Slzy štěstí, Kopřiva šel do kolen. Hlava mi to nebere, zářil po postupu na Wimbledon
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA – Tohle byla travnatá krasojízda! Vít Kopřiva zdolal ve finále kvalifikace 3:6, 6:3, 6:2, 6:4 bývalou světovou sedmičku Richarda Gasqueta a po famózně zvládnutých třech zápasech postoupil do hlavní soutěže Wimbledonu. Kopřiva tak trochu paradoxně jako antukář zapisuje po tvrdém povrchu z Austrálie účast nyní i v hlavní soutěži na travnatém Wimbledonu. Na oblíbené antuce se přitom doposud na Roland Garros podobného milníku nedočkal.
Jaké jsou bezprostřední pocity po prvním postupu do hlavní soutěže Wimbledonu?
Hned po zápase jsem ani nevěděl, co mám dělat. Klekl jsem si na zem, chtělo se mi i brečet, měl jsem slzy na krajíčku. Moc to pro mě znamená. I to, jak jsem ten zápas zvládl, jak jsem ho otočil, jak jsem hrál, s jakým soupeřem… Pocity z celého zápasu i celé kvalifikace jsou úplně neskutečné. Užívám si teď každý moment, tento týden jsem zvládl skvěle.
Jaké probíhaly myšlenky hlavou právě při pokleku na zem po posledním míči?
Člověk jde doservírovat zápas, brejkne soupeře na 4:3 a ví, že je to kousek. Pořád jsem se ale musel soustředit. Skvěle returnoval, já jsem si moc nepomohl jednoduchými body na servisu. Spíš jsem měl nějaké myšlenky v těch gemech, už jsem chtěl strašně moc vyhrát. Potom už to byl jen pocit radosti.
Ve třetím setu jste se dlouho přetahovali o gem za stavu 4:2, vy jste jej nakonec ukořistil na svou stranu.
To určitě zlomilo třetí set, druhý brejk na 5:2 byl klíčový. On najednou zničehonic začal hrát servis – síť, chtěl získat nějaké jednoduché body. Cítil jsem z něj, že už je unavenější. Jak byl brejk dole, chtěl něco změnit, trochu si ty body ulehčit. Mně se tam povedly neskutečné prohozy, některé i šťastné.
Ve čtvrtém setu přišel v klasicky klíčovém sedmém gemu brejk na 4:3, převrátilo to momentum na vaši stranu?
Momentum se určitě převrátilo, protože celý čtvrtý set jsem cítil, že Gasquet své servírovací gemy vyhrával mnohem snáz než já. Říkal jsem si, že to nevadí, hlavně si musím držet svůj servis a třeba mi nějakou šanci nabídne. Díky bohu ta šance přišla za stavu 3:3, protože ten gem byl nehorázně dlouhý, soupeř ho mohl několikrát ukončit a neukončil.
Po druhém kole jste mluvil o důležitosti fyzické přípravy s vyhlídkou na případný dlouhý zápas, který se může rozhodovat v pěti setech. Jak jste na tom byl po fyzické stránce?
Musím říct, že před zápasem jsem nějaké bolístky cítil, přece jenom jsem tady odehrál dva třísetové zápasy. Pohyb na trávě je úplně něco jiného, já jsem teď i nějaké turnaje vynechával kvůli menšímu zranění, takže jsem neměl úplně top fyzickou kondici. Silou vůle jsem to ale zvládl.
V půlce zápasu jsem se cítil trochu hůř, ale nakopl jsem se, dostal jsem do sebe vše možné, co jsem mohl. I na Gasquetovi jsem viděl, že je dost unavený ve třetím setu. Cítil jsem, že sil mám asi víc než soupeř, to mi hrálo do karet a nabudilo mě to.
Jaký byl Gasquet soupeřem na trávě, na které vždy exceloval?
Velmi specifický. Výborně returnuje, uměl to vždy skvěle stáhnout. I servis měl neskutečně přesný. Čop z výměny na trávě velmi platí, naštěstí míčky díky teplému počasí vyskakovaly trochu výš, což hrálo pro mě. Set a půl jsem si na to ale hodně zvykal, tím mě hodně přehrával. Bekhendem předváděl neskutečné věci, naštěstí to zase tolik třeba nedohrával na síti. Tím mi umožnil se dostat do zápasu, posléze jsem ho paradoxně přehrával i křižným bekhendem, ve kterém on je silnější.
Dnes oproti předchozím dvěma dnům bylo chladněji, místy foukal silný vítr, mělo to vliv na průběh zápasu?
Já jsem byl hlavně rád, že to počasí bylo trochu mírnější, protože teploty v předchozích dnech byly vysoké. Občas bylo pod mrakem, občas slunce, takže optimální tenisové počasí. Vítr byl ale místy silný a hrál také svou roli, když byl někdo po větru nebo proti větru. Pak záleželo, jak se mu povedl servírovací gem.
Za sezónu na trávě odehrajete prakticky jen Wimbledon, po tomhle postupu se ale tráva stane možná oblíbenějším povrchem než doposud.
Je to pro mě pocitově zajímavé. Nikdy jsem si nedokázal představit, že bych se zrovna tady mohl kvalifikovat. Na mojí oblíbené antuce na Roland Garros to každý rok není to, co bych očekával, přitom je to můj nejsilnější povrch. Letos jsem se kvalifikoval v Austrálii a na Wimbledonu, což mi hlava nebere.
Jakým je pro vás nyní tráva povrchem?
Trávu jsem měl vždy rád. Ta tradice okolo toho je pěkná. Vždy to ale bylo hodně o servisu a naštěstí jsem letos přijel s dobrou formou na podání. První kola jsem odservíroval docela solidně, i když dnes zase trochu hůře.
Po hlavní soutěži v Austrálii, kde jste se tahal pět setů se Sebastianem Kordou, vás čeká poprvé v kariéře hlavní soutěž Wimbledonu.
Tenhle kvalifikační týden jsem zvládl skvěle, příští týden začíná rádoby nový turnaj. Těch zkušeností tolik nemám, ale budu se samozřejmě snažit postoupit co nejdál, protože ta prohra s Kordou v Austrálii mě velmi mrzela. Budu se to snažit napravit a udělat co nejlepší výsledek.
Wimbledon, Roehampton (GBR, 50 000 000 GBP, tráva)
Finále kvalifikace
VÍT KOPŘIVA (123.) – Richard Gasquet (FRA, 126.) 3:6, 6:3, 6:2, 6:4