Zápas je tréninkem sám o sobě, má jasno Blažek. V čem je výhoda grandslamů?
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU – Stejně jako třeba loni na Roland Garros, kde postoupila až do finále, doprovází Karolínu Muchovou přímo v dějišti turnaje její kondiční trenér a fyzioterapeut Jaroslav Blažek. Po únorové operaci zápěstí pracoval na tom, aby česká tenistka byla co nejdříve připravena na další velké výzvy. I díky němu tak může Muchová po roce na US Open opět předvádět skvělé výkony.
Jak je na tom Karolína po zdravotní a fyzické stránce? Dá se ta úroveň srovnat s loňským rokem, kdy byla na US Open v semifinále a měla zatím životní sezonu?
Kombinace zkušeností a získané paranoii cokoliv zakřiknout mi velí odpovědět maximálně toto: „Až na drobné bolístky všechno zatím nějak drží pohromadě.“ Pravda je, že potřebný objem zápasů vzhledem k operaci zápěstí rozhodně není takový jako loni touhle dobou. Ale to může mít svá pozitiva, třeba že je Kája odpočatější.
Jak pracujete na regeneraci a přípravě na další utkání?
Nesporná výhoda grandslamových turnajů je den volna mezi zápasy. V něm máme prostor na kratší tenisový trénink i na lehčí cvičení, zaměřené na dlouhodobější i aktuální limitace. A samozřejmě děláme rehabilitační a fyzioterapeutické praktiky, které souhrnně nazýváme „treat“. Ten je každý den, ať už je zápas, nebo ne.
Musíte si v tréninku dávat pozor, aby nepřišly potíže? Karolína přeci jen dlouho nehrála a zápasová zátěž je náročná...
To máte úplnou pravdu. Dávkování je dost klíčové, na kurtu i mimo něj. Domlouváme se s Kájou a Emilem (Miškem, trenérem Muchové, pozn. red.) společně, všechno se počítá více než obvykle. V zápase to přirozeně ovlivnit nejde. Kája je ten typ, že v utkání zařazuje vyšší rychlost a dostává se někdy do takových pozic, že kolikrát trochu trneme. A potom jen tleskáme!
Jak náročná byla rehabilitace ruky po operaci? Šla vždy správným směrem a rychle, nebo se vyskytly i zádrhely?
Moc rád bych zde vyzdvihl spolupráci s belgickými kolegy. Doporučil nám je pan doktor Kebrle, který Káju operoval. Jejich zkušenosti konkrétně s tímto typem zranění byly velmi obohacující a i díky tomu probíhala rekonvalescence rychleji, než se čekalo. I když zotavování v podstatě stále ještě běží, zápěstí je nutné věnovat častou pozornost a být na něj opatrný.
Jak se vám dařilo budovat kondici v letních měsících, kdy měla Karolína náročný turnajový program?
Tohle je v tenise obecně těžká věc. Pokud hrajete dobře, znamená to, že máte každý den zápas. A když si ho rozeberete z mnoha úhlů zatížení, tak představuje intenzivní trénink sám o sobě. To sice neznamená, že zbytek dne máte volno, ale je třeba to zohlednit a plánovat podle toho ostatní fáze. Jak zlepšovat výkon, ale zároveň zregenerovat zátěž? To řeší všichni sportovci na světě a v takovém „punku“, jakým je tenis, je to někdy výzva.
Karolína říká, že New York zbožňuje. Jak se město líbí vám?
Za těch deset let s ním máme takový dynamický vztah. Zprvu možná lehké zklamání, ale pak jsme si k sobě našli cestu a teď se máme moc rádi. Je to sociální pestrobarevnost, subkulturní unikát a nepřestane vás překvapovat. Ztrácíte tu identitu, což je nejednou příjemný pocit.
Na jaře jste s Karolínou běželi půlmaraton, byl to velký zážitek?
Když přeskočím fajn pocit z odběhnuté vzdálenosti, krásy města Prahy a úžas nad počtem účastníků, tak nejsilnější zážitek byl, že jsme díky organizaci RWTTC (Běhejte s těmi, kteří nemohou, pozn. red.) absolvovali půlmaraton s hendikepovanými dětmi ve speciálně upravených vozíčcích. Byly úžasné a odvážné, klobouk dolů.
