Je to moje noční můra, řekla Martincová o van Uytvanckové

Terezo, prohrála jste v prvním kole Empire Slovak Open s Alison van Uytvanckovou v poměru 4:6, 0:6. Jak byste zhodnotila dnešní utkání?
Bylo to hodně těžké. Už jsem s ní dvakrát prohrála. Je to sice před třemi lety, ale ona si na mě docela věří. Obzvlášť na antuce, což není úplně můj povrch, ale musím říct, že hrála velice slušně a to hlavně od druhého setu a já se pak taky trochu zhoršila. V prvním setu jsme se tahaly, za stavu 4:5 jsem stahovala a chyběl mi jeden míč na 5:5. Tam se to mohlo zlomit. Ale celkově trochu foukalo a nemohla jsem úplně dobře servírovat. Ona se rozehrála neskutečně, výborně servírovala, hrála to z prvního míče, nebála se do toho jít a nenechala mě vůbec hrát. Byla lepší.

Ze začátku jste zkoušela míčky čopovat, ale soupeřka vaši hru výborně četla a musela jste taktiku trochu změnit. Bylo to tak?
Nechtěla jsem ji nechat hrát tempo, ale ona má výborný čop z bekhendu a z toho nemůžete vůbec zahrát lift. Takže když ona tak zahrála, já musela také zahrát čop. A také z vybíhaného forhendu jsem zkoušela vracet jí údery čopem, aby neměla rytmus. Ale jak říkám, hrála slušně.

V prvním setu za stavu 4:5 byla shoda, chyběly dva míčky k tomu, abyste se dostala zpátky do hry. Co tomu chybělo?
Možná trošku štěstí. Neudělala jsem hned chybu. Mohla jsem risknout víc, ale nechtěla jsem udělat zbytečně brzy chybu. Mohla jsem to zkusit víc zariskovat, nebo mít trošku více štěstí. Nevím...

V úvodu druhého setu jste měla problém s nadhozem. Bylo to způsobeno sluncem nebo větrem?
Hodně se rozfoukalo a nadhoz mi létal pořád někam jinam. Musela jsem si to více chytat a hledat si směr. Na ní (van Uytvanckovou) musí člověk dobře servírovat, protože ona, když se rozehraje a chytne tempo, tak se dá těžko zastavit. A bylo to vidět v druhém setu, kdy jsem ji nezatlačila servisem a vypadalo to tak, jak to vypadalo.

Druhý set sice skončil 0:6, ale hra výsledku tolik neodpovídala. Vidíte to podobně?
Úplně stejně! Sice jsem dostala kanára, ale hrály jsme. Měla jsem pár výhod, ale třeba v posledním gemu jsem měla výhodu a přišlo mi eso, na které jsem si vůbec nesáhla. Chyběl kousek. Sice 0:6, ale byly to vyrovnané gemy.

Jak už jste říkala v úvodu, s dnešní soupeřkou jste v mládí prohrála dokonce třikrát...
Aha, třikrát, tak to je super! (směje se)

Teď to bylo vlastně počtvrté... Je to taková vaše noční můra?
Je. Mám takhle asi tři hráčky, se kterými mám bilanci 0:3 nebo kolik a s tady už dokonce 0:4, takže ona si na mě opravdu věří. Ještě k tomu na antuce. Kdybych s ní šla na hard, tak je to trochu o něčem jiném, ale na antuce... Věří si na mě.

Jak pro příště nastoupit na takovou hráčku? Změnit taktiku nebo mít více štěstí na los?
Určitě štěstí na los (směje se). Tak los si nemůžete vybrat. Před zápasem jsem vůbec nechtěla myslet na to, jakou s ní mám bilanci, ale věděla jsem, že už jsem s ní hrála. Trochu jsem se snažila přemýšlet, co na ní zahrát. Asi mi to s ní nesedí. Nevím přesně, co mám na ni hrát, abych ji trochu víc potrápila.

Pokud byste měla komplexně zhodnotit, jak se vám tu hrálo? Areál je pěkný a sluníčko svítilo...
Musím říci, že je to tu fajn. Byla jsem tu před dvěma nebo třemi lety, kdy jsem hrála kvalifikaci. Míče jsou tu dobré, kurty taky. Akorát organizace... Nebudu říkat, že je to super, protože abychom na stovce (turnaj dotovaný 100 000 USD) nedostávaly vodu na trénink nebo ručník na trénink, to se mi na stovce trochu nezdá. Bez jídla úplně, je to zvláštní. Minulý týden jsem byla někde ve Francii... Ale ano, turnaj je to hezký, ale myslím, že organizačně by se mohli trochu zlepšit.

Jak už jste říkala, minulý týden jste byla na stovce ve Francii. Tam se organizace trochu lišila?
O dost. Tam se starali, byly k dispozici obědy, pití, ručníky... Jsou to sice takové drobnosti, ale hráčům je pak pohodlněji, když mají takovýhle plný servis. Je to o pár věcích, ale je to příjemnější.

V prvním utkání ve Francii jste prohrávala se Srbkou Ivanou Jorovičovou 2:6, 2:5, ale přesto jste zápas vyhrála 2:6, 7:5, 7:6 (1). Jak se vám to povedlo?
Nebylo mi vůbec dobře a šla jsem na kurt s tím, že to zkusím. Neměla jsem vůbec sílu, bylo to 2:6, 2:5 a ženy jsou takové, že v posledním gemu si řeknete, že nemáte, co ztratit a nějak to zkusíte ustřílet. Začala jsem do toho jít z posledních sil, říkala jsem si, že je to poslední gem. Nějak jsem se vrátila zpátky a bojovala jsem, jak to jen šlo, ale nebylo mi úplně dobře.

Ve druhém zápase proti Chorvatce Janě Fettové jste měla ve druhém setu čtyři setboly, ale nakonec jste prohrála 2:6, 5:7. Dokážete si vybavit, co se stalo?
Soupeřka hrála slušně. Měla jsem sice setboly a mohlo to jít do třetího setu, ale hrála velice slušně. Chyběl mi kousek, ale byl to dobrý zápas z obou stran. Na setboly jsem dostala nějaké eso, dvě výměny byly vyrovnané, ale... Speciálně v ženském tenise mi přijde, že když je setbol, tak se ta druhá více uvolní, protože ví, že je to jen jeden míček a vy musíte hrát opravdu dobře, abyste si to uhrál sám.

Na jakých dalších turnajích vás můžeme očekávat?
Teď na French Open a pak chci co nejdříve na trávu, protože s antukou nejsem úplná kamarádka. Takže budu chtít rychle na trávu. Tam se hlavně nezranit jako minulý rok. Chci si na ní zahrát turnaje WTA a pak příjde zase beton.

Jaké máte ambice ve Francii?
Samozřejmě chci hrát dobře a jako každý bych se chtěla kvalifikovat. Udělám pro to všechno.

Ale víc se těšíte na trávu, která je vaší silnější stránkou než antuka?
Ano, určitě, tam se těším moc. Nevím, jestli je to kvůli tomu, že na tom povrchu tolik nehraji, že je to něco jiného... Strašně mě to na trávě baví a přijde mi ten tenis trochu o něčem jiném. Nejsem proti antuce, ale určitě se těším víc na trávu.