Nějakým zázrakem jsem první dvě kola otočil a nakonec to celé vyhrál, raduje se po triumfu v Puné Svrčina

„Je to super pocit. V prvním kole jsem byl míček od toho, abych vypadl. Proti Holmgrenovi jsem odvracel dva mečboly, ve druhém kole jsem proti Rodionovovi prohrával ve druhém setu 3:5 a 0:40 na returnu a vypadalo to, že půjdeme do třetího setu. Nějakým zázrakem jsem ale oba zápasy otočil a dopadlo to parádně. Ve finále proti Holtovi jsem předvedl výborný výkon, hlavně ve druhém setu jsem vlastně neudělal žádnou chybu a odehrál jsem výborný zápas,“ radoval se Dalibor Svrčina.

Váš trenér Marek Jaloviec říkal, že se spolu snažíte konsolidovat vaše výsledky, abyste jednou nevypadl v prvním kole a podruhé pak třeba nevyhrál turnaj. Tady to chvíli vypadalo na to, že vypadnete v prvním kole a nakonec jste celý turnaj ovládl...
První zápas byl strašně těžký. Soupeř výborně podával a bylo obtížné se s tím vyrovnat. S každým zápasem se moje hra zlepšovala, ale kdybych vypadl v prvním nebo druhém kole, tak bychom takhle samozřejmě nemluvili.

V prvním kole jste porazil Augusta Holmgrena z Dánska. Tam jste prohrával v rozhodujícím setu 3:5, brejkl jste ho, ale pak jste při svém servisu prohrával 15:40. Pak soupeř zkazil dva returny a srovnal jste, ale až do konce to bylo skutečně obrovské drama. V čem byl Holmgren nejvíc nebezpečný?
Soupeř měl šanci vyhrát, ale trochu znervózněl. Na druhou stranu celý zápas skvěle podával a na returnu jsem v řadě gemů neměl vůbec žádnou šanci. Naopak zezadu jsem cítil, že když se hraje výměna, jsem daleko lepší, ale kolikrát jsem se k tomu vůbec nedostal. Bylo složité chytit rytmus hry, protože do toho podání hodně chodil. V prvním kole jsem hrál na turnaji asi nejhorší tenis, ale pořád to bylo dost kvalitní utkání.

Pak vás čekal šikovný Rakušan Jurij Rodionov, kterého jste porazil 6:4, 7:5. Ve druhém setu byl krůček od srovnání stavu na 1:1 na sety, přesto jste to ustál. Soupeř proměnil v zápase jediný ze sedmi brejkbolů...
Také výborně podával. V celém zápase měl přes 80 procent prvních servisů a byl to velmi náročný duel. Je to vysoký levák, který mi nedával mnoho šancí na returnu. První set byl o jednom brejku, ve druhém mě soupeř jednou brejkl a vedl 5:3 a měl 40:0 na servisu. Do té doby jsem neměl ve druhém setu vůbec šanci na returnu. Nevím, co se pak stalo, ale hodně jsem bojoval a ještě jsem to dokázal vydřít. Když jsem vyrovnal na 5:5, soupeř podobně jako Holmgren v prvním kole trochu znervózněl.

Ve čtvrtfinále vás čekal vysoký Rus Ilja Simakin. Standardně výborně podává, ale vy jste ho porazil 6:1, 6:3 a výsledkově to byl váš nejsnazší zápas na turnaji. V čem jste byl lepší?
Může se zdát, že je soupeř třístý na světě a šel z kvalifikace, ale v poslední době poráží velice dobré hráče a zlepšuje se. Je to vysoký kluk, který výborně podává a hodně do toho chodí. Věřil jsem, že by na něj mohla platit moje oblíbená hra. Dobře jsem se hýbal, postavil jsem se hodně dozadu na return a vrátil jsem mu většinu servisů a ve výměnách jsem byl o něco lepší. Tam bylo důležité toho hodně vrátit zpátky a s tím, jak do toho chodil, pak přišly i jeho chyby. Myslím si, že Simakin má dobrou hru a brzy bude hrát kvalifikace grandslamů, ale v tomhle zápase jsem ho trochu potopil v hlavě a některé gemy úplně odevzdal.

V semifinále vás čekal vítěz zápasu Blanchet - Sultanov, přičemž oba dva hráče jste porazil letos v kvalifikaci v Melbourne.
Samozřejmě jsem si to pamatoval. Myslel jsem si spíše, že vyhraje Blanchet, ale Sultanov potvrdil, že je velmi nepříjemný hráč a vyhrál 6:0, 6:2. Ten, kdo ho nezná, může se Sultanovem mít velké problémy, protože má hodně odlišný styl od ostatních. I se mnou hrál v prvním setu opravdu výborně. Hráli jsme ho osmdesát minut a prohrál jsem ho o jeden míček v tiebreaku 8:10. Naštěstí k mému štěstí pak soupeř odpadl fyzicky.

Pak jste vyhrál devět z deseti gemů a za stavu 6:7(8), 6:0, 3:1 vám soupeř vzdal...
Už na začátku druhého setu v prvním nebo druhém gemu bylo vidět, že není úplně v pořádku. Najednou se přestal úplně hýbat a začal do toho zběsile chodit. S tím přišly chyby a navíc pak ani dobře nepodával. Ten první set ho úplně vyšťavil.

Finálový soupeř Američan Brandon Holt odstartoval letošní sezonu výborně, když vyhrál turnaj v thajském Nonthaburi, kde ve finále porazil Víta Kopřivu, byl i v semifinále v bahrajnské Manamě. Ve finále jste ho porazil 7:6(3), 6:1. V prvním setu jste nedoservíroval za stavu 5:4, ale naštěstí jste zvládl tiebreak. Byl první set rozhodující?
Věděl jsem, že Holt letos hraje výborný tenis a v prvním setu to potvrzoval. Hrál velmi solidně, nedělal zbytečné chyby a výborně podával. Zezadu hrál hodně chytře a když dostane šanci zaútočit, tak to vycítí a opře se do toho. Musel jsem být solidní a čekat trpělivě na svou šanci. Za stavu 5:4 mi tam nepadal první servis a soupeř mi dvakrát zabil druhé podání. Pak jsem naštěstí dobře zvládl tiebreak a ve druhém setu jsem už byl lepší.

Vy jste po Melbourne vyrazil na šňůru tří turnajů do Indie. Jak jste spokojený s tím, jak probíhala? Co vás uspokojilo a co ne?
Jsem tu na turnajích v Indii už potřetí, takže to tu dobře znám. V Čennaí se mi také hrálo výborně. Tam je škoda, že v semifinále jsem dostal nějakou otravu jídlem a nebyl jsem schopný ten zápas nějak normálně odehrát. Kdybych byl stoprocentně připravený, tak jsem mohl Jacquetovi daleko více zavařit a možná ho i porazit. Ty dva zápasy předtím jsem odehrál výborně a byla škoda, že jsem nebyl fit. V Novém Dillí byly hodně specifické podmínky, které spoustě hráčů neseděly. Byly tam nerovné kurty a nehrálo se mi tam moc dobře. První kolo jsem nějak zvládl, ale ve druhém kole jsem opět narazil na Víťu Kopřivu, který mě bohužel zase porazil. Odehrál výborný zápas a je vidět, že moje hra mu asi sedí. Dobře se známe, jsme kamarádi, odehráli jsme spolu nespočet tréninků, pro mě to byl zápas blbec. Víťa mě přejel.

Vít Kopřiva vás letos porazil na předměstí Bangkoku v Nonthaburi 6:0, 6:1 a celkově to máte na mezinárodních turnajích 0:4. Berete ho spíše jako rivala, zlobí vás něčím?
Spíše než jako rivala ho beru jako dobrého kamaráda, i když letos mě trochu naštval. Je to určitě k zamyšlení, protože když spolu hrajeme sparingy, tak jsou opravdu velice vyrovnané a jednou tam vyhraje Víťa a podruhé já. Určitě to není tak, že by mě nějak drtil. Jednou mě porazil ve finále v Prostějově víceméně lehce. Nejvyrovnanější zápas jsme sehráli v Buenos Aires, kde jsme hráli dva sety dvě a půl hodiny a prohrál jsem 6:7, 6:7. Letos v Thajsku to bylo po dlouhé době, kdy jsme hráli ostrý zápas. Věřil jsem si tam a čekal jsem vyrovnaný zápas, ale vůbec se mi to nepovedlo a Víťa hrál neskutečně. Teď jsem měl v prvním setu nějaké šance a byl určitě lepší než ten druhý. Mohl jsem srovnat na 5:5, ale nedal jsem to a ve druhém setu už mě přehrál. Je zajímavé, že v tréninku je to vždycky padesát na padesát, ale v zápasech jsem v poslední době neměl šanci.

Vít Kopřiva teď v Puné chyběl, protože se potýkal se žaludečními problémy...
Měl podobný problém jako já v Čennaí. Bohužel to měl o něco delší dobu než já. Já s tím laboroval tři nebo čtyři dny, Víťa se s tím trápil týden. Půjčil jsem mu i nějaké léky od mamky doktorky, přišel mně na nějaké zápasy zafandit a doufám, že se mu teď bude dařit v Bengalúru.

Na indické túře vás hraje hned pět Čechů, což je hodně vysoké číslo. Spolupracujete spolu? Fandíte si navzájem? Hrajete spolu často i čtyřhru, různě se mezi sebou prohazujete...
Byli jsme tu výborná parta. Všichni kluci jsou strašně v pohodě a jak Hynek Bartoň, Jirka Veselý, Marek Gengel nebo Víťa Kopřiva jsou skvělí. Já tu jsem ještě s Markem Jaloviecem, Jirka Veselý je tu s Lukášem Dlouhým. Myslím, že jsme byli super parta. Přeji jim, aby se jim dařilo na posledním turnaji tady v Indii, všichni tu mají šanci uhrát dobrý výsledek. Přeji jim jen to nejlepší a doufám, že se budeme na turnajích takhle vídat co nejčastěji.

Vy jste teď na vlně. Na žebříčku se posouváte nahoru a nejbližší grandslamy by vás neměly minout. V čem je ta vaše hra jiná? V čem jste se nejvíce zlepšil oproti loňské sezoně?
Myslím si, že jsem se trochu ve své hře ustálil. Myslím, že už vím, jak by měla vypadat moje hra. S Markem jsme to řešili dlouho a myslím, že to čím dál víc funguje tak, jak jsme si řekli. Je to vidět i na výsledcích. Od září loňského roku jsem opravdu málokrát vypadl v prvních kolech a stabilně jsem uhrával čtvrtfinále nebo semifinále. Nedělám zbytečné chyby, zklidnil jsem se a čím dál tím mám lepší servis. Teď jsem v Puné celý turnaj stabilně dobře podával.  

Indie je zajímavá země, každý rok tam toho spoustu zažijete. Jaké zajímavé příhody jste prožil tentokrát?
Letos musím říci, že to bylo trochu nudnější, protože se pořád hrálo. Tradičně jsem baštil kuře na másle (butter chicken), ale pak už jsem to nemohl ani vidět, takže to padlo až dneska po výhře na turnaji. Bylo vítězné a poslední. Hodně hráčům se tady nelíbí a jídlo jim nesedí, z toho tu já naopak dost těžím. Já se tu s těmi podmínkami srovnám v pohodě a ostatním to naopak ještě více znechutím.

Co vás čeká nyní?
Hrál jsem ve francouzském Montpellier a pak tři turnaje v Indii, takže teď by to pro mě byl už pátý turnaj v řadě. Rozhodli jsme se, že pojedu do Česka a tam potrénuju a připravím se na antukové turnaje. Dám si teď čtyři nebo pět dnů volno, pak se budu dva týdny připravovat na antuku a mým prvním antukovým turnajem bude challenger v chorvatském Zadaru.

Jedete rovnou do Česka?
Jedu se zastávkou v Dubaji, kde si vyzvedávám emirátskou občanku. Občanstvím zůstávám Čech, ale měním si trvalé bydliště, takže to tam v pondělí musím všechno vyřídit. Zajdu si tam k moři a trochu si odpočinu a v úterý ráno poletím do Česka.