Lucie Šafářová: Byl to jeden z nejhezčích titulů

Vy se do Prahy po loňském vítězství těšíte asi víc než v předchozích letech, že?
Do Prahy se těším vždy, a to hodně. Je to jediný náš WTA turnaj a navíc se hraje před skvělým publikem. Ale je pravda, že po loňském roce se těším ještě víc. Mám krásné vzpomínky.

Svazuje vás na turnajích to, že musíte obhájit body, protože jinak v žebříčku spadnete?
Je to určitě tlak navíc. Není příjemný, ale za ty roky jsem se ho už naučila zvládat a nemyslím na něj. Rok je dlouhý, a když to nevyjde na stejném turnaji jako loni, může to vyjít na jiném, a třeba ještě líp. Chci vždy vyhrát, nechám a kurtu vše a víc už udělat nemůžu. Ve sportu se někdy daří víc, jindy míň. Důležité je, aby člověk zůstal pozitivní a věřil ve své cíle.

Byť na malém turnaji, bylo to pro vás jedno z nejhezčích vítězství v kariéře?
Rozhodně! Doma je doma. Bylo to pro mě hodně emotivní, první vítězství po nemoci, úžasná podpora z hlediště. Krásné to bylo!

Pamatujete si ještě na mečbol? A na to, co vám po něm proběhlo hlavou?
Pamatuju. Byla jsem strašně nervózní, ale pak přišla obrovská radost. Ještě teď, když si na to vzpomenu, mám úsměv na tváři.

Cítíte přesto, že máte letos větší formu než loni?
Jsem na tom určitě líp fyzicky, mám víc zápasů v zádech. Takže ano, myslím, že jsem na tom lépe. Ale turnaj v Praze je opět silně obsazený a obhájit titul bude dost těžké.

Mezi loňským a letošním turnajem jste oslavila třicátiny. Berete tenis jinak než třeba ve dvaceti?
Ano, ano, letí to... Jsem určitě zkušenější a tenis si víc vychutnávám. Dřív jsem se ze všeho hodně stresovala, teď už se na sport koukám úplně jinak. A hlavní pro mě je, abych byla zdravá.

Byl nějaký dárek od fanouška, který vás překvapil?
Byla jich spousta! Fanoušci dokážou být zlí, psát ošklivé vzkazy, ale stejně tak umí být úplně úžasní. Dostala jsem mnoho dárků, od buchet, přes vycpanou husu, zlaté náušnice, ručně vyřezávanou klenotnici až po tajné vzkazy lásky (smích).

Jsou chvíle, kdy si uvědomíte, že po turnajích už jezdíte dlouho?
Teď poslední dobou mi v Americe začali říkat veteránka. Používají to pro zkušené hráčky... Ale už jezdím po turnajích třináctým rokem a začínám cítit, že tělo ty roky dřiny vnímá. Regenerace je pomalejší. Ale zatím se cítím dobře a budu makat, dokud to půjde.

Od loňského turnaje je u vás ještě jedna novinka. Trenér František Čermák. Jste se spoluprací spokojená?
Ano, velmi. Na spolupráci s předešlým koučem Robem ráda vzpomínám, ale byl čas změny a Franta je skvělý. Sám dlouho hrál, takže má spoustu zkušeností. Ví, jak se v zápasech cítím, a dokáže mi dobře poradit. Doufám, že se nám společně podaří návrat do světové desítky.

Jste zástupkyní hráček při jednáních s WTA. Získal si podle vás pražský turnaj ve světě dobré jméno?
Rozhodně! V WTA byli moc mile překvapeni, jak jsme zvládli turnaj organizačně i jak byl úspěšně navštěvovaný. Sklidili jsme samé poklony!