Krejčíková je tak dobrá, povzdechla si Paoliniová. Musím dál makat, řekla odhodlaně

- Jan Vojkůvka

Sobotní finále Wimbledonu jí radost nepřineslo. Stejně jako jí nepřineslo radost finále Roland Garros před měsícem. Drobná Italka Jasmine Paoliniová však nadále prokazuje, že se dostala do takové dlouhodobé formy, že vysněný grandslamový titul nakonec urvat může. V All England Clubu se to ale nepovedlo, s Barborou Krejčíkovou prohrála 2:6, 6:2, 4:6.

„Byly to skvělé dva týdny. Musím to holt přijmout a snažit se dál tvrdě dřít. Jsem si jistá, že to dokážu, jen dneska se mi o tom dost složitě mluví. Byla jsem blízko, ale ne dostatečně,“ vyprávěla Paoliniová na tiskové konferenci po wimbledonském finále.

Jednalo se o její druhé finále v kariéře a zároveň druhé v řadě. Zatímco před měsícem v Paříži uhrála jen tři gemy proti světové jedničce Ize Šwiatekové, tentokrát neprodala svou kůži lacino. Jenže v Londýně padla s Barborou Krejčíkovou ve třech setech, když v rozhodující sadě dvouhodinového klání trefila v sedmém gemu při brejkbolu Češky dvojchybu.

Ta se ukázala jako klíčová, což zamrzí.

Každá promarněná šance je dost bolestivá. A Paoliniová to cítí stejně.

„Ale celkově je to skvělý rok. Stále jsem si úplně neuvědomila, že jsem se dostala ve Wimbledonu do finále. To je něco úžasného,“ smála se. „Ale samozřejmě jsem trochu zklamaná,“ špitla s ohledem na porážku s Krejčíkovou, která byla v sobotním klání lepší hráčkou.

„Myslím, že hlavně lépe servírovala. Také velmi dobře trefovala údery. Hrála rány ve skvělých úhlech. Je ohromně komplexní hráčkou. Je tak dobrá,“ povzdechla si budoucí světová pětka.

„Především se tlačila víc k základní čáře, zatímco já byla zatažená za ní. Takže trefovala míčky dřív a dařilo se jí mě rozběhat,“ přemítala Paoliniová, které se ale ve druhém setu povedlo změnit styl a dostat Krejčíkovou pod tlak. „Zkoušela jsem lépe podávat a víc na ni tlačit. Zlepšila jsem hru, ale ona prostě hrála po celou dobu výborně. Její servis byl kvalitnější, než byl ten můj,“ podotkla s tím, že ve třetím setu už na skvěle hrající sokyni nic nevymyslela.

Paoliniová ve 28 letech ovšem neháže flintu do žita. Věří, že pokud na sobě bude dál pracovat, další šance přijdou. A třeba i onen vysněný titul z grandslamu. „Musím se snažit udržet úroveň své hry takhle vysoko. Pokud si tuto úroveň udržím, tak věřím, že mám šanci dosáhnout skvělých věcí. Pokud se mi to ale nepodaří udržet, tak nic dobrého nepřijde,“ dodala.