Rád bych se pravidelně dostávat na grandslamy a ATP turnaje.

Další grandslam, Wimbledon, je za dveřmi. S kým tam nastoupíte?
Mužskou čtyřhru budu hrát s Jirkou Veselým a ještě jsem se domluvil na mix s Luckou Hradeckou.

Chtěl byste na Wimbledonu dojít ještě dál než na French Open?
Určitě bych to rád ještě vylepšil. Ale musím samozřejmě zůstat nohama na zemi a nestavět si žádné vzdušné zámky. Budeme se na Wimbledonu snažit uhrát kolo od kola a kam až dojdeme, se uvidí. Nicméně výkony, které předvádím v posledních dvou měsících, se budu snažit potvrzovat.

Na závěr ještě zpátky k Prostějovu. Jak se vám zdejší turnaj líbil?
Je to opravdu hezké klání. Myslím, že by se pomalu mohl vyrovnat ATP turnaji. Chodí tady lidi a atmosféra je suprová. I o hráče je perfektně postaráno. Hned vedle kurtů je hotel, ve vnitřní hale parádní stravování. Prostějovský turnaj je skutečně na vysoké úrovni. S Jirkou Veselým tu chodíme na večeře a užíváme si to. Doufám, že Jirka celý turnaj ve dvouhře zdárně zvládne.