KOMENTÁŘ: Grandslam pro Muchovou? Šance je obrovská, musí ale pomoci program

Odpověď je jednoduchá: Ano, může. Karolína Muchová je skutečnou povrchovou univerzálkou, která je stejně silná na nejpomalejší antuce jako na nejrychlejším tvrdém povrchu nebo specifické trávě.

Umí každý úder, takže se proti ní obtížně vymýšlí taktika. Ano, soupeřka stylu Aryny Sabalenkové ji může „umlátit“, musí ale předvést výkon na velmi vysoké úrovni. Skvěle servírující Muchovou je navíc velmi obtížné brejknout.

Svým pestrým a líbivým stylem na ženském okruhu vyniká, což v průběhu US Open ocenili i Mats Wilander, John McEnroe, Nick Kyrgios či Chris Evertová. A není to tak dávno, co o Muchové loni na Roland Garros básnil Fabrice Santoro.

Zásluhu na tak výjimečném herním stylu má i trenér Emil Miške. V kreativitě svou osmadvacetiletou svěřenkyni povzbuzuje, vymýšlí originální tréninky a sám má tenis velmi rád. Pro oba je požehnáním, že se ve světě bílého sportu našli.

V tenise se ale nerozdávají velké tituly za krásu herního stylu nebo snad za zásluhy. Karolína Muchová patří stejně jako její jmenovkyně Plíšková k nejlepším tenistkám historie, které se ještě nedočkaly grandslamové trofeje.

Rodačka z Olomouce byla blizoučko na loňském Roland Garros, kde vedla ve finále v rozhodujícím setu nad Igou Šwiatekovou 4:3 s brejkem. Stačilo si dvakrát udržet podání…

Dvě klíčové podmínky

Zmíněný ročník antukového grandslamu zastihl Muchovou v dobrém zdravotním stavu, což je nezbytná podmínka k velkému úspěchu. Druhou podmínkou byl program, který jí zaručoval den volna před každým zápasem. A jelikož začínala už v neděli, měla mezi prvním a druhým kolem dokonce dva dny na odpočinek. Nevídaný luxus!

Muchové se už čtyřikrát stalo, že v pozdější fázi grandslamu musela odehrát dva zápasy ve dvou dnech. A ve všech případech (i kvůli tomu) pohořela. Jednalo se o Wimbledony 2019 a 2021, Australian Open 2021 a letošní US Open.

Program hrál české tenistce do karet ze šesti účastí ve čtvrtfinále grandslamu pouze dvakrát: loni na Roland Garros a na US Open. Na americkém grandslamu se ale zranila a v semifinále proti Coco Gauffové reálně nemohla pomýšlet na vítězství. Nemluvě o potenciálním finále proti ranařce Aryně Sabalenkové.

Na letošním US Open už Muchovou programová přízeň minula, když nastoupila do semifinále proti Jessice Pegulaové hned den po čtvrtfinálové výhře nad Beatriz Haddad Maiaovou. A na české reprezentantce bylo v klíčovém třetím setu vidět, že má o poznání méně fyzických sil než její americká přemožitelka.

Na kondici se dá pochopitelně pracovat. Muchová po porážce sama věděla, že si podobnými zápasy až na málo výjimek nestihla po svém návratu po operaci zápěstí projít. V pomyslné mozaice grandslamového titulu je i fyzická odolnost nezbytným dílkem.

S čím si naopak hlavu lámat nemusí, je nabírání zkušeností. Zažila už prakticky všechno: hrála (a vyhrála) s Australankou Ashleigh Bartyovou na Australian Open, na Roland Garros svedla urputnou finálovou bitvu s fenomenální antukářkou Igou Šwiatekovou, vyzkoušela si i elektrizující (a hlučnou) night session na US Open proti Coco Gauffové či Naomi Ósakaové.

Strach ze soupeřek skutečně nemá, utkání s velkými jmény ji vybízejí k ještě lepším výkonům. Zato by se dalo říct, že její protivnice jsou často svázány nervozitou, jelikož nevědí, kudy vlastně vede cesta k vítězství. Symbolem takového zmaru jsou duely s Anastasií Potapovovou a Jasmine Paoliniovou na právě skončeném US Open.

V tenise existuje mnoho cílů, grandslamy jsou ale tím hlavním. A Muchová to dobře ví. Co na tom, že má zatím jediný titul z menšího podniku v Soulu (2019)? Přípravné turnaje považuje skutečně za přípravné, nemíní se na nich zbytečně unavit. Na akcích velké čtyřky se pyšní vynikající bilancí 43 výher a 21 porážek, tedy úspěšností 67 % (Petra Kvitová je na 70 %, Karolína Plíšková na 65 %).

Jestliže by se jí podařilo vyhrát grandslam (a klidně i dva), pak jsou všechny ostatní statistiky podružné. Šance má každý rok čtyři. To je počet, o němž si třeba profesionální atletka, vyhlížející olympiádu a mistrovství světa či Evropy, může nechat jenom zdát...