Životní titul a posun na kariérní maximum. A příští cíl US Open, říká Klimovičová

Jak vysoko řadíte titul ze španělského Palma del Rio?
Je to největší úspěch v mé dosavadní kariéře. Je to pro mě hodně důležitý turnaj, protože se blíží US Open a dostala jsem se díky vítězství blízko tomu, abych se probojovala do kvalifikace na grandslamový turnaj. 

Máte už spočítané, zda vám výhra bude stačit k účasti?
Spočítané to zatím nemám, ale příští týden ještě jedu do Španělska na turnaj dotovaný 25 000 dolary. Kdyby se mi zadařilo tam, tak už to budu mít jisté. Teď ještě úplnou jistotu nemám. 

Nedávno jste přestala spolupracovat s Markem Řeháčkem, který začal trénovat Barboru Palicovou. Co se přihodilo?
Stále trénuju s panem Jaroslavem Machovským, už měsíc navíc spolupracuji s Robertem Rumlerem. To je můj nový tým. Byla tam špatná komunikace v týmu, tak došlo k těmto změnám.

Jak vypadal zmíněný úvodní měsíc nové spolupráce?
Pod vedením pana Rumlera a pana Machovského jsem dva týdny tvrdě makala v přípravě. Vylepšovala jsem hodně prvků své hry, které mi do té doby moc nešly, jako přechody na síť, čopy, kraťasy a trochu jsme změnili postavení na servisu. To bylo asi nejvíce zásadní. Pak jsem odehrála dva turnaje ve Španělsku. Na prvním turnaji to ještě nebylo ono. Všechno se teprve zařazovalo do hry a prohrála jsem tam ve druhém kole z mečbolu. Pak jsme letěli na padesátku do Palma de Rio a tam jsem už v tréninku před prvním zápasem cítila, že by to mohlo být dobré. Začal mi chodit servis a rozehra byla výborná. Hrála jsem neskutečně a pořád jsem se zlepšovala. Největší radost mám ze servisu, který jsme změnili. Podání mě v každém zápase brutálně podrželo. 

Na předchozím turnaji v Tauste jste vedla 6:2, 5:3 nad domácí Cortésovou Llorcaovou. Prohrála jste z mečbolu. Měla jste ten zápas hodně dlouho v hlavě? Zdálo se, že jste lepší…
Byla jsem hodně smutná a mrzelo mě to. Také jsem cítila, že jsem lepší, ale takový je tenis. Soupeřka pak zahrála velice solidně při mém mečbolu na servisu a uhrála si to. Po zápase jsem jí pogratulovala, protože hrála skvěle a šla si pro výhru víc. O to víc si vážím, že jsem teď vyhrála celý turnaj.

Jak moc se v Palma de Rio lišily podmínky od těch v Tauste?
Přišlo mi, že podmínky byly podobné. Podnik v Palma de Rio byl vyšší kategorie, byla tu asi o trochu lepší organizace než na tom prvním turnaji. Na vítězném turnaji byl trošičku pomalejší povrch než v Tauste. V Tauste jsem měla občas pozdní nápřahy, tady mi povrch sedl trochu víc.

V prvním kole jste hrála s Polkou Kubkovou, vynikající deblistkou. Věřila jste si na ni? Byl to už váš čtvrtý vzájemný zápas, předtím jste ji dvakrát porazila a jednou jste prohrála…
Už jsem věděla, jak hraje. Měla vynikající servis, byla hodně vysoká, ale trochu hůře se pohybovala. Snažila jsem se dostat míč do výměny a zbytečně nekazit. Hrála jsem více úhly a málo přes střed. Drželo mě výborně podání a podařilo se mi zápas dotáhnout do vítězného konce.

Ve druhém kole vás čekala Američanka Madison Siegová, která nedávnp dostala dva kanáry od Gabriely Knutsonové…
Soupeřka byla velice nepříjemná. Výborně se hýbala a nedala mi míček zadarmo. Hrálo se mi proti ní hůře než s Kubkaovou. Polka do toho chodila, hrála na jeden dva balonky, Američanka spíše držela míček ve výměně a moc neútočila. Spíš jen vracela, ale nepříjemně to roztáčela k zadní čáře. Musela jsem být více trpělivá. Siegová hrála solidně, ale výborně jsem podávala a dobře jsem to zvládla hlavou.

Ve čtvrtfinále jste se střetla se švýcarskou kvalifikantkou Wernerovou. Vyhrála jste ve dvou setech, ale nebylo to úplně jednoduché utkání…
Soupeřka hrála velice kvalitně. I když to výsledkově tak nevypadá, tak si troufám říci, že to byl nejtěžší zápas tohohle turnaje. Wernerová výborně podávala, také se dobře hýbala. Nedostala jsem nic zadarmo a musela jsem do toho chodit a být odvážná. Opět mě výborně podržel servis.

Takhle pozdě jako ve finále jsem nikdy nehrála, jakkoliv všechna utkání se hrála dost večer. Docela mi to vyhovovalo. Po osmé večer obvykle hraju svůj nejlepší tenis.

Jedinou sadu na turnaji jste ztratila v semifinále s Číňankou Fang-žan Tchien, kdy jste musela otáčet stav 0:1 na sety.
Soupeřka měla vysoké procento prvního servisu, ale podání neměla moc rychlé, jen velmi dobře umístěný. Dobře měnila tempo hry, uměla roztočit míč, hrála kraťasy a dobře četla moji hru. Přesto si ale myslím, že jsem měla vyhrát ve dvou setech. I já hrála v zápase výborně. V prvním setu jsem nevyužila několik brejkbolů, ale pak jsem se už zkoncentrovala a zvládla to.

Ve finále jste hrála s o tři roky starší Švýcarkou Kungovou. Všechny zápasy na turnaji jste hrála hodně pozdě večer, ale speciálně tenhle začínal až v půl jedenácté. Hrálo se za umělého osvětlení před spoustou diváků.
Takhle pozdě jako ve finále jsem nikdy nehrála, jakkoliv všechna utkání se hrála dost večer. Docela mi to vyhovovalo. Po osmé večer obvykle hraju svůj nejlepší tenis. Měla jsem hodně energie a navíc mě hodně nakoplo i obecenstvo. Obecně mám ráda, když hraju před dobrou diváckou kulisou. Přišlo mi, že diváci fandili mně, po zápase mi lidi hodně gratulovali.

Jak se ten zápas vyvíjel?
V prvním setu jsem čelila třem setbolům. Kungová vedla 5:4 a 40:15 s novými balony. Pak měla ještě výhodu. Ten gem byl strašně dlouhý. Když jsem ho dokázala vyhrát, dostala jsem se do laufu, naopak soupeřku to srazilo. Ona měla při prvním setbolu možnost set dohrát. Byla lepší ve výměně, ale já fantasticky umázla bekhendový winner po lajně. Tam se to otočilo. Po prvním setu odešla Kungová na toaletu a zvedla se. Já jsem ale už byla přesvědčená, že to zvládnu. Kungová je výborná hráčka, byla už ve finále turnaje WTA 250, ale výborně jsem servírovala a měla výbornou mezihru. Prohrávala jsem 3:4 s brejkem dolů, ale přesto jsem cítila, že to otočím a vyhraju. A to se také stalo.

V životě se mi nestalo, že bych si tak moc a po celý turnaj pomáhala servisem, Když se cítím výborně na podání, pozitivně to ovlivňuje i mou mezihru.

Co si z vítězného týdne odnesete do další práce?
Měla jsem strašnou radost z toho, že jsem dokázala dvoutýdenní trénink servisu zakomponovat do zápasů. Moc jsem si tím pomáhala. V životě se mi nestalo, že bych si tak moc a po celý turnaj pomáhala servisem. Když se cítím výborně na podání, pozitivně to ovlivňuje i mou mezihru. Z toho jsem měla největší radost.

Po turnaji jste si dala týden volna. Potřebovala jste doléčit nějaké bolístky?
Ve středu a ve čtvrtek jsem si dala ještě volno, ale v sobotu už opoletím na další turnaj do Španělska. Žádné zdravotní trable naštěstí nemám.

Mimochodem, sledujete Wimbledon? V juniorské kategorii jste tam hrála výborně a tráva by vám jako povrch mohla vyhovovat…
Že bych turnaj nějak urputně sledovala, se říct nedá, ale highlighty a výsledky se ke mně dostávají. Samozřejmě mě mrzí, že tam nejsem, ale věřím, že se příští rok do Wimbledonu dostanu. Strašně mi to ve Wimbledonu sedlo v juniorkách a věřím, že bych na tomto povrchu mohla excelovat. Je tam skvělá atmosféra i super povrch.

V nejbližších pěti týdnech obhajujete relativně málo bodů. US Open je opravdu blízko… Jste z toho nervózní?
Tohle zvládám úplně v pohodě. Jsem toho názoru, že všechno se děje tak, jak má. A jestli se tam mám dostat, tak se to povede. Všechno beru tak, že to má nějaký důvod. Každý den makám a když se do New Yorku nedostanu, tak to asi takhle mělo být.