Soupeřka si začala během zápasu balit věci. Ticháčková v Antalyi dominovala

Dva turnaje, dvě vítězství. Proč jste se vlastně rozhodla vyrazit zrovna do Turecka?
Chtěli jsme jet na antuku, abych hrála delší výměny. A také si nahrála co nejvíce zápasů, což se nakonec povedlo. I když si myslím, že do budoucna mám větší šance na hardu. Na antuce jsem se však oproti minulým rokům zlepšila. Už mi tolik nevadí, naopak se na ní cítím dobře.

Na prvním turnaji jste suverénně postupovala až do finále. Jaké utkání bylo pro vás při této cestě nejtěžší?
Asi druhé kolo proti Šapatovové. Měla jsem set, vedla jsem 4:1 a hrála dobrý tenis. Ona si dokonce za tohoto stavu začala balit věci, při výměně stran si ani nesedla. Poté začala hrát strašně na riziko, všechno jí tam spadlo. Měla šanci srovnat na 5:5, naštěstí jsem to ustála a utkání dopodávala.

Finále jste sehrála se zkušenou Ruskou Dianou Děmidovovou. Prohrála jste první set, utkání jste ale nakonec vyhrála 3:6, 6:2 a 7:5. Jaký to byl zápas?
Zezačátku jsem se do toho nemohla úplně dostat, ona skoro neudělala chybu a všechno vrátila. Druhý set jsem už hrála lépe. A třetí sada byl boj, který rozhodlo pár míčů. Prohrávala jsem 4:5 a 15-30, nicméně jsem dobře zvládla koncovku gemu. Následně jsem ji hned brejkla, poslední hru na mém podání jsme se ale tahaly přes shody. Já naštěstí třetí mečbol proměnila a nemusel se hrát tiebreak. Byla jsem ráda, že jsem zvládla takhle těžké okamžiky.

Také na druhém turnaji v Antalyi jste se bez větších problémů probojovala do finále. Jak váš postup pavoukem vypadal?
V úvodním kole jsem znovu narazila na Gruzínku Šapatovovou. Hrála jsem jeden z nejlepších zápasů na celém turnaji, nedala jsem jí šanci. A narozdíl od prvního střetnutí soupeřka trochu vypustila druhý set. Díky tomu jsem to měla jednodušší. Druhé kolo s Lotyškou Lachinovovou bylo docela v pohodě, byla jsem výrazně lepší. Prohrané gemy byly spíš moje chyby.

Ve čtvrtfinále jsem vyzvala Rusku Šadčněvovou, se kterou jsem už hrála týden předtím. Tentokrát předvedla daleko lepší výkon. V prvním setu jsme se tahaly, poté už jsem ale byla výrazně kvalitnější. Němka Hodzicová, která na mě čekala v semifinále, byla o hlavu a půl vyšší. Pár gemů bylo vyrovnaných, ale jak jsem ji v průběhu zápasu dostávala více do pohybu, tak jsem dělala více bodů a nutila ji k chybám.

Ve finále jste porazila po obrovském boji Japonku Macudaovou…
Začala jsem dobře, byla jsem od prvních gemů lepší. Soupeřce to navíc vůbec nešlo, takže mi gemy naskakovaly poměrně rychle a já měla během chvíle 6:0. Ve druhém setu jsme soupeřily o prvních pár gemů, které jsem ale zvládla. Za stavu 3:1 jsem trochu polevila a čekala, že se to dohraje samo. Japonka se navíc zlepšila, a tak z toho byl najednou boj a já ten set ztratila 5:7.

Ve třetí sadě jsem se do toho nemohla vůbec dostat, ona naopak pokračovala v přesné hře a nutila mě k chybám. Měla k dispozici snad dvě výhody na 5:1, naštěstí jsem to nějak uhrála, otočila a za chvíli to bylo 4:4. Měla jsem i mečbol za stavu 5:4, ale výborně zaservírovala. V tiebreaku jsem byla dle mého trpělivější, díky čemuž jsem ho ovládla.

Jak byste oba vítězné turnaje porovnala?
Byly trochu podobné, minimálně tím, že obě finále byla hodně těsná. Ale vůbec poprvé jsem hrála takhle dva turnaje za sebou na jednom místě. Ten druhý mi ovšem tak nějak rychleji utekl.

Co říkáte na zázemí v přímořském letovisku Antalya?
Moc se mi tam líbilo! Je tam vše, co k turnaji potřebujete. Milý personál a ranní procházka po pláži s pozorováním východu slunce už je jen takovým bonusem.

Kdo vás na turnajích doprovázel? A kdo v současné době tvoří váš tenisový tým?
Mým koučem je Karel Fuglík, trénujeme v Olomouci a taky v Přerově, za který hraju. Na turnaji mě doprovázela kromě trenéra i maminka. Právě rodině a trenérovi bych chtěla moc poděkovat, tituly jsou totiž do velké míry i jejich zásluhou.

Na druhém turnaji jste startovala i ve čtyřhře, kde jste po boku Kenžibajevové z Kazachstánu vyhrály a získala jste tak double. Jak vzniklo tohle partnerství?
Vzniklo to náhodou, trénovali jsme a ona se k nám připojila. Po tréninku se mě zeptala, jestli si nedáme debla, tak jsem odpověděla, že proč vlastně ne. V původním plánu nebylo, že budu hrát čtyřhru, ale domluvili jsme se s trenérem, že pro jeden turnaj to vyzkouším. Docela jsme si sedly a celé to fungovalo, a tak mám radost, že jsme si došly pro titul.

Jak se odměníte za vaše nedávné úspěchy?
Dám si pár dnů volno, pověnuji se trochu škole a pak začnu přípravu na hardu. Z vítězství mám sice radost, ale neberu to tak, že bych se nějak chtěla odměnit, přeci jen se chci ještě posouvat dál. V nejbližší době mě totiž čekají dvě únorové patnáctky v tuniském Monastiru, a pak se uvidí.

Jaké cíle jste si dala pro letošní sezonu?
Chci zlepšovat svou hru, získávat na turnajích zkušenosti a posouvat se žebříčkem o co nejvíce míst. A taky nesmím zapomenout na zdraví, bez toho by to celé nešlo.