Zápasy bez rozhodčích? Férovější, překvapil Paroulek. V Monastiru si podmanil singl i debl

Po třech letech jste dokázal triumfovat na okruhu ITF. Co to pro vás znamená?
Znamená to pro mě hodně. První dva turnaje nedopadly podle představ, nejdříve jsem vypadl ve finále kvalifikace, následně pak v prvním kole hlavní soutěže. Nebylo to ono, hledal jsem se. Ale přestože jsem skončil v turnajích takhle brzo, tak jsem měl možnost tady odvést spoustu práce. Hodně jsem trénoval, v Monastiru je poměrně kvalitní zázemí. Máme tady všechno blízko, dost kurtů, na hotelu je dobrá posilovna. Bylo to fajn, mohl jsem se dál připravovat. Dřina se potom promítla i do toho třetího týdne, kdy jsem se na kurtu cítil od úvodního zápasu skvěle a hrál jsem dobrý tenis. Věřil jsem si, že bych to mohl dotáhnout daleko. bahis siteleri

První dvě kola kvalifikace si pískáte sami, rozhodčího máte až na finále kvalifikace. Jaké to pro vás je?
Možná to někoho může překvapit, ale řekl bych, že je to i trochu férovější. Děláme méně chyb, často to vidíme lépe než rozhodčí. Dle mého názoru jsou naše rozhodnutí přesnější než u některých umpirů. Měl jsem štěstí, že jsem tady ještě nenarazil na soupeře, který by v tomhle nebyl férový. Mám s tím dobrou zkušenost. Navíc jsem na to zvyklý z univerzity, kdy si to taky pískáme sami.  

V kvalifikaci jste si vyšlápl na Němce Jana Smrcka a Rakušana Niklase Waldnera. Jaké to byly zápasy?
Jak jsem říkal, tenisově jsem se cítil dobře už od začátku turnaje. Hrál jsem tenis na vysoké úrovni, v obou zápasech jsem předvedl velmi soustředěný výkon.     

V úvodu hlavní soutěže jste smetl bývalého člena elitní pětistovky Denyse Kloka 6:1, 6:2.  Co vedlo k tak jednoznačnému výsledku?
Nevím, jestli se v posledních týdnech potýká s nějakými zdravotními problémy, ale řekl bych, že není úplně stoprocentní. Zároveň bych nechtěl snižovat můj výkon, protože jsem pokračoval v solidní hře. Bylo to z mé strany velmi povedené utkání.

Následně jste po boji přehrál nasazenou pětku Branka Djuriče ze Srbska (7:6, 6:4). Důležité vítězství, že?
Určitě. Musím říct, že soupeř hrál velice dobře a agresivně. Byl to opravdu těžký zápas. Celková úroveň utkání byla vysoká, rozhodovalo pár míčků. Ve druhém setu jsem dotahoval ztrátu 1:4. Chtěl bych vyzdvihnout výkon Djuriče, hrál opravdu neskutečně.

Ve čtvrtfinále s Italem Lorenzem Carbonim rozhodoval vyrovnaný první set, který jste ovládl 6:4. Nicméně poté jste uštědřil soupeři kanára…
První sada stála hodně sil. Jeho hra je hodně intenzivní. Je nižší postavy, dost solidní od základní čáry. Nedělá chyby, všechno jsem si musel uhrát, což bylo opravdu fyzicky náročné.

Semifinále nabídlo české derby. Proti Petru Brunclíkovi jste ve druhém setu vedl 5:1 a měl jste k dispozici postupně šest mečbolů. Nevyužil jste je, ve třetím dějství jste pak prohrával 2:5 a musel jste šest mečbolů odvracet. Nakonec jste zvítězil 6:4, 5:7 a 7:6(5). Co to bylo za divočinu?
Potom jsme si zašli společně na oběd a přátelsky jsme to probrali, to bylo hezké. Ale byl to boj. Peťa hrál dobře, rozhodl jeden míč, všechno mohlo být jinak. (směje se) Ze začátku jsme hráli vyrovnaně, potom jsem ho dokázal brejknout, díky čemuž jsem se dostal nahoru. Momentum bylo na mé straně, které jsem si udržel až do stavu 5:1 ve druhé sadě. Mečbol Peťa dobře odvrátil. V následném gemu jsem vedl 30:0 na svém servisu, jenže se mi nepovedlo utkání dopodávat. Pak už to bylo 5:3, to už se znovu hraje, výhoda je pryč. Nicméně když jsem nedohrál stav 5:4 a 40:0, tak už to bylo pro mě složité…

Co se stalo?
Nervy, byl jsem nervózní, zahrál jsem opatrněji s pomalou rukou na servisu. Peťa toho využil a dohrál dobře druhý set. Vstoupil skvěle i do třetí sady. Fyzicky jsem nemohl, soupeř předváděl solidní a intenzivní výkon. Zkusil jsem udělat změnu – šel jsem blíže k základní čáře a hrál na vyšší riziko. Zápas se trochu vyrovnal a bylo to znovu boj.

Třetí sadu jste otočil ze stavu 2:5, odvrátil jste šest mečbolů. To se asi nepodaří každý den, co?
To ne, celkově jsem takhle divoký zápas ještě nikdy nehrál. Musím říct, že jak jsem ve druhé sadě zahrál na své mečboly pasivně, tak do těch soupeřových jsem šel velice kvalitně. Do každého míče jsem si od začátku chodil. Peťa měl jednou nebo dvakrát nějaké šance, ale jinak jsem to zahrál odvážně a lépe, než když jsem ty mečboly ve druhém setu sám měl.  

Byly tam momenty, kdy jste měl namále?
Samozřejmě. Na začátku třetího dějství to vypadalo, že jsem zlomený, pořád jsem totiž měl v hlavě neproměněné mečboly z předchozího setu. A psychika se promítla i do fyzické stránky, byl jsem dost vyčerpaný. Skutečně to se mnou nevypadalo dobře.

Prohrával jste i v samotném tiebreaku, a to 3:5. Následně jste ale ovládl čtyři po sobě jdoucí výměny. Jak se vám povedlo průběh zvrátit?
To bylo padesát na padesát. Peťa byl také fyzicky vyčerpaný, začal hrát agresivněji a chodil častěji na síť. V úvodu mu to vycházelo, předvedl nějaké hodně kvalitní voleje. A proto se dostal do vedení. Vybavuji si, že za stavu 3:5 jsem zahrál dobrý winner z voleje – bekhend kros. To bylo povedené. Potom jsme měli při skóre 5:5 dlouhou intenzivní výměnu, kterou ani netuším, jak jsem vyhrál. Když pak Peťa podával na můj mečbol, tak jsem tušil, že bude servis směřovat ven, a on půjde na síť. Byl jsem na to předem připravený. Chtěl jsem mu returnovat pod nohy, což se mi nakonec povedlo.

A pak jste musel na čtyřhru…
Po takovém čtyřhodinovém zápase to bylo obzvlášť náročné, stálo to spoustu sil. Proto jsem se rozhodl, že tenhle týden debla vynechám, a budu se soustředit jen na dvouhru.

Ve finále jste porazil Němce Toma Gentzsche 2:6, 6:3 a 6:4. Jak moc obtížné utkání to bylo?
V prvním setu jsem byl ještě trochu tuhý z předchozího hracího dne. Nedařilo se mi tolik, naopak soupeř hrál aktivně a zaslouženě vyhrál. Ve druhé sadě jsme se tahali. Za stavu 4:3 jsem měl k dispozici první brejk, který se mi podařilo využít. Na smeč jsem odpověděl smečí, tím jsem ho brejkl. Ve třetím dějství jsem se fyzicky cítil dobře, svou roli určitě hrál i adrenalin. Byl jsem uvolněný, celkově jsem hrál lépe. V devátém gemu jsem mu vzal servis, následně jsem pak utkání dopodával.

V Monastiru jste si po boku Řeka Dimitrise Sakellaridise podmanil i debl. Jaká byla cesta za titulem?
První kolo nám soupeři vzdali. Druhé kolo s italsko-alžírskou dvojicí De Michele, Makhlouf bylo hodně těsné, v supertiebreaku jsme prohrávali už 5:7, takže tam to bylo o pár míčích. V semifinále jsme narazili na nasazené jedničky, francouzsko-ukrajinský pár Bertimon, Orlov. I v tomhle případě to byl těsný, dobrý zápas. V souboji o titul nám to Němec Gentzsch a Francouz Rivet za stavu 4:6, 4:1 vzdali. Ani nevím, jaký byl důvod skreče.

V tuniském letovisku jste si čtyřhru podmanil už podruhé, předtím jste triumfoval s krajanem Matthewem Williamem Donaldem. Pomohl vám debl k tomu, abyste se dostal do tempa?
Určitě. Hlavně tehdy, když jsem v prvním turnaji prohrál brzy v singlu. Měl jsem možnost zůstat až do konce deblové soutěže a udržet se v zápasovém rytmu. Skvěle jsem se tak mohl připravit na nadcházející turnaje.

Už dříve jste říkal, že se letos chcete vrátit na profesionální okruh. Zatím hrajete jen v tuniském Monastiru, kde jste jeden turnaj vyhrál a jednou jste dokráčel do finále. Vyhovuje vám to tam?
Hraju tady, protože je tu dobré zázemí. Pomáhá mi se dobře připravovat jak fyzicky v posilovně, tak i tenisově, protož proti mně nastupují kvalitní soupeři. Všechno je tu na jednom místě, takže je to skvělé místo nejen pro postup žebříčkem, ale také pro trénink. Ze začátku sezony jsem chtěl takhle odehrát více turnajů na jednom místě, kde budu mít možnost se tenisově zlepšovat a připravit se na léto, kdy budu za turnaji více cestovat. V tuhle chvíli mi tohle přišlo jako nejlepší řešení. Příliš jiných možností ani nebylo. V turecké Antalyi je antuka, na které jsem dlouho nehrál, a ještě na ni nejsem připravený. V egyptském Šarm-aš Šajchu je zase o něco rychlejší povrch, navíc jsem slyšel na Monastir lepší recenze.

Jak se vám zatím v Monastiru líbí? Přihodilo se vám něco zajímavého?
Žádné divoké zážitky nemám, snažím se být profesionální. Každý den jedu podle plánu, abych se zlepšoval. Není moc prostor, abych se něčím rozptyloval. Možná dnes se vyjedeme podívat do města. Jídlo je tady dobré, ale musíme si dávat pozor, abychom se vyvarovali nějakým zažívacím problémům.

Držíte na místě jako Češi při sobě?
Jednoznačně. První týden jsem tady strávil s Matthewem, trávili jsme spolu většinu času. Teď zase s Denisem Petákem. Je fajn mít k sobě nějakého parťáka. Ale zároveň trénuju i s jinými hráči, celkově je ta komunita tady fajn.

Máte tam i nějakého svého trenéra, nebo jste v dějišti sám?
Úvodní týden tu byl se mnou táta, který mi pomáhal s přípravou. Poté odletěl domů, a tak už jsem tu sám. Nemám s tím problém, ale kdybych měl neomezené finanční možnosti, tak bych tu samozřejmě rád trenéra měl.

Nepřemýšlel váš bratr Filip, že by turnaje absolvoval s vámi?
Mluvili jsme spolu. Ale jelikož nemá žádný ATP bod, tak by bylo nepravděpodobné, že by si tu zahrál. Ale až budu jezdit více po Evropě, tak se mnou něco určitě odehraje. Těším se na to.

Jaké turnaje vás nyní čekají a jaké na nich budete mít cíle?
Mám v plánu ještě odehrát jeden nebo dva turnaje tady v Tunisku. Pak se pomalu přemístím na antuku. Díval jsem se, že bych odehrál na přelomu března a dubna dvě pětadvacítky v Turecku. Přes léto se už vrhnu naplno na antuku, cílem je se více dostávat na challengery. 

Cesta Tadeáše Paroulka za titulem v Monastiru

M15 Monastir (muži, TUN, 15 000 USD, tvrdý povrch)
Finále: TADEÁŠ PAROULEK – Tom Gentzsch (GER) 2:6, 6:3, 6:4
Semifinále: TADEÁŠ PAROULEK – PETR BRUNCLÍK 6:4, 5:7, 7:6(5)
Čtvrtfinále: TADEÁŠ PAROULEK – Lorenzo Carboni (ITA) 6:4, 6:0
Osmifinále: TADEÁŠ PAROULEK – Branko Djurič (SRB) 7:6(5), 6:4
1. kolo: TADEÁŠ PAROULEK – Denys Klok 6:1, 6:2
Finále kvalifikace: TADEÁŠ PAROULEK – Niklas Waldner (AUT) 6:1, 6:0
2. kolo kvalifikace: TADEÁŠ PAROULEK – Jan Smrcka (GER) 6:0, 6:3
1. kolo kvalifikace TADEÁŠ PAROULEK volný los