Určitě by byla lepší trofej ze singlu, ale čtyřhru beru taky, smál se Kumstát

Klíčem k úspěchu ve finálovém souboji byl první set, v němž americko-český pár odvracel celkem pět setbolů. Za stavu 4:5 a 5:6 se hrál při shodě rozhodující míč a Plešivcev pokaždé zahrál míč do sítě. V tiebreaku pak vedli soupeři už 6:3. „Koncovka byla z obou stran strašně vyrovnaná. V tiebreaku jsme dokázali stáhnout z 3:6, když se nám povedly tři míče. Pak jsme měli trochu štěstí a urvali jsme to na svou stranu,“ popisoval český tenista.

Miliče s Plešivcevem porážka v prvním setu hodně sebrala a za stavu 1:2 ve druhém setu ztratili podání, když Plešivcev udělal dvě dvojchyby v řadě. Při rozhodujícím bodu vyrazil Kumstát po returnu na síť a přiměl Rusa k chybě. „Někdy to tak je, že když máte v tiebreaku šanci a pak to nevyjde, tak trochu polevíte. Soustředili jsme se na každý gem na returnu a když se nám je podařilo brejknout, už jsem cítil, že je musíme jenom dorazit,“ pravil Kumstát.

Cesta za titulem byla hodně trnitá. Pár Exsted, Kumstát čelil během turnaje řadě výzev. „V prvním kole jsme prohráli první set 2:6, ve čtvrtfinále jsme prohrávali v supertiebreaku 7:9 a soupeři měli mečboly. Dokonce i včera jsme prohrávali 4:7 v supertiebreaku. Měli jsme ale velkou mentální sílu, věřili jsme jeden druhému a to nás dovedlo k vítězství,“ popsal cestu k prvenství Kumstátův parťák Maxwell Exsted.

„Každý zápas byl v něčem těžký. Snad kromě druhého kola, kdy jsme tu sehráli náš nejlepší debl. Jinak jsme vyhráli třikrát supertiebreak, z toho jednou 11:9 a jednou 10:8. Měli jsme i docela štěstí. Dneska jsme si pro to ale došli,“ doplnil ho Čech.

Exsted vyhrál na Australian Open debla už loni, tehdy to bylo po boku krajana Coopera Woestendicka. Loni čelil problémům Exsted jen v semifinále, kdy Američané hráli s italsko-japonským párem Federico Cina, Rei Sakamoto, který přemohli až v supertiebreaku 10:8. „Nedá se říci, zda bylo těžší vyhrát loni nebo letos. V semifinále loni rozhodovaly naprosté maličkosti, vyhráli jsme tam o dva míče,“ srovnával Exsted.

Kumstáta ke spolupráci vyzval jako první právě Exsted. „S Janem jsme se potkávali na turnajích. On mě porazil v semifinále čtyřhry ve Wimbledonu a na konci sezony jsem se ho zeptal, jestli by se mnou nehrál, protože můj tehdejší partner už z věkových důvodů nemohl letos hrát. Nevěděl jsem, jak to dopadne, ale na přípravném turnaji jsme postoupili do finále a tady jsme vyhráli,“ těšilo sedmnáctiletého Exsteda. „Jan ze začátku nevěděl, jestli bude v Austrálii hrát, ale počkal jsem a nakonec jsme spolu nastoupili. Byl jsem z toho nadšený,“ neskrýval radost.

Na kurtu spolu působí Čech s Američanem trochu nesourodě. Kumstát má téměř dva metry, Exsted je naopak menší postavy, ale oba byli se rvali o úspěch za každé situace. „Každý z nás má nějaké silné stránky. U mě je to třeba servis a občas i hra na síti. On je výborný zezadu a dokáže si i pomoci servisem. Byli jsme výborný tým a skvěle jsme se doplňovali,“ zamyslel se Kumstát.

Kumstát záhy potvrdil, že skutečně váhal, jestli má do Melbourne odcestovat. „Bylo to strašně těžké rozhodování. Řešil jsem to na konci loňské sezony, kdy se mi úplně moc nedařilo a už jsem byl spíš rozhodnutý, že nepojedu letos žádné juniory. Nakonec jsme se ale domluvili, že sem pojedu. Říkal jsem si, že tu mám nedokončenou práci a věřil jsem, že bych tu ten titul mohl přece jen získat. Ve čtvrtfinále jsem ale prohrál s lepším hráčem, nedá se nic dělat,“ vrátil se k singlovému nezdaru.

Ve čtyřhře si ovšem o den později alespoň trochu spravil chuť. „Je to moje největší trofej. Myslím, že to přebije i mou singlovou prohru ze dvouhry z loňského finále. Tady v Austrálii se mi líbí a moc se mi tu daří. Jsem rád, že své druhé finále tady jsem už neprohrál,“ radoval se Kumstát, který se na dvorci musel s Exstedem dělit o jediný pohár. Poražení finalisté přitom měli mísu každý pro sebe. 

„Dostali jsme putovní trofej, která tu zůstane, ale dostaneme zmenšeninu. Tu bych si rád odvezl domů, ale i kdyby mi pak přišla poštou, tak mi to vadit nebude,“ usmál se.

Teď Kumstáta čekají i netenisové povinnosti. Musí zabrat ve škole, kterou v poslední době hodně zanedbával. „To je také jediný důvod, proč se teď moc netěším domů. Na konci roku jsem byl měsíc v Asii a pak tři týdny v Americe, takže té školy jsem moc nestihl. A teď si ji budu muset dodělat, snad to do konce února nějak zvládnu,“ doufal Kumstát, jehož nejbližšími turnaji budou dva turnaje v Šarm aš-Šajchu a pak nějaké challengery.

„Určitě jsem posunul svou hru někam dál, ale pořád je na čem pracovat. Až teď dorazím domů, začnu hned pracovat v tréninku na tom, abych byl ještě lepší a abych se prosadil i v mužském tenise.“

Z Austrálie pojede nadšený i Maxwell Exsted. „Našel jsem skvělého kluka a parťáka. Když jsme to nejvíc potřebovali ve čtvrtfinále, zahrál Jan fantasticky a předvedl úžasné winnery. V semifinále jsem nás naopak podržel já. Cítil jsem se velmi dobře a zahrál jsem výborné údery, když to bylo nejdůležitější. Spolu jsme to zvládli jako velcí borci,“ dodal Exsted.

Ten na závěr trochu sebevědomě konstatoval, že toho už o Česku docela dost ví, nicméně si nevzpomněl ani na jeho hlavní město. „Mám mezi Čechy i nějaké další kamarády. Vím, že se podporujete slovy: ‚Pojď, pojď!‘ A pak znám nějaké sprosté výrazy, ale ty vám tady neřeknu,“ dodal se smíchem Maxwell Exsted, který si možná s Janem Kumstátem zahraje debla i na dalších grandslamech.