Tenisová encyklopedie #1: Jak fungují tenisové žebříčky? Nejsou to žádné složité počty!
Zatímco mnozí fanoušci se kochají krásnými bitvami na kurtech, pro nemalou část z nich představuje podobné vzrušení i sledování vývoje aktuálního stavu tenisových žebříčků. Jakkoliv se na první pohled může způsob jejich výpočtů jevit jako komplikovaný, první díl Tenisové encyklopedie se vám pokusí jejich fungování ozřejmit. V dalších dílech se můžete těšit na vysvětlení principu přihlašování do turnajů a žebříčkového nasazení.
Obecný princip
Tenisté na základě dosažených turnajových výsledků získávají příslušné bodové ohodnocení. Žebříčky ATP i WTA jsou sestavovány na základě bodového součtu z turnajů, které se uskutečnily za poslední rok. Pro přesnější časové určení zůstávají v žebříčku každému hráči získané body po dobu 52 týdnů. Výjimku tvoří Turnaj mistrů, který je odečten vždy bezprostředně před jeho dalším ročníkem, aby stávající žebříček obsahoval pouze body získané v právě probíhající sezoně. Nový žebříček je zveřejňován každé pondělí kromě těch, které spadají do přelomu dvoutýdenních turnajů, tedy Grandslamů a Masters v Indian Wells a Miami.
V případě, že v po sobě jdoucích sezonách nedochází ke změnám tenisového kalendáře, lze body získané na jednotlivých turnajích přímo obhajovat. Pokud se některý z podniků koná dříve než v předchozím roce, může být v bodovém zisku hráče započítán i dvakrát. Naopak, pokud je termín jeho konání přesunut na pozdější termín, musí se hráč v případě, že si chce své postavení v žebříčku udržet či vylepšit, pokusit získat odpovídající počet bodů na jiném turnaji.
Žebříček ATP
Hráčům se do žebříčku započítávají body za 18 nejlepších výsledků během posledního roku. Jako devatenáctý může být započítán Turnaj mistrů, pokud se na něj tenista v daném roce kvalifikuje.
Tenistům jsou povinně započítávány body za čtyři grandslamové turnaje a osm turnajů Masters, pokud na nich startují. V případě, že se hráč některého z povinně započítávaných podniků nezúčastní, přestože ho k tomu jeho žebříčkové postavení opravňuje, obdrží za tento turnaj takzvanou „pevnou nulu“, kterou nelze nahradit bodovým ziskem ze žádného jiného turnaje.
Specifické postavení má deváté Masters v Monte Carlu, na němž je účast jako na jediném z turnajů této kategorie dobrovolná. Od letošní sezony také vstoupila v platnost výjimka, která má umožnit zkušeným tenistům větší variabilitu ve tvorbě turnajového kalendáře. Hráči, kteří splnili definované podmínky (600 odehraných zápasů, 12 absolvovaných sezon na okruhu ATP, dovršení 30 let) mohou bez postihu „pevnou nulou“ absentovat na odpovídajícím počtu (dle množství splněných podmínek) povinně počitatelných podniků Masters.
Další kategorií turnajů je ATP 500. Na nich mají speciální postavení hráči, kteří uplynulou sezonu ukončili v první třicítce žebříčku. Ti mají povinnost zúčastnit se alespoň čtyř turnajů této kategorie v sezoně, zároveň ale na nich mají zaručen start, i pokud by se v průběhu roku stalo jejich žebříčkové umístění pro účast nedostatečným. V případě, že by se dotyční hráči zúčastnili v sezoně méně turnajů ATP 500 v sezoně, než jim pravidlo ukládá, tak rovněž za každý turnaj obdrží „pevnou nulu“. Na rozdíl od Grandslamů a turnajů Masters se jim ale v případě, že na menších podnicích dosáhli lepších výsledků, nemusí body za turnaje ATP 500 do žebříčku započítávat.
Body do žebříčku lze dále získávat na menších turnajích kategorie ATP 250, challengerech a podnicích futures. Počet bodových ohodnocení za výsledky na turnajích nižší kategorie, které mohou být hráči započítány, je stanoven množstvím odehraných povinně počitatelných turnajů, kterých se hráč zúčastnil, či se na základě svého žebříčkového postavení byl povinen zúčastnit.
Challengery jsou turnaje určené pro tenisty nižších pater žebříčku. Tenisté první světové padesátky se jich mohou zúčastnit jen na základě udělení divoké karty pořadatelem a příslušníci elitní desítky se jich zúčastnit nemohou, na což doplatil kupříkladu v roce 2011 Tomáš Berdych, když měl po brzkém konci na Roland Garros být hlavní hvězdou prostějovského turnaje.
Podniky kategorie futures jsou určeny pro začínající hráče a tenisty, kteří by si rádi vybojovali body zajišťující jim start na prestižnějších turnajích. Zúčastnit se jich mohou hráči do 150. místa žebříčku a z praktických důvodů jsou body za podniky futures započítávány do žebříčku až druhé pondělí po dohrání turnaje.
Bodové ohodnocení
Nejvyšší bodové ohodnocení mají grandslamové turnaje, jejichž vítězové obdrží do žebříčku 2 000 bodů. Šampion Turnaje mistrů si může připsat až 1 500 bodů – 200 za každý triumf ve skupině, 400 za výhru v semifinále a 500 za ovládnutí finále.
Devět turnajů Masters skýtá pro vítěze možnost přípisu 1 000 bodů, kategorie turnajů ATP 500 a ATP 250 již v názvu napovídají, o kolik bodů se zápolí. Challengery se dle výše finanční dotace pohybují od 80 do 125 bodů pro vítěze a na turnajích futures si šampioni do žebříčku připíší 18 až 35 bodů.
Postupy do jednotlivých kol turnajů jsou, co se bodového ohodnocení týče, vyváženě odstupňovány. Bonusové body lze získat za postup z kvalifikace. Podrobné bodové ohodnocení mužských turnajových výsledků naleznete ZDE.
Žebříček WTA
Hráčkám se do žebříčku započítávají body za 16 nejlepších výsledků během posledního roku. Oproti mužům se jim ale případný výsledek na Turnaji mistryň či WTA Elite Trophy mezi ně zahrnuje a nefiguruje v součtu jako sedmnáctý.
Tenistkám se povinně započítávají čtyři grandslamové výsledky a čtyři turnaje kategorie Premier Mandatory (Indian Wells, Miami, Madrid a Peking). Hráčkám, které ukončí sezonu v elitní dvacítce, se v následujícím ročníku povinně započítávají také dva nejlepší výsledky z pětice turnajů kategorie Premier 5 (Dauhá, Řím, Cincinnati, Montréal/Toronto a Wu-chan).
Další kategorií jsou turnaje WTA Premier, kterých se koná 12 za sezonu, a jsou obdobou mužských turnajů ATP 500. Tenistky ale na rozdíl od mužů nemají v tomto případě striktní pravidla ohledně povinnosti účastí. Menší turnaje WTA International pak mají na základě výše své dotace omezeno, kolik hráček z určitých žebříčkových hladin se jich smí zúčastnit.
Oproti populárním mužským challengerům organizace WTA pořádá pouze osm podniků kategorie WTA 125 K Series a níže postavené tenistky jinak musí zápolit na turnajích ITF. Ty se svou dotací pohybují od 15 do 100 tisíc dolarů. Zajímavostí žebříčku WTA je, že zatímco mužům stačí k dostání se do světového pořadí zisk jediného bodu, ženy musí bodovat alespoň na třech turnajích či získat na menším počtu podniků alespoň deset bodů.
Bodové ohodnocení
Bodování WTA se oproti ATP vyznačuje vyšším zvýhodněním jednotlivých postupů do dalších kol turnajů. Dosažení druhého kola či semifinále zajistí tenistkám více bodů než totožný úspěch na mužském okruhu. To má za následek menší zvýhodnění vítězek turnajů oproti finalistkám a zvyšuje důležitost výhry v úvodním kole turnaje. Nastavená hladina bodování umožnila stát se světovou jedničkou kupříkladu Caroline Wozniacké, která se prezentovala skvělými výsledky na menších turnajích, avšak grandslamového titulu nikdy nedosáhla.
Nejvyšší bodové ohodnocení mají grandslamové turnaje, jejichž vítězky obdrží do žebříčku 2 000 bodů. Šampionka Turnaje mistrů mistryň si může připsat až 1 500 bodů, avšak na rozdíl od mužů jsou ženám udělovány body i za účast.
Vítězky turnajů Premier Mandatory si přijdou na 1000 bodů, podniky kategorie Premier 5 skýtají naději na zisk 900 bodů. Triumf na turnaji Premier hráčce vynese 470 bodů a na menších turnajích WTA International se hraje o 280 bodů. Za ovládnutí turnaje WTA 125 K Series tenistky obdrží 160 bodů a tituly na okruhu ITF jsou dle výše dotace turnaje oceněny na 12 až 150 bodů. Podrobné bodové ohodnocení ženských turnajových výsledků naleznete ZDE.
