Nemám zkušenosti, ale učím se. Soustředili jsme se na daný moment, vysvětluje Motl

„Od začátku turnaje jsme se to snažili brát den po dni, nepřemýšlet dopředu, nevracet se dozadu a jen se soustředit na daný moment. Šlo to tak rychle po sobě. Soustředil jsem se jen na hru, abych byl Báře schopen co nejvíc pomoct. Nedokážu ještě vyhodnotit, co se stalo,“ vyprávěl po finále Pavel Motl.

K úkolům šestadvacetiletého mladíka patřila i příprava lístků pro hosty Barbory Krejčíkové na finále. Těch bylo více než čtyřicet. „Od začátku za ni tyhle věci řeším. Bylo těžké všechno rozdělit, dát do obálek, poslat na bránu, napsat všem, že to tam mají k vyzvednutí… Ale mě to baví,“ pousmál se Motl.

Jelikož pomohl Krejčíkové k wimbledonské trofeji, měl by plné právo nazývat se trenérem. Sám je ale ve vyjadřování opatrný a s dávkou nadsázky se řadí do „šedé zóny“ po bok Jirky Luňáka, populární postavy ze seriálu Okresní přebor.

„Mám to trochu jinak. Pro mě je trenér čtyřicetiletý borec, který už má zkušenosti s hráči a hráčkami. Já nemám zkušenosti, jsem v tom začátečník. Ale učím se. Snažil jsem se dělat instinktivně to, o čem jsem si myslel, že Báře pomůže,“ skromně poznamenal Motl.

Členové týmu podporovali Krejčíkovou třeba i tím, že jí věnovali její milované stavebnice Lego. Tenistka při jejich skládání odpočívala a nabírala energii.

„Po prvním kole jsme jí dali Dubaj, pak dostala Tokio. A jdou zvěsti, že za finále by mohlo být Lego centrkurtu, tak uvidíme. Báře se líbí i letadlo Concorde, tak třeba dostane to,“ vyjmenoval Motl.

Ještě před odletem z Londýna ho čeká jedna zajímavá slavnostní událost: bál šampionů a šampionek. „Půjdeme tam. Musím se oholit. Neholil jsem se čtrnáct dní,“ glosoval.

Ponechání vousů pro štěstí ve stylu hokejistů během play-off nebyl ani zdaleka jediný rituál, který Motl a další členové týmu dodržovali.

„Chodili jsme s Tomášem (Breicetlem, kondičním trenérem, pozn. red.) běhat každý den ve stejném oblečení. On je úplně blázen, třeba tady nešlapal na kanály. Těch věcí bylo strašně moc. Měli jsme stejné snídaně, čaj jsme si vařili ve stejném pořadí. Když to funguje, je potřeba to držet,“ uzavřel v dobré náladě Motl.