První obrat z 0:2 na sety? Je to masakr, neměl jsem sílu ani mluvit, popisuje Lehečka

Jiří Lehečka si na newyorském US Open vylepšil už podruhé za sebou turnajové maximum, když postoupil přes skvěle hrajícího Mitchella Kruegera do třetího kola. Mezi nejlepší dvaatřicítku se dostal celkově potřetí v kariéře, na výhru potřeboval tentokrát bez jedné minuty čtyři hodiny.

„Ve třetím setu jsem na poslední chvíli zatáhl za záchrannou brzdu a snažil jsem se změnit herní stránku. On mi samozřejmě lehce pomohl dostat se zpátky do zápasu. Ale hrál tak solidně a nepříjemně, že jsem to musel vybojovat, což se mi v posledních třech setech povedlo,“ líčil unavený, ale šťastný Lehečka.

Prohrával jste už 6:7, 0:6 a 0:3. Jak složité bylo zpracovat už jen pomyšlení, že si případný obrat vyžádá spoustu času a energie?
Náročné to bylo hodně. Sám jsem si říkal, že je to masakr. Zároveň jsem ale byl nespokojený s tím, jakým způsobem se utkání vyvíjelo. V prvním setu trefil soupeř neskutečné údery, tiebreak zahrál skvěle. Druhý set jsem zase takticky nezvládl já. A ve třetím bylo vidět, že je na koni a nechtěl mě pustit, abych převzal iniciativu. Výsledkově se mi to nelíbilo, řekl jsem si: „Tohle prostě ne, nemůžeš prohrát takovýmto způsobem. Už je načase něco změnit.“

Na kurtu jste ale negativní emoce nějak výrazně neprojevoval…
To ne, ale zdání klame. Při pětisetových zápasech se často dostávám do fáze, kdy jsem tak unavený, že nemám sílu ani mluvit a nic komentovat. To je paradoxně ta nejlepší fáze. Snažil jsem se udržet soudnost, abych dokázal analyzovat, co se na kurtu děje. Kdybych se do toho začal ještě vztekat, rozhodně by mi to nijak nepomohlo. Je to jedna z věcí, na které jsem se také snažil trochu zapracovat.

Nedivil jste se, jak dlouho vydržel Krueger, který je až 179. tenista žebříčku, hrát na vysoké úrovni?
Přestal jsem hodnotit, jak hraje, protože mě to jen svazovalo. Začal jsem se soustředit na sebe a na to, co můžu zlepšit. A dospěl jsem k závěru, že se musím víc opírat o servis, tlačit se na síť a procházet údery, abych byl schopný si vytvářet pozice pro zakončení. A to se mi dařilo, i když chvílemi ani nevím, jak jsem výměny uhrával, což ale platilo i z jeho strany. Ve čtvrtém a pátém setu to byla bitva, v tomhle počasí to bylo náročné.

K výhře jste si pomohl 29 esy, zároveň jste ale nastřádal 13 dvojchyb. Jak hodnotíte tuto bilanci?
Pořád jsem v plusu, takže dobrý. (usmívá se) Ale 13 dvojchyb, i když jsme hráli pět setů, je na moje poměry vysoké číslo, se kterým nejsem úplně spokojený. Musíme na tom zapracovat. Párkrát pro mě bylo těžší udržet koncentraci, ve čtvrtém a pátém setu se i diváci začali více zapojovat. Chyb jsem udělal strašně moc, ale měl jsem i světlejší momenty. A servis mě podržel, když jsem to potřeboval.

Vypadáte velmi unaveně. Zvládnete na další kolo, které vás čeká v pátek, zregenerovat?
Myslím, že to už je práce mého fyzioterapeuta. (usmívá se) Já se mu takhle odevzdám na stůl, lehnu si a řeknu: „Dělej.“ Ne, to si dělám srandu. Už jsem byl v ledové vodě a skočím k němu na stůl. Určitě nějaká masáž proběhne. Bude to mít náročné. Protrpěl si to na kurtu, tak teď si to protrpí prací na mně.

Ve třetím kole na vás číhá ruský ranař Andrej Rubljov, s nímž máte vyrovnanou bilanci 2:2…
Je zkušený, na všech grandslamech byl ve čtvrtfinále. Už jsme spolu párkrát hráli, takže bychom oba věděli, co máme čekat. Zápas bude náročný, přeci jen se hraje o osmifinále. Ve čtvrtek budu mít volno a to mi hodně pomůže k tomu, abych zregeneroval a dostal se na potřebnou fyzickou vlnu.

US Open, New York (USA, 75 000 000 USD, tvrdý povrch)
2. kolo dvouhry mužů
Mitchell Krueger (USA, 179.) – JIŘÍ LEHEČKA (38.) 7:6(5), 6:0, 4:6, 4:6, 5:7