Piluje tenis na univerzitě a vítězí i na ITF. Ráda bych to zkusila profesionálně, hlásí Viďmanová

- David Schlegel

Loni jednadvacetiletá studentka univerzity v americké Georgii Darja Viďmanová neodehrála ani jeden turnaj kategorie ITF. Letos se však vrátila ve velkém stylu. Hned na prvním turnaji během její letní studijní pauzy postoupila v Santo Domingu do finále a třetí turnaj v srbské Kuršumlijské Banji vyhrála ve dvouhře i ve čtyřhře. Tříleté působení na americké univerzitě jí evidentně prospívá. Nyní ji v létě čekají ještě tři další turnaje na antuce, následně bude pět měsíců ještě studovat na univerzitě a pak se pokusí prosadit v profesionálním tenise. „Kdybych měla být na žebříčku okolo šestistého místa, asi bych šla raději pracovat,“ říká v rozhovoru z maličkého lázeňského městečka v Srbsku.

Proč jste se rozhodla po konci mezi juniorkami odejít studovat do USA místo profesionální tenisové kariéry? Mezi juniorkami jste to dotáhla na 21. místo na světě…
Když jsem přestala hrát juniorské turnaje, tak jsem se ještě necítila na turnaje dospělých. Moc mi to nešlo, nebyla jsem úplně připravená hrát mezi ženami. Myslím, že Amerika mně hodně pomohla v tom, abych našla další chuť do tenisu. Je to tam trochu jiné, je to také větší zábava. Za ty tři roky, co tam studuju, jsem se hodně zlepšila jak v tenise, tak i po mentální stránce.

Loni jste na okruhu ITF dospělých vůbec nehrála, předloni jste sice hrála, ale pouze v Olomouci, kde jste dokázala postoupit do druhého kola. Předtím jste se nejvýše dostala na 736. místo na světě v roce 2021. Jaký byl váš tenisový vývoj?
Před Amerikou jsem začala po juniorech hrát profesionální turnaje. Dostávala jsem divoké karty na lepší turnaje jako jsou šedesátky a podobně. Hrála jsem docela dobře, ale i se slušnými výkony jsem toho na turnajích nedokázala moc uhrát. Za tři roky v Americe hraju hodně zápasů, je tam docela vysoká úroveň. Hodně tam trénuju pod vedením výborných trenérů. Moc turnajů ITF jsem za dobu studií neodehrála, ale pořád jsem hrála hodně univerzitní soutěže. Teď jsem si říkala, že zase pár akcí zkusím a uvidím, jak mi to půjde.

Jak byste popsala vaše studium? Vybírala jste si školu podle tenisu nebo je pro vás důležitější studium samotné?
Studuji na University of Georgia, škola je vzdálená hodinu od Atlanty. Mým oborem jsou finance. Školu jsem si vybírala hodně podle tenisu, protože jsem chtěla udržet svou herní úroveň. Po tenisové stránce je naše škola vynikající a i akademicky má studium dobrou úroveň.

V poslední době je řada tenistek, které se po studiích na univerzitě začaly prosazovat i v profesionálním tenise a jsou vysoko na světovém žebříčku. Z Česka je to v poslední době třeba Gabriela Knutsonová. Toužíte pořád udělat velkou tenisovou kariéru?
Samozřejmě vím, že úroveň univerzitního tenisu v Americe je dobrá. A když člověk chce a dává do toho maximum, tak má slušnou šanci se prosadit. Aktuálně mi zbývá ještě jeden rok a až ho dokončím, tak bych ráda zkusila pár let hrát a uvidíme, jak se mi bude dařit. Také ale nechci být šestistá v pětadvaceti. To bych asi šla raději do práce.

Vaše první dva turnaje jste letos odehrála v Santo Domingu v Dominikánské republice. Tam jste ještě odletěla přímo z Atlanty. Jak tento váš tenisový test dopadl?
Poslední rok mi to docela šlo, dostala jsem se mezi pět nejlepších hráček v ročníku. Za to dostanu nějaké divoké karty na profesionální turnaje a tady jsem chtěla před návratem do posledního ročníku odehrát nějaké turnaje. Hlavně zkusit zjistit, jak na tom jsem. Už mi zbývá posledních pět měsíců školy a pak bych mohla hrát turnajů, kolik budu chtít.

Na prvním turnaji jste hned v úvodním kole kvalifikace hrála proti Sofii Camile Rojasové z USA, která není vůbec na světovém žebříčku a vyhrála jste po boji až v supertiebreaku. V dalších třech zápasech jste ztratila maximálně dva gemy a nakonec jste postoupila až do finále. Byla jste nervózní, že hrajete první zápas na okruhu po dvou letech?
Asi jsem byla trochu nervózní, ale tu holku znám. Ona jde zrovna k nám na školu příští rok. Sice není na žebříčku, ale věděla jsem, že tenis umí a hraje dobře. Také to byl pro mě první zápas po dlouhé době, v dalších zápasech to bylo lepší a lepší.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený UGA Women's Tennis (@ugawomenstennis)

Dostala jste se až do finále, kde jste podávala na vítězství v zápase s Němkou Antonií Schmidtovou. Na servisu jste měla dokonce mečbol, ale nakonec jste těsně prohrála. Odjížděla jste s dobrým pocitem, nebo tam byl víc cítit smutek a pachuť z těsné porážky?
Určitě to byl dobrý turnaj. Ve finále hrála má soupeřka velmi dobře a byl to velice kvalitní zápas. Trochu jsem tam znervózněla a ona na můj druhý servis při mečbolu zahrála velmi dobře. Když to bylo 5:5, tak mi trochu odešly nohy i hlava a Schmidtová si to dobře dohrála. Samozřejmě to byla škoda, ale na celém turnaji jsem předváděla dobrý tenis, takže jsem turnaj potom hodnotila pozitivně.

Na druhém turnaji v Dominikánské republice jste hladce vyhrála první dvě kola, ale pak jste prohrála s Mexičankou Julií Garcíaovou po výsledku 6:0, 0:6, 0:6. To je docela nezvyklý výsledek, viďte?
Trošku mi došly síly, ale hlavně to byla psychologická záležitost. Trochu mě pořád trápilo to předešlé finále, bylo strašné vedro a psychicky jsem to nedala. Přestal mi jít servis, takže jsem se neměla o co opřít a nevěděla jsem, co mám dělat. Nic mi nevycházelo. Samozřejmě dva kanáry v řadě by se neměly stávat, ale co se dá dělat.

Pak jste přejela do Česka a začala tu trénovat na antuce. Nyní jste vyrazila na první turnaj do Srbska, kde jste tentokrát vaši cestu turnajem dotáhla až do vítězného konce…
Návrat na antuku mi vyhovovuje. Je to pomalejší povrch, lépe na něm stíhám. Rok jsem na ní nehrála, ale už po prvním tréninku jsem se cítila moc dobře. Dostala jsem se nakonec těsně do hlavní soutěže. Dobře jsem servírovala, šlo mi to a vyhrávala jsem. Skóre zápasů nakonec často vypadalo jednodušeji, než to bylo ve skutečnosti. Dařilo se mi i v deblu a byla jsem moc spokojená.

V prvním kole vás v prvním zápase na ITF na okruhu na antuce po dvou letech čekala Němka Emily Welkerová. Vyhrála jste 6:3, 6:1. Byla jste spokojená?
Měla jsem v Americe dobrý rok a dařilo se mi herně i v Santo Domingu, takže jsem si od začátku věřila. Emily Welkerová hrála v prvním setu docela dobře, ale ve druhém byla už docela unavená. Držela jsem si servis, vracela míčky do kurtu a bylo to v pohodě.

Ve druhém kole jste porazila Rusku Kristianu Sidorovovou 6:1, 6:0, když jste za celý zápas nečelila brejkbolu...
Podle skóre to vypadalo jednodušeji, než to ve skutečnosti bylo. Soupeřka ale hodně kazila, což mi hodně pomáhalo.

Ve čtvrtfinále vám vzdala po prvním prohraném setu Novozélanďanka Valentina Ivanovová…
Soupeřka před zápasem něco snědla. V prvním setu to zkoušela, ale bylo velké vedro a moc se nehýbala a po setu zápas vzdala.

Následovalo v semifinále české derby s Michaelou Bayerlovou, které jste povolila jediný gem…
Míšu znám, o den dříve jsme proti sobě hrály debla. Přibližně jsem věděla, co mám od ní čekat. To byl asi můj nejlepší zápas na turnaji, hrála jsem opravdu dobře.

Ve finále jste porazila vaši deblovou parťačku Kamillu Bartoneovou z Lotyšska 6:1, 7:6(5). To byl na turnaji asi váš nejtěžší zápas…
Kamillu jsem znala z juniorů, bydlíme tu spolu na jednom pokoji. Ve druhém setu mi trochu docházely síly, ona vedla na začátku 3:0, ale nakonec jsem se v setu udržela a pak jsem měla možná trošku víc štěstí v tiebreaku.

Vyhrály jste s parťačkou i debla, neztratily jste s Bartoneovou ani set. Hrajete čtyřhry ráda?
V Americe je hraju hodně a i nás učí, jak je máme hrát. Obecně hraju čtyřhru ráda. Věděla jsem, že ona je v deblu taky výborná. Já se Kamilly zeptala, jestli tu se mnou nechce bydlet na pokoji. Ona se pak zeptala mě, jestli bych si s ní nezahrála čtyřhru.

Máte naplánované, kolik turnajů byste přes léto měla v Evropě odehrát?
Do Ameriky se budu vracet na začátku srpna. Odehraju ještě jeden nebo dva turnaje v Srbsku, pak jeden turnaj v Německu s dotací 60 000 dolarů a pak už letím za moře. I tam bych chtěla letos odehrát nějaké turnaje.

Kde tady v Česku máte základnu?
Trénuju v Praze na Štvanici. Nemám tu svého trenéra a vždycky se někam napíšu a někoho ke mně přiřadí.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený UGA Women's Tennis (@ugawomenstennis)

Jak se vám v Americe líbí a dokážete si představit, že byste v Americe dlouhodobě žila?
V Americe se mi líbí dost a dovedu si představit, že bych tam jednou žila. Ještě uvidím, jestli tam budu zůstávat hned po škole. To se rozhodnu podle toho, jestli budu hrát tenis profesionálně. Lidi tam jsou více otevření a líbí se mi jejich mentalita. Nejvíc by se mi líbilo někde, kde je teplo, třeba na Floridě nebo v Kalifornii. Není tam ale úplně ideální jídlo. Hodně tam frčí fastfoody, kde se jí nezdravě, a chyběli by mi tam kamarádi a rodina.

Čí kariéru byste nejraději následovala? Máte na univerzitách nějaké vzory?
Určitě sleduju Emmu Navarrovou, která byla na škole rok nebo dva a teď hraje hodně dobře. Vyhrála turnaj, je vysoko na žebříčku a viděla jsem ji párkrát hrát na univerzitě. Líbí se mi, jak hraje.

Sledovala jste teď Wimbledon? Podruhé v řadě ho vyhrála Češka. Jaké vy máte tenisové sny?
Určitě bych chtěla vyhrát grandslam. Mým nejoblíbenějším grandslamem bylo US Open, ale nikdy jsem ho nehrála, ani v juniorech. První krok je samozřejmě dostat se na grandslam a ten další by byl ho vyhrát. (směje se)

V juniorech jste byla 21. na světě. Jaké jsou vaše tenisové přednosti?
Jsem vysoká, mám dobrý servis, kterým si hodně pomáhám v zápasech. Na svou výšku se docela dobře hýbu. Nejvíc teď pracuju na tom, abych víc chodila dopředu k síti a trochu jsem zkracovala výměny.