Malej Zdenda mě rozesmál, připomíná si Štěpánek jeden z vrcholů své kariéry
A je to venku! Tajemná fotografie, kolem níž Radek Štěpánek vyhlásil na své facebookové stránce soutěž pro fanoušky, pochází z Wimbledonu 2006. A onen pyšně pózující klučina není nikdo jiný než devítiletý Zdeněk Kolář, jeho nynější daviscupový parťák!
Když ji nedávno Radkovi poslal, dost ho zaskočil. „Překvapilo mě, jak tam malej Zdenda stojí. Hodně jsem se zasmál,“ přiznává Štěpánek. Podle jména odesílatele mu samozřejmě bylo jasné, o koho jde. „Kdyby mi ji neposlal on, tak bych musel trošku zapátrat. Ale myslím, že ta podoba na Schweinsteigera je tak velká, že by mi to asi došlo,“ směje se tenisový veterán, jenž podle jisté podobnosti se slavným německým fotbalistou svému mladšímu kolegovi přezdívá »Švajny«.
O tom, z jakého je snímek zápasu, měl ovšem jasno ihned. „Samozřejmě jsem si ten okamžik hned vybavil a věděl, že je to o postup do čtvrtfinále na Wimbledonu 2006,“ říká. V pondělí 3. července se tři a půl hodiny bil se Španělem Verdaskem, vyhrál 6:2 v pátém setu. „Tímto zápasem jsem se poprvé dostal do světové desítky. Vidím to jako dnes, hrálo se na kurtu číslo 14,“ sype ze sebe detaily.
A pozor, dokonce si troufá určit, v jaké fázi utkání fotka vznikla! „Poznám to podle svého obličeje – no spíš si to tipnu, abych zase nedělal velkýho machra. A podle použitých ručníků a raket. Mám rozbalené dvě, takže to bude konec druhého a začátek třetího setu,“ nepochybuje. Současně mu ale hned naskakují i méně příjemné vzpomínky... „Verdaska jsem sice porazil, ale pak jsem ve čtvrtfinále prohrál s Björkmanem, když jsem měl mečbol. Hrál jsem o semifinále Wimbledonu a vlastně i o čtvrté nebo páté místo světového žebříčku. Ten jeden míček mě mrzí nejvíc v celé kariéře,“ smutní Štěpánek.
Chmury ale opět rychle zahání pohled na předpisově stojícího malého Koláře. „Je to hezký, taky jsem byl malej kluk, který se chodil dívat na své vzory. Dokážu si představit, co Zdenda asi zažíval,“ zamýšlí se.
