Mertl se po zranění touží vrátit do druhé světové stovky

- Jan Vojkůvka, Jakub Mezlík, Jan Havlovic

Jen pár hodin poté, co dohrál semifinále na turnaji v Mostě, se Jan Mertl musel přesouvat do Prahy, aby stihl v neděli okolo oběda nastoupit k prvnímu kvalifikačnímu kolu v Praze. Po vítězství se zkušený český tenista pozastavil a svěřil se Tenisovému světu s tím, co prožil, co ho čeká a jaké jsou jeho další cíle.

Laborování se zraněním je snad konečně u konce a Jan Mertla může odstartovat svou cestu na vyšší pozice na žebříčku. Aktuálně 284. hráč světa má přitom k obhajobě z minulé sezony spoustu bodů. Ať je to za pár dobrých výsledků na Challenger Tour, několik finálových účastí na turnajích Futures či tři loňské tituly.

Jeho snaha o co nejvyšší bodové zisky jsou však poměrně trnité a až v Mostě se mu podařilo konečně předvést výkon, se kterým mohl být spokojený. Poprvé se letos probojoval do semifinále a rád by se od této mety odrazil dál. Ne vše však probíhalo tak, jak by si představoval.

“Právě včera jsem si říkal, že to nebude z únavy, protože jsem se cítil dost špatně už při rozehře před zápasem. Tak jsem nevěděl, z čeho to je, jestli na mě něco leze, ale asi jsem něco špatného snědl a pak to bylo vidět při zápase,” přiznal Jan Mertl, který během sobotního semifinále po dlouhém boji prohrál zápas s Belgičanem Geensem a rychle se přesouval do Prahy, aby si stihl odpočinout na začátek kvalifikace.

Již s lepšími pocity, co se zdravotního stavu týče, si v dnešním prvním kole připsal postup po třísetovém utkání proti slovenskému tenistovi Patriku Obalovi. Ke svému výkonu však byl velmi sebekritický. Jak zápas viděl?

"Byl dost tragický z mé strany, ale bylo to způsobené, že jsem začal dost lehkovážně, protože já jsem včera večer přijel z Mostu, byl jsem takový nějaký nakřáplý, měl jsem něco s břichem. Jasně jsem soupeře strašně podcenil a pak samozřejmě v těch podmínkách, v tom počasí, už jsem se do toho nedostal a trápil jsem se. Byla to taková česká házená. Ještě, vlastně, foukal velký vítr, do toho občas pršelo a ty kurty, jak se to nezametlo po prvním setu, tak to bylo dost oraniště,” popisoval Mertl zápas. Ten byl také překvapený z toho, že se míčky měnily až před třetím setem. “To se pak míče ohrajou a už s tím, de facto, nejde nic dělat. Takže člověk jako by do toho nějak buší, ale moc to nemá efekt. A jak se vyměnily míče, tak pak už to trošičku začalo být lepší.”

 

Zdravotní problémy jsou snad pryč

Téma zranění zná čtyřiatřicetiletý tenista v této sezoně velmi dobře. Trápení s ramenem ho přinutilo vynechat dva měsíce a ani poté to nebylo z jeho strany úplně nejlepší. Jak sám Mertl přiznal, tak raději překoná menší bolest, než aby šel na operaci a ohrozil tím svou kariéru, ve které hodlá nadále pokračovat.

“Nechci jít na operaci, což jsem nakonec nešel, protože jsem si říkal, že v mých letech je to takový dost riziko. Občas mi doktoři říkali, že bych měl jít, fyzioterapeuti zase ne. Já jsem to nakonec řešil spíš alternativně a už je to relativně dobré, ale pořád jakoby to po zápase cítím víc než předtím, ale je to hratelné,” svěřil se Mertl.

Kvůli hernímu výpadku se také nedostal do kvalifikace na French Open, v níž startoval v posledních čtyřech letech. Zklamaný z toho však není. “Zklamaný ani ne, bylo to spíš dané tím, že jsem na začátku dva měsíce nehrál kvůli ramenu. Pak jsem začal hrát, odehrál jsem turnaj, zase to bolelo. Bylo to takové nahoru dolů, odehrál jsem tak dva turnaje naplno.”

Kvůli zdravotním problémům nemohl startovat ani na challengeru v Ostravě, na který se velmi těšil. “Měl jsem nějaké problémy se zápěstím,” přiznal. “Doufám, že už toho bylo dost a už bych toho měl nahrát trochu víc než jsem doposud odehrál.”

 

O motivaci má postaráno

Nutnost hrát kvalifikaci na turnaj v Praze bere profesionálně, ač se mu to na turnajích kategorie Futures už hodně dlouho nestalo. Zvyklý je spíš z kvalifikací na challengery či turnaje ATP, které jsou však kvalitativně trochu někde jinde. Že by se z toho však měla stát tradice u českého tenisty nehrozí.

Přesto je tato pozice pro něho složitá a to zejména kvůli tomu, že musel jít do akce hned den poté, co odehrál tříhodinové semifinále v Mostě. Na den volna musel zapomenout, do pražské kvalifikace dostal divokou kartu a pozici prvního nasazeného. To mu alespoň trochu pozici ulehčilo, ač, jak již řekl, souboj s mladým Slovákem Obalem bylo spíš trápení.

“Beru to jako trénink. Jsem de facto doma v Praze, takže mám trénovat na Štvanici s někým mladým nebo si tu dát nějaký zápas? Tak to je to samé. Ale spíš jde o to, že jsem si chtěl dát alespoň den volna po turnaji, ale kvůli tomu, že jsem se nepřihlásil, tak jsem musel hrát hned dneska,” vysvětluje, proč musí absolvovat kvalifikační souboje.

Je však bez debat, že Mertl, ač kvalifikant, plní roli favorita nejen v boji o postup do hlavní soutěže, ale i na samotném turnaji, který je dotován 10 tisíci dolary. “každý zápas je jiný, každý soupeř je jiný, každému to sedne jinak. Ale myslím si, že když bych hrál solidně, tak bychom  asi tady s Honzou Hernychem měli být spíš favoriti,” věří Mertl.

 

Cíl? Proniknout do druhé stovky

I přes různá zdravotní trápení nehodlá Honza Mertl ani zdaleka končit, ačkoliv moc dobře ví, že ve svém věku už má nejlepší sezony za sebou. Přesto věří, že stále neřekl poslední slovo a mohl by na některých turnajích vyšší kategorie zaznamenat velmi dobré výsledky. To jsou ostatně i jeho cíle a mety.

Napřed se však musí dostat do formy a úspěšně obhájit body z loňské sezony, případně přidat něco navíc, aby nepřišel výraznější pád žebříčkem.

“V mých letech je to těžký hodně. Někdy se člověk vrátí a hned to nahraje, někdy to člověk nenahraje vůbec, spadne na čtyřista, pětset. Ale říkám, to záleží, jak to člověku sedne, jak se člověk cítí. Ale vždy, když má člověk nějakou pauzu po zranění, ať je to měsíc, dva měsíce, půl roku, tak vždycky je to nepříjemný. Tam chybí hlavně zápasy, člověk třeba může trénovat, ale jakmile nemá zápasy odehraný, tak mu chybí zápasový rytmus a jistota,” vysvětluje Mertl důvody, proč je těžké vrátit se po zdravotní pauze zpět do kolotoče turnajů.

V případě Mertla se však jeho návrat zdá velmi pozitivní. V Mostě postoupil do semifinále, kde nestačil až na Geense, jenž hrál udržovací tenis a vzhledem k žaludečním problémům se Mertl snažil riskovat, což mu nakonec nestačilo. V Praze nyní může zaútočit na další důležité body do žebříčku, pokud se zvládne kvalifikovat do hlavní soutěže a nadále se může rozehrávat do formy, která mu splní některé z jeho přání.

A co si vlastně Jan Mertl přeje? “Chtěl bych se vrátit zpátky do dvoustovky, kvalifikovat se na grandslamu a na nějaké ATP. Ale chci být v první řadě zdravotně fit, abych mohl hrát po celý rok. To zdraví je v našem věku asi to nejdůležitější,” uzavřel s úsměvem.

Nezbývá než popřát pevné zdraví a rozšíření sbírky turnajových titulů - například na Futuru v Praze.