Bývalá světová jednička zahájila své loučení s kariérou. Dorazil i Federer

Sedmatřicetiletý Andy Murray se ve čtvrtek představil na centrálním kurtu po boku svého bratra Jamieho v úvodním kole čtyřhry. Domácí hvězdy padly 6:7(6), 4:6 s Australany Rinky Hijikatou a Johnem Peersem. Bylo to vůbec naposledy, kdy se Murray představil v All England Clubu v ryze mužském turnaji.

„Samotný zápas byl fyzicky náročný. Bylo to pro mě těžké. Měl jsem štěstí, že jsem vůbec mohl nastoupit na kurt a hrát,“ řekl Murray, který před necelými dvěma týdny podstoupil operaci, při níž mu byla odstraněna cysta z páteře, kvůli níž musel odstoupit ze dvouhry. V té měl startovat proti Tomášovi Macháčovi.

Po utkání byl zahájen ceremoniál, kterým bylo oficiálně započato loučení Andyho Murrayho s kariérou. Brit v průběhu této sezony uvedl, že po létě už profesionální tenis hrát nebude. Bylo tedy jasné, že letos se jedná o jeho poslední Wimbledon.

Pořadatelé si přichystali pro domácí legendu ceremoniál, na který dorazil i bývalý Murrayho rival a přítel Roger Federer. Na kurt pak přišel Murraymu aplaudovat rovněž Novak Djokovič či Iga Šwiateková a přítomna byla řada tenisových legend, a to včetně Martiny Navrátilové či Johna McEnroea. Na obrazovkách centrálního dvorce bylo puštěno rovněž zhruba čtyřminutové oslavné video se vzkazy jeho kolegů.

„Bylo to docela emotivní,“ řekl Murray o pozápasové poctě. „Sledování videa bylo hezké, ale pro mě také těžké. Protože víte, že se blíží konec něčeho, co jste naprosto milovali a dělali tak dlouho. Takže to bylo těžké.“

Murray po vyřazení z wimbledonské čtyřhry má před sebou poslední dva turnaje. S Emmou Raducanuovou nastoupí v All England Clubu do smíšené čtyřhry a za necelý měsíc jej čekají olympijské hry v Paříži. Po nich definitivně ukončí kariéru. Byť jej toto rozhodnutí stále bolí a jen tak nepřebolí.

„Jsem připraven skončit s hraním, protože už nemůžu hrát na takové úrovni, na jaké bych chtěl,“ řekl muž, který měl skončit kariéru už před lety. Po velké operaci a s náhradní kyčlí se ovšem dokázal vrátit a prožil na nejvyšším okruhu ještě několik sezon. „Je to těžké, protože bych chtěl dál hrát, ale nemůžu. Fyzicky je to teď také složité. Rád bych hrál navždy, tenis miluji,“ zadržoval slzy.

„Je to něco, co nemohu ovlivnit. Kdybych věděl, že to moje tělo zvládne, hrál bych dál. Na tom sportu není nic, co bych nenáviděl. Mám rád cestování, soutěžení, trénování, snahu se zlepšit, všechny tyto věci. Ale ano, vím, že už je čas. Jsem na to připraven,“ poznamenal.

„Myslím, že věc, kterou jsem během své kariéry udělal opravdu dobře, bylo to, že bez ohledu na vzestupy a pády, ať už šlo o vítězství na turnajích, těžké prohry, operace, nebo neúspěchy, že jsem dokázal každý další den přistupovat k tenisu se stejným nasazením, pracovní morálkou a vášní jako den předtím, bez ohledu na vzestupy a pády, které na mě sport tak trochu hodil,“ uvedl Murray.

„Určitě se mi to ne vždy dařilo. Někdy jsem v zápasových dnech nebyl ani zdaleka dokonalý, ale vždy jsem přišel do práce a odvedl dobrý den. Vydal jsem ze sebe maximum. Na to jsem hrdý,“ dodal dvojnásobný olympijský vítěz.

Tomáš Macháč o Andym Murraym:
„Jsem rád, že jsem s ním dvakrát mohl sdílet kurt. Speciálně, když jsem s ním hrál v Miami. Vždycky jsem si říkal, jak je možné, že on na kurtu pokaždé tráví čtyři hodiny a pak jsem to zažil na vlastní kůži. Je neuvěřitelná legenda. V každém zápase nechtěl vypustit ani balon. Neuvěřitelný bojovník.“

„To, co dokázal i po operaci, je taky něco neuvěřitelného. Dostal se zpátky do stovky a já jsem s ním hrál v Miami, hrál vynikající tenis a bylo strašně těžké ho porazit, přitom jsem hrál docela dobře. Po všech těch peripetiích... Neuvěřitelné.“