Deblista Vocel: o švýcarsko-českém parťákovi, rozdílu mezi turnaji i diskvalifikaci

- David Schlegel, Marek Bartošík

Po studiu na univerzitě v americkém Columbusu se Matěj Vocel pilně věnuje své profesionální tenisové kariéře. Sedmadvacetiletý Čech se etabloval na okruhu jako deblový specialista a postupnými krůčky stoupá světovým žebříčkem ATP. V rozhovoru pro Tenisový svět se rozpovídal o svých nedávných úspěších, spolupráci s česky mluvícím Švýcarem Jakubem Paulem i přísné diskvalifikaci ve finále challengeru ve Francii.

Po návratu z USA do České republiky jste naskočil do turnajového kolotoče. Loni po březnovém deblovém triumfu v Šarm aš-Šajchu jste ale skoro půl roku nehrál. Proč?
Měl jsem zánět v pravé achilovce. Myslel jsem, že to bude nějaká maličkost. Ale pak už to nešlo dál. Dlouho trvalo, než se zánět vyléčil. Zkoušel jsem různé doktory a až někdy v srpnu nebo září jsem našel proceduru, která mi pomohla.

Loni v listopadu jste postoupil z kvalifikace do čtvrtfinále dvouhry v Trnavě, porazil jste tam i Jonáše Forejtka. Chtěl jste se tehdy ještě věnovat dvouhře, nebo už jste směřoval své úsilí ke čtyřhře?
V tu dobu jsem se chtěl soustředit na dvouhru. Tím, jak jsem dlouho nehrál, mi vypadly všechny rankingové body. Když už jsem myslel, že je noha v pořádku, odehrál jsem pár zápasů v německé lize. Noha ale nebyla dobrá. Začínal jsem skoro od nuly. Nemohl jsem ani zažádat o chráněný žebříček.

Kdy a proč jste se začal soustředit na debl?
Letos kolem března nebo dubna, protože v singlu se mi moc nedařilo. Zato v deblu se mi na některých turnajích zadařilo, takže jsem svůj ranking dostal trochu výš. Obě disciplíny nebylo možné zkombinovat. V singlu jsem hrál kvalifikace, které začínají už v neděli. A v deblu jsem se dostával do finále, která se hrají o víkendu.

Provedete nás procesem výběru vašeho parťáka? Během letošní sezony jste vystřídal mimo jiné Marka Gengela, Patrika Rikla, Michaela Vrbenského nebo Davida Poljaka…
Ze začátku jsem se domlouval s českými kluky, které znám. Pak jsem se dohodl s Davidem Poljakem, protože i jemu spadl singlový žebříček. Byli jsme na několika turnajích, ale on se pak zranil, a tak jsem musel hledat dál. Stoupal jsem nahoru a byl jsem na hranici kolem třístovky, takže jsem hledal kohokoliv, kdo má trochu lepší ranking, abych se s jeho pomocí dostal na challengery. V průběhu roku jsem našel parťáka ze Švýcarska, Jakuba Paula. Hrajeme spolu delší dobu a sedí nám to.

Nemá váš parťák vzhledem ke svému jménu něco společného s Českou republikou?
Oba jeho rodiče jsou Češi, ale on už se narodil ve Švýcarsku a žije tam. Mluvíme spolu česky. On je rád, že si taky trochu opráší češtinu. Někdy ale mluvíme i anglicky, protože občas zapomene nějaké slovíčko.

V čem spočívá síla vašeho páru?
Na kurtu si musíte sednout lidsky i herně. Kuba je skvělý kluk, rozumíme si. A herně se doplňujeme. On skvěle returnuje, já skvěle servíruju, hrajeme oba agresivně.

I váš parťák se soustředí hlavně na debl?
Ne, on je v singlu kolem 410. místa v žebříčku, takže se zkouší prosadit i v něm. A vím, že se na začátku nové sezony dostane jako deblista na týmový United Cup.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jakub Paul (@jakub_paul)

Srovnal byste ještě challengery a turnaje ITF?
Je to finančně velký rozdíl. Na challengeru máme hrazené ubytování, na některých turnajích i jídlo, takže daleko víc ušetříme. Taky hrajeme a trénujeme s novými míči. Je to daleko jiný a lepší tenis.

V posledních dvou týdnech jste se s Jakubem Paulem dostali dvakrát do finále challengeru. Jak hodnotíte tyto nedávné výkony?
Je to velká vzpruha. Jsem v Top 200 žebříčku a ještě není konec sezony. Budu se snažit odehrát co nejvíc turnajů, abych získal co nejvíc bodů a posunul se nahoru. Jedná se mi hlavně o další rok, který můžu začít rovnou na challengerech.

Jakého vítězství v deblu si zatím nejvíce vážíte?
Vybral bych asi výhru z předminulého týdne na challengeru v Roanne nad párem Nedovjesov, Balaji. Byl to super zážitek. Oba jsou kolem padesátky v žebříčku. Nedovjesov zaznamenal dobré výsledky i na grandslamech a vyhrál několik turnajů ATP.

Poslední challenger ve francouzském Saint-Brieucu pro vás měl smutnou tečku v podobě diskvalifikace ve finále, a to za údajné užití sprostého slova směrem k umpirovému rozhodčímu. Podle webu ATP jste přišel o všechny body z turnaje i finanční odměnu. V jakém stavu je nyní tato kauza?
Zatím k tomu nemůžu moc říct, protože je to čerstvé. V pondělí jsem obdržel zprávu s verdiktem. Ještě se to bude dál řešit s ATP, kam budu posílat odvolání. Bylo to nedorozumění s umpirovým rozhodčím. On myslel, že jsem v cizím jazyce (chorvatštině, pozn. red.) řekl něco na jeho adresu, což nebyla pravda. Vyjádřil bych se k tomu konkrétněji, až padne finální verdikt od ATP.

Jaké máte další plány? A kdo vám nyní pomáhá v kariéře?
Od letošního roku jsem na Štvanici, stará se tam o mě trenér Ivo Minář. Na turnaje zatím jezdím sám. A co se týče plánů, tak tento týden hraju challenger ve francouzském Brestu. Poté se chci zúčastnit ještě tří turnajů a zkusit uhrát co nejvíc bodů, abych se třeba už příští rok podíval na akce ATP nebo grandslamy.