Brunclík v Santo Domingu odvrátil mečbol a došel si pro životní výsledek

Santo Domingo je docela exotická destinace. Proč jste vyrazil právě tam?
Díky svému juniorskému žebříčku mám možnost se za rok přihlásit na osm pětadvacítek s tím, že se automaticky dostanu do hlavní soutěže. Není to ale podle žebříčku, tedy tak, že kdo je výše, tak má přednost. Podle pravidel mají přednost ti, kteří se na turnaj přihlásí nejdříve. Když jsem se o tomto pravidlu dozvěděl, bylo mi jasné, že plán budu muset řešit hodně v předstihu. Požádal jsem o tyhle dva turnaje v Santo Domingu už v lednu a možnost startu jsem dostal. Zároveň jsem věřil, že by mi místní podmínky mohly sedět.

Jste v Dominikánské republice sám, nebo jste vyrazil s celým týmem?
Jsem tady se svým novým trenérem, panem Janem Mašíkem, který minulý rok jezdil na turnaje s Honzou Kumstátem. Na konci roku spolu ale skončili a já jsem ho oslovil a domluvili jsme se na spolupráci. Začali jsme spolu už v Monastiru a tohle je náš třetí společný turnaj.

Jak se vám v hlavním městě Santo Domingo líbí?
Jsem tady poprvé. Člověk toho kromě kurtu a hotelu moc nevidí, ale podmínky jsou tu v pořádku. Trénovat se dá dobře, je tu hodně kurtů, míče mi sedí. Je tu velké vedro a vysoká vlhkost vzduchu, ale s tím se musí každý vypořádat po svém. Zápasy jsou tady po fyzické stránce hodně náročné.

V prvním kole jste porazil Kanaďana Joshuu Lapadata 6:1, 6:1. Soupeř týden předtím dokráčel do finále futuru v Montréalu, takže své kvality určitě měl…
Přiletěli jsme na místo turnaje už v pátek, takže jsem se dobře aklimatizoval. Hráli jsme až ve středu, takže jsem měl dost času se na zápas dobře připravit. Soupeř dokončil americkou college a začal hrát futury. Říkal jsem si, že by po finále v Kanadě mohl být trochu unavený. Cesta sem není jednoduchá. Určitě jsem byl lépe připravený než on. Výsledek vypadá hodně jednoznačně, ale Lapadat měl také šance. Ve druhém setu jsem si prohrál na úvod servis, ale pak už šly gemy na mou stranu.

Poté vás čekal Američan Tyler Stice, který vám už vzdoroval více, přesto jste zvítězil 7:5, 6:4. Jak jste viděl toto utkání?
Tylera jsem si stihl okouknout v prvním kole, abych si zjistil, na co se mám připravit. Je to vzrůstem trochu nižší hráč, který se hodně brání a také toho dokáže hodně vrátit. Byl to fyzicky pořádně náročný duel. Na začátku jsem si prohrál servis a ztrácel jsem, ale vzal jsem si podání zpátky a na konci setu se mi ho podařilo za stavu 6:5 znovu brejknout. Ve druhém setu jsem dobře začal a vedl 2:0, pak se ale trochu zlepšil, brejknul mě zpátky a vrátil se do zápasu. Začal do toho víc chodit, ale za stavu 5:4 udělal dvě jednodušší chyby a podařilo se mi utkání dokončit.

Ve čtvrtfinále jste měl hrát s nasazenou jedničkou Estoncem Markem Lajalem, který nosí culík nahoru. Extravagantní soupeř však do zápasu s vámi nenastoupil. Co se přihodilo?
Nosí na hlavě takový ananas. (směje se) Viděl jsem Lajala hrát ve druhém kole. Zdálo se mi, že hraje bez obtíží a jakýchkoliv omezení. Po zápase šel navíc trénovat. Nicméně se pak dostal v Mexiku do hlavní soutěže na challenger. Spíše si myslím, že se rozhodl, že to tady nechá být a poletí si zahrát turnaj o kategorii výše.

V semifinále vás čekal osmnáctiletý kvalifikant Nicolas Arseneault z Kanady, šedesátý junior světa. I toho jste porazil ve dvou setech 7:6(5) a 6:4, ale nebylo to jednoduché utkání…
Poprvé jsem tu hrál na centrálním kurtu, kde se dvorec zdá trochu větší, jsou tam větší výběhy. Hráli jsme těsně po poledni, kdy bylo na Dominikáně obrovské vedro. Co se kondice týče, byl to pro mě určitě nejnáročnější zápas turnaje. Arseneault výborně servíroval, ve výměnách to byl spíše držák, který se toho snažil spoustu vrátit. První set jsme hráli asi hodinu a půl, byl extrémně náročný. Hráli jsme prakticky každý míč velice dlouhé výměny, spousta gemů šla přes shody. Hodně mi přišlo vhod, že mi Lajal k čtvrtfinálovému duelu nenastoupil a já si mohl trochu odpočinout. Arseneault hrál naopak čtvrtfinále na tři sety a potom ještě debla. Tušil jsem, že bude postupně pořád víc unavený. Věřil jsem, že když se mi podaří vyhrát první set, soupeř trochu povolí. A byla to pravda. Druhá sada už tak náročná nebyla. Hráli jsme agresivněji a šli více do rizika. Rozhodl pak jediný brejk.

Velkého skalpu jste dosáhl ve finále, když jste porazil Tunisana Ázíze Dougaze poměrem 2:6, 7:6(8) a 6:3. Ve druhém setu jste proti němu odvracel mečbol… Dougaz se pohybuje okolo 200. místa na světě, hraje kvalifikace na grandslamové turnaje a letos v Melbourne se dokonce dostal do hlavní soutěže. Jak moc si vážíte tohoto vítězství?
Opravdu hodně. První set jsem začal hůře. Soupeř mě hodně překvapil výborným podáním, bylo hrozně těžké vůbec jakkoliv vrátit servis. Na returnu jsem neměl šanci a Dougaz podal výborný výkon, proti kterému jsem neměl protizbraň. K ničemu mě nepustil a hned ve čtvrtém nebo pátém gemu mě brejknul a byl nahoře. Ve druhém setu jsem zvednul úroveň své hry a nedal mu moc šancí, aby mě brejknul. Držel jsem si servis a hrál trochu víc agresivně. V tiebreaku jsem vedl 6:3, ale soupeř vyrovnal a pak měl dokonce mečbol. Tam už se mohlo stát cokoliv a jsem moc rád, že jsem ten set nakonec vyhrál já. Ve třetí sadě bylo na jedné straně hodně nepříjemné sluníčko na servisu. Já jsem se přes ten gem dostal, naopak soupeř mi tam daroval nějakou dvojchybu. A nakonec jsem dokázal zápas doservírovat. Určitě to beru jako skvělý skalp, navíc ve finále turnaje. Moc jsem si to vítězství užil.

Oslavil jste nějak váš triumf?
Moc jsme toho zatím nestihli, ale až se vrátím domů a budu více v klidu, určitě to oslavím. Teď absolvuju tady v Santo Domingu další turnaj, takže musím na minulý úspěch zapomenout a soustředit se dál. Poté mám ještě přihlášený challenger v Mexiku, ale nejsem si úplně jistý, zda tam pojedu. Po tomto turnaji se rozhodnu. Uvidíme, jak se mi tu bude dařit.

Tohle je už váš druhý výborný výsledek v letošní sezoně. Na předchozím turnaji v Monastiru jste prohrál až v semifinále s krajanem Tadeášem Paroulkem. Ve druhém setu jste šest mečbolů odvracel, pak jste ve třetím setu šest mečbolů sám měl. Zůstával vám ten nezdar ještě dlouho v hlavě? Nezanechal na vás trochu psychické stopy?
Určitě to byl šílený zápas. Jeden z těch nejšílenějších, jaké jsem kdy odehrál. Už se zdálo, že ho mám prohraný, ale dokázal jsem se z toho vyškrábat nahoru. A pak se mi to zase nepodařilo dotáhnout a prohrál jsem o dva míčky. Tenhle zápas mě hodně bolel. Určitě jsem byl ale za postup do semifinále rád a tady se mi to zase vrátilo. Získal jsem cenné zkušenosti, protože i takové věci se člověku občas stávají. Posunou mě dál. Tadeášovi samozřejmě gratuluju. Po utkání jsme se o tom spolu bavili. Přeju mu, že ten turnaj nakonec dokázal vyhrát. Mně se to pak vrátilo tady.

Letos hrajete druhou sezonu hlavně turnaje mezi dospělými. Jaké máte cíle? Cítíte, že děláte pokroky?
Loni jsem turnaje ještě trochu kombinoval s juniory. Letos mám fokus jen na dospělé turnaje a budu se dál snažit posouvat. Hlavním cílem je, abych se výkonnostně zlepšoval a posouval svou fyzickou i mentální úroveň. Věřím, že pak přijdou i výsledky. S panem Mašíkem nám spolupráce zatím funguje dobře a uvidíme, jak to půjde dál. Určitě jsem věřil, že se mi letos podaří nějaký turnaj vyhrát, a jsem moc rád, že se to podařilo už teď na začátku roku. Doufám, že titulů bude v téhle sezoně víc.

Je vám osmnáct. Věnujete se jenom tenisu, nebo ještě také studujete?
Studuji ještě on-line obchodní akademii v Mladé Boleslavi. Dvakrát do roka tam jdu osobně na pololetní zkoušky. Mám teď rozložený čtvrtý ročník. Letos to mám trochu jednodušší, protože mám nematuritní předměty. Příští rok bych si pak rád dodělal maturitu.