Sprostá slovíčka? Snad Taylor nic nepochytila, smála se Siniaková po postupu do finále

Jedenáct finálových zápasů, devět titulů. Grandslamová bilance Kateřiny Siniakové je famózní, přičemž vylepšit ji bude moct už v neděli. Ve finále Australian Open nastoupí po boku Taylor Townsendové proti lotyšsko-tchajwanskému páru Jelena Ostapenková, Su-wej Sie.

Za stavu 5:3 ve druhé sadě si Townsendová prohrála servis, přestože jste v gemu měly k dispozici dva setboly. Asi vám zatrnulo, že?
Už v prvním setu jsme měly brejk nahoru, ale v gemu, kdy jsme o něj přišly, jsem měla trochu problémy se sluníčkem. A shodou okolností, když poté nedoservírovala Taylor, tak to měla stejně. V takové situaci musí tenistka trochu upravit pohyb a směr servisu.

Ale bylo super, že jsme se pořád držely ve hře, tlačily jsme je. I když se to nevyvíjelo naším směrem, tak jsme na ně pořád vyvíjely tlak. Věřily jsme, že i když jsme set nedoservírovaly, tak je můžeme brejknout. Hrály jsme každý míč a zlomily to.

Soupeřky jsou na okruhu za benjamínky, na druhou stranu už dokázaly získat stříbro na olympijských hrách v Paříži. Zaskočily vás něčím?
Myslím, že ani ne. Věděly jsme, co můžeme očekávat. A taky to tak vypadalo. Jsou to kvalitní hráčky, jsou schopné zahrát všechno. A s tím jsme počítaly. (směje se)

Do grandslamového finále jste postoupila už podvanácté. Co to pro vás znamená?
Poslouchá se to krásně, znamená to pro mě moc. Na posledních grandslamech mám skvělou bilanci. Jsem opravdu ráda, že potvrzuji, že na pozici světové jedničky patřím. Hrajeme skvěle, a tak jsem vděčná, že máme další šanci na titul. Budeme se snažit, abychom si to užily a předvedly kvalitní výkon. Uvidíme, jak to dopadne.  

S Taylor hrajete už nějakou dobu. Naučila jste ji některá česká slovíčka?
Ještě na tom trošku pracuje, už se naučila „Pojď, pojď“. Ale pořád spolu na kurtu komunikujeme převážně v angličtině. Nicméně říkala, že se musí v češtině určitě zlepšit.

Cizinci většinou pochytí jako první sprosté výrazy…
To je pravda. Ale je to spíše otázka na Taylor, já ji taková slova neučím. Tak doufám, že nic ode mne nepochytila. (směje se) Ale my jsme vlastně ještě žádné učení neměly, takže to musíme vylepšit.

Utvořily jste si v Melbourne nějaký speciální společný rituál?
Nic takového nemáme, každá si jedeme svůj program. Když už se potkáme před zápasem, máme s týmy super atmosféru, to samé i na tréninku. Je to takové dost na volné noze, což nám sedí a je to super.

Nepíšou vám bývalé spoluhráčky, že je mrzí, že tu s vámi na turnaji nejsou?
Ohlasy od bývalých deblových spoluhráček nemám, ale samozřejmě, kdykoliv se najde nějaký jiný turnaj, tak mi holky píšou. Hrála jsem v Adelaide s Ellen Perezovou, to jsme si taky moc užily, byla nadšená. Takže kdykoliv se na turnaji nesejdu s Taylor, určitě si ráda znovu zahraju i s někým jiným.

Dá se říct, že spoluhráčkám plníte sny…
Možná, ale i sobě. (usmívá se) Je samozřejmě příjemné, když se na mě koukají a říkají: „Ty to máš všechno s přehledem, nejsi vůbec nervózní“. Je úžasné, že ve mně cítí oporu. Za to jsem na sebe opravdu pyšná.

Jak budete trávit volno před nedělním finále?
Program většinou tak nějak vyplyne, jsem stále v kontaktu i se Storm Hunterovou a záleží, zda bude mít volno. Jen by mohlo být trochu lepší počasí, poslední dny to na procházky úplně není. Přesto si to tu užívám, je to tady vždycky fajn.

Australian Open, Melbourne (AUS, 96 500 000 AU$, tvrdý povrch)
Semifinále čtyřhry žen
SINIAKOVÁ, Townsendová (USA) – Andrejevová, Šnajderová 6:7(4), 6:4, 6:3