Lehečka: Udělám vše pro to, abychom jednou salátovou mísu zvedli nad hlavu

Jiřího Lehečku může mrzet obzvlášť druhé dějství, ve kterém za stavu 3:2 nevyužil tři brejkboly. Následně si dvaadvacetiletý český hráč utvořil vedení 7:6(5) a 5:4, jenže Arthur Fils se nejdříve blýskl na servisu, načež oponenta brejkl.

Lehečka v utkání napáchal propastných 60 nevynucených chyb, vítězných úderů pak vyslal 33. Filsovi celkově daroval osm brejkbolů, přičemž odvrátit jich dokázal jen polovinu.

Jak jste na tom dnes byl po fyzické stránce?
Ráno jsem cítil kolena, zápěstí, což souviselo s horečkou. Ale dnes to bylo lepší než včera. Náš tým navíc neměl jinou možnost, než abych šel hrát. Snažil jsem se ze sebe vydat to nejlepší. Ráno to nebylo dobré, ale po rozcvičce jsem chytil lepší rytmus.

S Filsem jste sehrál vyrovnané utkání, od vítězství vás ve druhé sadě dělil jediný gem. Jak se za vaším výkonem ohlížíte?
Mrzí mě to, každá prohra v Davis Cupu bolí dvojnásobně. Ale musím říct, že i když jsem neměl ideální přípravu, tak jsem se cítil tenisově lépe než v prvním zápase s Bautistou. Bylo to tím, že s Filsem preferujeme podobný styl. Oba rádi hrajeme míče nad sítí. A tak jsem měl více možností, jak do toho chodit a předvádět svou hru. Pomohlo mi to, abych mohl předvést lepší výkon než proti Španělsku. A to přesto, že jsem na tom fyzicky nebyl stoprocentně.

Moje daviscupová kariéra je pořád na začátku. A udělám vše pro to, abychom jednou salátovou mísu zvedli nad hlavu

Bylo těžké hledat před zápasem motivaci? Tým byl v pozici, kdy nemohl postoupit. A tenisté příliš často nezažívají momenty, kdy „už o nic nejde“…
Naopak, bylo to naprosto jednoduché. Je to Davis Cup a je mi jedno, o co se zrovna hraje. Hůř se mi spíše na zápas připravovalo, protože jsem věděl a cítil, že jsem pro přípravu neudělal tolik, kolik normálně dělám. Jednoduše jsem nemohl. Ale jsem na sebe pyšný, že jsem i tak dokázal předvést solidní výkon, dokonce jsem byl relativně kousek od vítězství.

V noci ze středy na čtvrtek vás zachvátila horečka. Jak jste se se situací vypořádal? 
Jsem hlavně rád, že jsem dostal možnost se jeden den vyležet. To pro mě bylo klíčové, nebyl jsem se totiž schopný ani hnout. V průběhu dne se mi pak teplota srazila, takže to už takový problém nebyl. V pátek jsme měli den volna, to prospělo nejen mně, ale i celému týmu. Zkusil jsem vzít do ruky raketu, alespoň na chvíli. Dnes jsem věděl, že neexistuje možnost, abych nenastoupil. Věděl jsem, že jdu hrát. Nedával jsem si do hlavy, že bych byl nemocný. To jsou věci, které na kurt nepatří.

Které pocity u vás přetrvají po konci letošního Davis Cupu?
Jedny z těch horších, zkusím tenhle týden hodit za hlavu. Nabalovala se jedna věc na druhou. Bohužel to vypadalo tak, jak to vypadalo. Dneska jsem cítil v důležitých momentech, že by mi ten den pořádného tréninku navíc pomohl k lepšímu výkonu. Ne těch 2x15 minut, které jsem absolvoval.

Nezacloumalo to s vaší motivací reprezentovat v příštích letech?
Stoprocentně ne. Někdy jste nahoře, někdy dole. Mně přijde, že je tým perspektivní. Já se omlouvám, ale mně je 22. Nechtějte po mně, abych vzdával daviscupovou kariéru. Pro mě se motivace nemění. Že se někdy nedaří? To se stává, je to součástí sportu. Zažili to všichni. Pro mě je tohle ještě větší motivací k tomu, abychom byli schopní se zase dát dohromady jako tým. Semknout se a ukázat, že všichni máme potenciál k tomu, abychom hráli dobře a šli si za tím největším výsledkem. Kdyby mi bylo 34, tak asi mluvím jinak, ale já myslím, že moje daviscupová kariéra je pořád na začátku. A udělám vše pro to, abychom jednou salátovou mísu zvedli nad hlavu.

Skupina B (Valencie): Česko – Francie 1:2
Jiří Lehečka (37.) – Arthur Fils (25.) 7:6(5), 5:7, 4:6