Pod dohledem snoubenky si došel pro největší úspěch kariéry. Hrál jsem fakt dobře, těší Gengela

Marku, velká gratulace k premiérové finálové účasti ve dvouhře na challengeru v australském Brisbane! Považujete to za největší úspěch své kariéry?
Určitě, už dlouho dopredu jsem měl tento program naplánovaný. Do Austrálie na dva challengery bych asi jen tak neletěl. Program jsem zvolil, protože na sebe ty akce pěkně navazovaly. Je to pro mě největší úspěch dosavadní kariéry a hlavně jsem hodně spokojený i s tím, jaký tenis jsem v Brisbane předváděl. Jsem moc rád, že se to takto povedlo, i když to ve finále o kousek nevyšlo.

Challenger v Brisbane byl žebříčkově lépe obsazený než srovnatelné challengery v Evropě, přesto jste tam uspěl. Co vám tam sedělo lépe než na jiných turnajích?
V Brisbane mi vyhovovalo teplo a rychlejší podmínky na kurtu. Také zde byla perfektní organizace turnaje a nic nám tady nechybělo. Jídlo bylo taky super.

Před turnajem v Brisbane jste hrál dva týdny challengery v Thajsku a jeden zápas jste nedohrál, další prohrál. Jaké problémy jste tam měl a neuvažoval jste o tom, že spíše poletíte domů?
Bohužel v prvním zápase sezony na challengeru v Bangkoku se mi hned na začátku začala zablokovávat záda. Postupně se to zhoršovalo a já se pak nemohl ani hýbat, takže jsem za stavu 1:5 musel vzdát. Přemýšlel jsem nad tím, že se vrátím domů, ale rozhodl jsem se zůstat a zkusit se uzdravit v teple v Thajsku. Říkal jsem si, že by to mohlo jít snáze než doma v Praze v zimě. Zpětně musím říct, že to bylo velice dobré rozhodnutí. Druhý turnaj v Thajsku jsem šel hrát po třech až čtyřech dnech, kdy jsem jen ležel na pokoji. Nic velkého jsem ani nečekal. Šel jsem to ovšem zkusit, protože jsem se už cítil lépe. Poté jsem asi deset dní v Thajsku trénoval a snažil jsem se připravit na turnaje v Brisbane. Doletěla za mnou ještě snoubenka Katka, takže lepší podmínky na přípravu být nemohly. 

Do turnaje v Brisbane jste vstoupil zápasem s Japoncem Naoki Nakagawou a vyhrál jste 6:4, 6:3. Soupeře jste porazil už loni na challengeru v Las Vegas. Věřil jste si na něj? Co na něj platilo?
Na Japonce jsem si věřil, ale přece jenom to byl pro mě opravdu první zápas v sezoně, kdy jsem byl stoprocentně připravený a byl jsem z toho nervózní. Taky mi to na začátku moc nešlo a hrál jsem všechno doprostřed kurtu. Pak už jsem se trošku rozehrál a začal hrát rychleji. Soupeř dělal spoustu chyb a tím to pak pro mě bylo jednodušší.

I ve druhém kole vás potkal Japonec, tentokrát Juta Šimizu. S ním jste musel po prvním prohraném setu zápas otáčet. Přesto jste mu ve třetí sadě nadělil kanára...
Na začátku jsem hrál opět moc opatrně a tenhle Japonec už měl větší kvalitu než můj soupeř z prvního kola, takže mě první set tlačil. Od druhého setu jsem zase přitvrdil a hra se úplně obrátila. Japonec nestíhal, dělal spoustu chyb a potom se ještě psychicky zlomil. 

Ve čtvrtfinále jste udolal nepříjemného Australana Blakea Ellise 7:5 ve třetím setu. Jak jste viděl tento zápas?
Ve čtvrtfinále jsem hrál proti soupeři, který servíroval a jeho hra byla jen o tom. Věděl jsem, že to bude vyrovnané, protože zdejší podmínky sedí hráčům, kteří výborně podávají, ale také jsem věděl, že šance určitě přijde. Když jsem se dostal do výměny, tak jsem ji skoro vždy vyhrál a soupeř měl ještě navíc problémy s teplem. Myslím si, že jsem zápas mohl vyhrát i ve dvou setech, protože jsem se tam zbytečně rozhodil. Ale hlavně, že to pak dopadlo dobře ve třetím setu a svou šanci jsem proměnil.

V semifinále jste porazil dalšího Australana Omara Jasiku 7:6, 6:3 v krásném zápase. To už vypadalo, že jste na vítězné vlně...
V semifinále už jsem se cítil tenisově opravdu hodně dobře. Chtěl jsem tento zápas moc vyhrát a postoupit do finále. Stálo mě to taky strašně moc psychických sil a byl to boj až do konce. Soupeř byl levák a spoustu míčů doběhnul, všechno jsem si musel uhrát a dohrát. Odvrátil jsem v prvním setu i setboly a ve druhém setu jsem měl pak už navrch. Ke konci duelu mě začaly ještě chytat kreče do celého těla, ale naštěstí jsem to dohrál ještě předtím, než jsem se začal svíjet na zemi. (směje se)

Ve finále jste podlehl ve dvou tiebreacích skvěle podávajícímu Schoolkateovi, hráči první stopadesátky. Co vám chybělo k tomu, abyste dotáhl turnaj do vítězného konce?
Ve finále jsem se cítil úplně ze všech zápasů nejlíp. Rozhodlo opravdu pár malých drobností. Udělal jsem několik chyb na síti, které bych udělat nemusel, ale se svojí hrou jsem byl po zápase maximálně spokojený. Soupeř byl i zkušenější, což taky hrálo svou roli u několika důležitých míčů. Vůbec by mi nevadilo, pokud bych takhle kvalitně hrál každý zápas.

Na světovém žebříčku jste se posunul na 229. místo na světě. To už jste hodně blízko účasti v grandslamových kvalifikacích. Jak teď budete plánovat turnaje, abyste tuhle misi dotáhl do konce? Přece jen, obhajujete tři tituly z vašeho druhého tenisového domova Šarm aš-Šajchu...
Žebříček je hezký, ale lepší je na něj moc nekoukat a soustředit se hlavně na to, abych každý zápas dokázal předvést co nejlepší možný výkon. Hlavně musím být zdravý, protože v dnešním tenise nejde hrát, pokud člověk není na 100 % v pořádku. V plánu mám teď ještě challengery v Indii. Uvidíme, jak mi to půjde tam. 

Po finálové účasti v Brisbane jste hrál na stejném místě ještě jeden turnaj, kde jste postoupil do druhého kola. Po výhře nad Britem Charlesem Broomem vám pak Jasika těsně oplatil předchozí porážku. V prvním setu jste mu odvrátil osm setbolů, co chybělo k tomu, abyste vítěznou sérii prodloužil?
Na druhém turnaji jsem v prvním kole opět odehrál super zápas, prakticky bez jediné chyby. Byl jsem rád, že jsem dokázal formu takto přenést do dalšího turnaje a ještě se v něčem i zlepšit. Bohužel další den ve středu, kdy jsem měl v singlu volno a hrál jen debla, mě skolila nějaká viróza a začalo mi být špatně. Druhé kolo proti Jasikovi jsem hrál pod léky, ale chtěl jsem bojovat, protože jsem cítil, že i tak můžu vyhrát. Sešlo se to ale blbě a hráli jsme skoro tři hodiny. Ke konci mi už absolutně došla šťáva a nešlo to. Skrečovat jsem ale už nechtěl, chtěl jsem bojovat až do konce.

Jak se vám v Austrálii líbilo? Zamiloval jste si tamní prostředí nebo vás spíše nechává chladným?
Austrálie je super a se snoubenkou se nám tam moc líbilo. Nebylo ale moc času se nikam podívat a dělat jiné aktivity, protože jsem skoro každý den hrál zápas. Co bychom za to ale před turnajem dali. (usmívá se) 

Jak jste na tom po zdravotní stránce? Sehrál jste sedm těžkých zápasů během krátkého časového úseku, navíc jste hrál i čtyřhru... Jak dlouho budete relaxovat?
Na relax není moc čas, protože jsem akorát na cestě na další turnaj do Indie do Nového Dillí. Po zdravotní stránce jsem v pořádku, pouze jsem ještě trošku nastydlý a musím se teď do dalšího turnaje pořádně vykurýrovat, abych opět mohl hrát bez omezení. Bohužel jsem letos bez nějakého omezení odehrál zatím jen jeden turnaj, a to ten první v Brisbane.