Kamarádi z dětství na grandslamu. S Čechy si navzájem fandíme, říkají Nouza a Rikl

Kde hledat příčiny vaší porážky?
Rikl: Musím říct, že to byl celkově dobrý zápas. Nečekal jsem od soupeřů, že budu hrát takhle dobře. Měli tam jenom jeden výpadek ve druhém setu, který se nám podařilo využít, ale jinak byla úroveň z jejich strany hrozně vysoká.

Co utkání rozhodlo?
Nouza: Rozhodly ho detaily. V podstatě jeden gem v rozhodujícím setu na mém podání. V prvním setu jsem se ještě úplně necítil dobře a oni hráli na podání úplně bezchybně a byli jasně lepší. Ve druhém setu nám dali jednu šanci, kterou jsme využili. Třetí set byla úplná rovina. Měli jsme tam jednu mini šanci, ale nedostali jsme se na brejkbol. Mě pak postihl na servisu trochu výpadek, když jsem dal dvě dvojchyby. Moc špatně jsme toho ale neudělali. Nebyl to šílený gem, kdy bychom soupeři všechno darovali. Oni si to nakonec uhráli. Na konci jsme každý míč na returnu, na který jsme dosáhli, dostali do kurtu, ale oni bohužel zapodávali fakt skvěle. Už s tím nešlo nic udělat, bohužel.

Doumbia s Reboulem spolu hrají nerozlučně sedmou sezonu. Je to na nich vidět?
Rikl: Bylo hodně vidět, jak jsou sehraní. A byl to asi také jeden z důležitých faktorů, které rozhodly o dnešním zápase. Věděli o sobě a přesně cítili, co od toho druhého můžou čekat. Výborně se na kurtu doplňovali.
Nouza: Určitě ano, ale myslím, že my už jsme také dost sehraní, i když samozřejmě nehrajeme spolu tak dlouho jako oni. V tomhle bych úplně velké rozdíly mezi námi neviděl. Většina nejlepších párů spolu hraje celou sezonu nebo dokonce několik let, takže nelze úplně čekat, že by se na kurtu hledali.

Petře, vy jste tu hrál loni první grandslam, a byl to pro vás tehdy hodně trpký zážitek. Zápas, který jste odehrál po boku Jiřího Lehečky, tehdy vlastně rozhodla vaše chyba nohou při druhém podání. Nyní jste také těsně prohrál. Máte podobné pocity?
Nouza: Vyprávěl jsem o tom zápase i Páťovi. Loni jsem byl opravdu zlomenej. Byl to první grandslam, ale hlavně jsem cítil, že jsme byli hrozně blízko výhře a fakt mě to hrozně mrzelo. Dneska jsme toho neudělali moc špatně a hra měla vysokou úroveň. Ty dvě dvojchyby si budu samozřejmě vyčítat, ale v koncovce jsme nedostali šanci s tím něco udělat. Nemám nějaké velké výčitky. V Austrálii jsme odehráli celkově čtyři dobré zápasy a myslím, že jsme na dobré cestě se v téhle sezoně posunout zase o kousek výše.

Patriku, pro vás je to tady první grandslam mezi dospělými. Táta David vám určitě vyprávěl, jak to na grandslamu vypadá. Hrál tady v Austrálii i Davisův pohár. Co vám o Austrálii vyprávěl a jak byla naplněna vaše očekávání na grandslamu?
Rikl: Já jsem se upřímně s tátou o Austrálii nebavil. O tenise se doma bavím spíš s mámou (pozn. red.: Alicí Noháčovou), která také hrála tenis na velmi slušné úrovni. Ty zkušenosti sbírám hlavně od ní. Už jsem tu hrál grandslam jako junior, takže to není tak, že bych se tu rozkoukával od nuly. Samozřejmě je tohle trošku něco jiného, ale není to zas takový rozdíl.

Jaké máte zážitky z premiérového dospělého grandslamu?
Rikl: Zážitky nějaké mám, už jsme tady týden. Tím, že se zápas odložil kvůli dešti o další den, jsme si to tu prodloužili. Je zajímavé tady vidět spoustu těch nejlepších hráčů, jaké dělají věci, jak trénují, jak se baví o tenise se svými týmy a co všechno pro to dělají. Tohle je velký zážitek.
Už jste hráli v Austrálii spolu turnaj v Adelaide, kde jste ve druhém kole porazili elitní pár Salisbury, Skupski. Co na to říkáte?
Nouza: Papírově je to rozhodně největší výhra. Bylo to celkově hektické, já jsem tam přiletěl až na poslední chvíli a dostali jsme se na turnaj jako náhradníci, původně jsme ani nebyli v pavouku. Někdo se odhlásil (pozn. red.: odstoupil pár Vlad Victor Cornea, Č'-čen Čang pro zranění Číňanova pravého lokte), takže jsme se s klikou dostali a zahráli jsme si. První zápas byl zmatený, protože jsem měl jetlag. Vůbec jsem netrénoval venku, jen v hale. Páťa v Sydney na United Cupu hrál také zápasy na stadionu se střechou, bez větru a sluníčka. Navíc hrál mix, což se vůbec nedá srovnávat. Spolu jsme si trochu ťukli a šli jsme hned na zápas. První kolo jsme s klikou nějak z mečbolu vyhráli, tiebreak druhého setu byl pro nás 15:13. Ve druhém kole jsme narazili na pár Salisbury, Skupski. Samozřejmě jsme zahráli slušně, ale pro ně to byl taky první zápas v sezoně. Začátky sezony jsou vždy zvláštní. Ale s ohledem na to, jak jsme byli nepřipraveni, to od nás byl slušný výkon.
Rikl: Byli jsme lepší, řekni to naplno.
Nouza: Úplně si to teď nepamatuju. Tam byla hlavně škoda v dalším kole, kde jsme nastoupili proti páru Krawietz, Pütz, který je v současnosti o level výše. Bylo to šancovní, ale prohráli jsme. Odehráli jsme tu dobré čtyři zápasy, bohužel jsme z toho však nevytěžili bodově více. Ale je to dobrý základ pro začínající sezonu.

Patrik Rikl loni odehrál snad poprvé v kariéře sezonu bez zranění. Bylo to tím, že omezil dvouhru?
Nouza: Dal si konečně říct a začal hrát debla.
Rikl: Máte pravdu, poprvé jsem odehrál tak nějak celou sezonu. Po sezoně jsem si musel odpočinout. (směje se) Poprvé jsem měl právo si dát na čtrnáct dní volno a užívat si život i mimo tenis. Je to z velké části tím, že jsem přešel na tu čtyřhru. Tělo se tolik neopotřebovává. Taky nepotřebuji trénovat takové dávky jako bych musel ve dvouhře.
Nouza: Páťa nebyl zdravý celý rok, ale čtyřhra se dá hrát i s nějakým menším zraněním. Můžete mít nějaké pohybové limity, ale zápasy nejsou tak náročné. Je to rychlejší a nemusíte pokrývat tak velkou část kurtu. Ani jeden jsme nebyli zdraví po celou sezonu. Předtím, než jsem se začal soustředit na debla, jsem to měl podobně jako Páťa. Poslední dva roky, kdy se soustředím na čtyřhru, už zvládám sezonu odehrát celou. Měl jsem průběžně nějaká zranění, ale vždy se to dá trochu zahojit i v průběhu turnajů. Jsou nějaké věci, se kterými bych na singla nešel, ale na debla ano.

Českou deblovou jedničkou je Adam Pavlásek. Je pro vás motivací si jednou vybojovat nominaci do Davisova poháru?
Rikl: Zahrát si jednou Davis Cup by byla pro nás čest.
Nouza: O to si nemůžeme říct jinak než výsledky. Teď je to ovšem tak, jak říkáte. Adam je na žebříčku o barák před námi. My jdeme pořád nahoru, takže uvidíme. Všichni si navzájem fandíme, moc Čechů pořád turnaje ATP nehraje. Adam pořád hraje o trochu vyšší turnaje než my, ale doufáme, že se na ně také začneme dostávat. Když se budeme navzájem motivovat a předhánět se, tak to bude jedině dobře.

Spolu máte za sebou první sezonu. V žebříčku vám patří 73. a 74. místo na světě. Budete spolu hrát i nadále? Podržíte se v krizích? Adam Pavlásek říkal, že si parťáci musejí pomáhat, ale pořád je tenis především byznys. Jak to máte vy?
Nouza: Super otázka. V deblu je tohle hrozně zajímavé, jak se mění sestavy párů. Ani jeden z nás ale ještě nehraje tak dlouho, aby zažil rozchod s dlouhodobým partnerem. K rozchodům dochází, snad jediní bratři Bryanové hráli spolu celý život. Osobně to beru tak, že jsem zažil rok, kdy jsem často střídal partnery a hledal jsem někoho, jako je Páťa. A vím, že je těžké najít někoho lepšího. Vím totiž, jak spolu vycházíme, jsme s Patrikem kamarádi od dětství. Oba jsme z Prahy a můžeme spolu trénovat. Na začátku minulé sezony byl můj cíl si najít stálého parťáka. Když jsme se domluvili s Páťou, tak jsem si říkal, že budu rád, když budeme na konci roku žebříčkově stejně. Věřím, že je to teprve začátek, začínáme spolu hrát velké turnaje. Osobně o nějaké změně nepřemýšlím a doufám, že spolu vydržíme co nejdéle. Vždy jsou nějaká období, kdy to jednomu jde a druhému to nejde, ale je hodně těžké najít někoho jiného. Navíc vnímám, že hrát s krajanem je vždy lepší než hrát s cizincem.
Rikl: Péťa to řekl správně, vnímám to podobně. V deblovém páru je hrozně důležité, že jsme i kamarádi mimo tenis. Pak se to odráží i na kurtu. Adam samozřejmě říkal správně, že je to z části byznys. Oba to bereme tak, že když bude do očí bijící, že nehrajeme dobře a nefunguje to jak na kurtu, tak mimo, že se rozejdeme.
Nouza: Důležitá je komunikace, nebereme to osobně. Nepřipadám si, že jsme k tomu blízko, ale nikdy samozřejmě nevíme, co se bude dít dál.
Rikl: Nemyslím to tak, že bychom se rozešli ve zlém. Ale je to z části byznys. Nicméně, když se rozejdeme, tak se rozejdeme jako dospělí lidé.

Jaký máte další turnajový plán?
Nouza: Čeká nás teď turnaj ATP 250 ve francouzském Montpellier. Je to hned po Australian Open, v době Davis Cupu. Pak uvidíme. Škoda, že jsme tady nic neuhráli. Trochu se to komplikuje, protože nevíme, jestli se dostaneme na antukové turnaje do Jižní Ameriky. Nějaké body mi teď padají za loňské semifinále v Montpellier. Pak jsme začali hrát s Páťou spolu a hned jsme vyhráli dva challengery. Chtěli bychom hrát ty největší turnaje, ale uvidíme, kam se dostaneme. Mění se to z týdne na týden.