Odmítají se mnou trénovat, svěřil se Karlovič
Ivo Karlovič to nemá v tenisovém světě rozhodně jednoduché. Chorvatský dlouhán si musel během celé své kariéry vyslechnout mnoho narážek na svoji výšku, a také na fakt, že bez svého servisu by se ve světovém žebříčku nikdy neprodral tak vysoko. V nedávném rozhovoru na podniku v Quitu se nechal dokonce slyšet, že tenisté s ním odmítají trénovat.
Představte si situaci. Chorvat Karlovič se na tamním turnaji v Ekvádoru blíží k recepčnímu stolku, u kterého si zapíše své jméno na listinu, aby si zarezervoval kurt mezi 11:30 – 13:30. Zároveň specifikuje, že hledá sparing partnera na rozehrání.
Sedmatřicetiletý tenista se ještě na chvíli vrátí zpátky na hotel. Možná, až se znovu objeví v klubu Jacarandá, se někdo k němu napíše, aby s ním procvičil pár tréninkových úderů. Zjištění je ovšem smutné, vedle jeho jména zůstalo prázdné místo. V dalších sloupcích si může pouze přečíst Bellucci + Monteiro, Estrella + Zampieri, Cerratani + Oswald.
Všechny tréninkové dvorce jsou tak od půl dvanácté zaplněné alespoň dvěma hráči. Všechny, až na kurt, na který se zapsal nejvýše nasazený borec. Během této zastávky se to stalo již potřetí, během jeho sedmnáctileté profesionální kariéry se tato událost vyskytla snad již tisíckrát.
Karlovič si vyžádá tři plechovky tenisových míčků a kráčí na dvorec číslo 7, zatímco fanoušci se na něho dívají s otevřenou pusou. Aby také ne, tento obr měří 208 centimetrů! Jakmile se bývalý 14. hráč světa objeví na kurtu, tak se jako téměř vždy rozehrává se svým trenérem Petarem Popovicem, který svoji kariéru ukončil před devíti lety v pouhých 26 letech.
„Nestává se často, abych trénoval s jiným hráčem.“ vysvětluje rodák ze Záhřebu pro web atpworldtour.com. „Netrénují se mnou skutečně rádi, ale nemám s tím problém. Z tohoto důvodu tak musím vidět svého trenéra téměř každý den na druhé straně kurtu.“ pokračuje hráč, jehož odpovědi se usmívá i samotný Srb, bývalý 410. nejlepší tenista žebříčku. Možná byste čekali zášť, naopak oba o této situaci často vtipkují.
Proč vlastně rodák ze Záhřebu trénuje většinou sám? Odpověď je zcela jednoduchá. Jeho protihráči se totiž na tréninkovém dvorci neradi vypořádávají s přímým forhendem, čopovaným bekhendem a smrtícím podáním, díky kterému trefil na okruhu ATP přes 11 000 es. Zatímco většina hráčů hledá na trénink někoho za účelem určité konzistentnosti, aby nabrala potřebné sebevědomí, tak držitel osmi titulů se snaží ukončit míče co nejrychleji, jak jen může. Tento styl je logicky velice nepohodlný. „Na moji hru nejsou zvyklí a nedokáží najít rytmus.“
„Myslím si, že tato situace mě zvýhodňuje. Čím méně se mnou trénují, s tím menší pravděpodobností si na můj styl zvyknou. Na trénování s Petarem je dobré, že můžu zkoušet specifické věci, které potřebuji provést.“
O tři roky mladší Popovic není jedním z těch trenérů, kteří pouze stojí opřeni o zeď a sledují svého svěřence. Naopak. Srbský rodák se snaží s Karlovičem držet krok a nevypadnout z tempa. „Ostatním hráčům se nedivím, že nechtějí s Ivem trénovat, během praxe totiž nenaleznou žádný rytmus. Je tedy na mě, abych se udržel v kondici a procvičoval s ním. Na dovolené cvičím třikrát týdně a rovněž chodím do posilovny.“ Tohle vše nedělá pro nic za nic, každý den totiž čelí servisům rychlejším než 200 km/h.
Tato neobvyklá situace upevnila jejich již kamarádský vztah. Samotný hráč nikdy neví, jestli se k němu někdo napíše k tréninkovému procesu, společnost Popovice má však zajištěnou. „Petar je můj kamarád, trénoval jsem s ním uplynulé tři roky. Trávíme spolu velké množství času a vycházíme spolu velice dobře. S Petarem je veliká zábava.“
„Náš vztah je plný zábavy,“ objasňuje trenér. „Někdy mu říkám: 'Proveď toto, udělej to takhle.' A on na to: 'Ano, tati!' Je to legrační, protože je starší a vyšší než já. Pokaždé si najdeme něco, čemu se zasmát. Je to lepší mít nastavené tímto způsobem, Iva totiž vidím přes rok častěji než mé děti a ženu!“