Sisková po triumfu v Egyptě: Chtěla jsem tu vyhrát! V deblu již vyhlíží grandslamy

Jela jste do Šarm aš-Šajchu vyhrát?
Já jedu vyhrát každý turnaj, ale do Egypta jsem jela hlavně proto, abych si zahrála nějaké zápasy v singlu. Letos jsem jich ještě moc neodehrála, protože jsem hrála větší turnaje v deblu a ne vždycky jsem dostala možnost hrát i dvouhru. Chtěla jsem tu vyhrát a jsem moc ráda, že se to podařilo.

Úvodními dvěma koly jste prosvištěla velmi hladce, proti Indce Kašjapové a Italce Stagnové jste ztratila celkem jen tři gemy…
V prvních dvou kolech byl herně i psychicky patrný veliký rozdíl oproti soupeřkám, které mě pak čekaly od čtvrtfinále dál. Musím říct, že v prvním kole Indka Kašjapová hrála slušně, měly jsme výměny i rytmus, ale pár gemů mi úplně darovala. Stačilo udržet koncentraci. Byly to oba lehčí zápasy.

První složitější duel vás čekal ve čtvrtfinále, kde jste proti Fraymanové z Kypru ztratila úvodní sadu, abyste nakonec dokázala utkání otočit…
To, že jsem hrála ve čtvrtfinále na tři sety, byla spíše moje chyba. Soupeřka byla zarputilá, bojovná a běhavá, ale zase zahrála hrozně málo vítězných míčů. Na začátku jsem hrála dobře a připravovala si dobré pozice, bohužel jsem ale výměny nedohrávala a z nahraných míčů jsem dělala chyby. Neměla mi jak ublížit, jen běhala a vracela mi to zpět. Nic víc. V semifinále i ve finále už pak hrály holky moc dobře.

Otáčet jste musela i semifinále proti Weckerleové z Lucemburska. V tomhle utkání jste odvrátila 14 z celkem 16 brejkbolů. Jak složitý zápas to byl?
Lucemburčanka hrála výborně, hodně mě překvapila. Byla všude. Bylo jí jedno, jestli hraju rychle nebo pomalu. Pořád jsem hrála to svoje a ona pak začala dělat více chyb a přišlo mi, že ve třetím setu už nezvládla udržet kvalitu. V prvním setu chyby vůbec nedělala, pak naštěstí ano. V sobotu bylo hrozně příjemně na hraní, nebylo moc sluníčko a nefoukalo. Byl to asi nejlepší zápas, který jsem v Egyptě odehrála. Právě v tomhle utkání jsem nejlépe servírovala a při brejkbolech soupeřky jsem vždycky zahrála výborně já. Šla jsem si pro to a dařilo se mi brejkboly odvracet.

Slovenka Katarína Kužmová už v Šarm aš-Šajchu vyhrála pět turnajů. Proti vám šestý triumf nepřidala…
Káča hraje výborně. Vyhrála tu spoustu turnajů, hodně se zlepšuje a jde výkonnostně nahoru. Ve finále hodně foukal vítr a pak od stavu 1:2 ve třetím setu už Káča vyhrála jen dva míče, to je hodně málo. Vedla jsem už 6:4, 4:2 a měla jsem do toho víc jít. Káča hraje rychlé přímky a tady převzala iniciativu spíš ona. Měla jsem ještě brejkbol na 5:3, ale soupeřka výborně zaservírovala. Naštěstí jsem pak třetí set zvládla.

Jak si takový turnaj v resortu, jako je Šarm aš-Šajch, užíváte? Čím tam trávíte volný čas?
Skoro každý den hraju zápas, každý den trénuju. Co jiného dělám? Do Egypta jsem přijela až v pondělí a od středy jsem každý den hrála utkání. Večer jsem se šla osvěžit do moře. Po zápasech cvičím a to je tak všechno. Když jsem třeba dva turnaje na stejném místě a na tom prvním brzy prohraju, tak si dám třeba jeden den volno, jedu do města a podívám se na památky.

Loni se vám od srpna příliš ve dvouhře nedařilo. I celou sezonu jste zakončila se záporným skóre 27 výher a 30 porážek…
Upřímně, nevím úplně, co se stalo. Na posledním turnaji na betonu v srpnu v Kozierkách v Polsku jsem hrála výborně, ale pak mi nevyšel přechod na antuku. Velmi dobře rozehraný zápas jsem nedotáhla do konce v Přerově. Trochu mi pak chyběla energie a najednou jsem nedokázala v singlu vyhrávat. Naopak v deblu jsem pomalu neprohrála zápas. Možná to bylo i tím, jak jsem se soustředila víc na čtyřhru, protože jsem se v ní dostala do nejlepší stovky.

Na posledním turnaji sezony v italském Solarinu jste nakonec nenastoupila do zápasu druhého kola. Co se tam přihodilo?
Tam jsem vzdala proto, že jsem skončila v nemocnici. Otrávila jsem se jídlem, v noci jsem začala zvracet, měla bolesti a musela jsem do nemocnice. Celý den a celou noc jsem strávila v nemocnici, tak jsem zápas vzdala.

V deblu byly naopak výkony výborné. Vyhrála jste tři turnaje v řadě v Přerově, ve švýcarském Collonge-Bellerive a v italském Bari. Navíc jste postoupila do finále debla na turnaji WTA v Budapešti. Už to vypadalo, že se z vás stává čistokrevná deblistka, ale na grandslamech jste zatím na rozdíl od Miriam Kolodziejové či Anastasie Detiuc ještě debl nehrála…
V době US Open jsem ještě byla okolo stovky a neměla jsem potřebný ranking, abych se tam dostala. Na Melbourne jsem byla domluvená s Tamarou Korpatschovou a byly bychom se dostaly, ale při přihláškách tam došlo k nějakému nedorozumění a nakonec jsme tam nehrály. Pořád bych chtěla kombinovat dvouhru se čtyřhrou, ale tím, že jsem v deblu ve stovce, bych moc chtěla hrát grandslamy. V úrovni i v odměnách je tam oproti turnajům ITF velký rozdíl. Na druhou stranu věřím, že v létě bych se mohla dostat na některé turnaje WTA i v singlu. Teď jsou všechny turnaje bohužel silnější.

V poslední době jste neměla pro debl stálou spoluhráčku. Změnilo se na tom něco? V posledním rozhovoru loni v létě jsme se bavili o Aneyové, se kterou jste byla ve finále turnaje WTA v Budapešti, ale od té doby jste spolu nehrály…
Ani jsme se od té doby neviděly. Tím, že se nesoustředím stoprocentně na debla, tak jsem skoro každý turnaj hrála s jinou spoluhráčkou. Navíc jsem mezi deblistkami zatím nová. Každopádně jsme se nedávno v rumunské Kluži domluvily na spolupráci s Miri Kolodziejovou. Budeme spolu hrát turnaj WTA v turecké Antalyi a jsme domluvené na všechny turnaje až do Roland Garros. Miri je skvělá zkušená hráčka, hrála grandslamy a jsem za to moc ráda.

Ve dvaadvaceti máte ještě velkou část tenisové kariéry před sebou Jak významnou roli ve vaší kariéře hraje aktuálně dvouhra? Na světovém žebříčku jste byla už na 236. místě.
Jak říkáte, byla jsem už ve dvouhře docela vysoko, pak jsem ale měla špatné období a body nedokázala obhájit. Neuhrávala jsem body, jaké jsem měla. Ve čtyřhře bych ráda měla takové umístění, abych mohla hrát na grandslamových turnajích a ráda bych si udržovala i slušné umístění ve dvouhře. Samozřejmě bych hrála ráda i grandslamy ve dvouhře, ale to si říkám každou sezonu a nedaří se mi to. Chtěla bych se krok po kroku zlepšovat, abych se dostávala aspoň na turnaje WTA. Třeba se mi podaří něco uhrát tam, protože přece jen jsou tam body vyšší než na turnajích ITF.

Jak vypadá aktuálně váš tenisový tým? Jezdíte na turnaje s trenérem?
Mým kondičním trenérem je pan Hynek Frömel, který mi pomáhá i tenisově již několik let. On teď spolupracuje i s Lindou Noskovou. Tenisovým trenérem je od konce loňského léta Honza Subota. Je to hrozně milý a hodný kluk. Má ale strach z létání, takže se mnou nelétá na turnaje. Byl se mnou na turnajích, kam může dojet autem, ale do letadla bohužel nesedne. V minulosti trénoval Adama Pavláska nebo Honzu Hájka, takže byl i v Austrálii, ale teď už má strach a nelétá. Základnu máme v Olomouci. Letos jsem s nikým moc necestovala, dříve jsem jezdila s Robertem Rumlerem, ale letos nám to ještě nevyšlo, protože trénuje s Kubou Menšíkem. V Egyptě jsem s rodinným kamarádem, který je tenisový trenér. Zavolala jsem mu krátce před odletem, protože jsem už sem nechtěla jet sama.

Je skoro půlka března. Jak byste zhodnotila dosavadní průběh letošní sezony? Máte na svém kontě semifinále v deblu na turnaji WTA v Aucklandu, výhru ve čtyřhře na turnaji v thajském Nonthaburi, singlový postup z kvalifikace na turnaji v Indii, ale také dva kanáry od Terezy Martincové…
V deblu jsem očekávala trošku víc, než jsem dosáhla. Myslím, že jsem odehrála dobře všechny turnaje a bylo tam několik zápasů, které nám unikly těsně. V Aucklandu jsme s Jessikou Ponchetovou měly podle mě semifinále proti Danilinové s Hrunčákovou vyhrát. V thajském Hua Hinu i teď v Mexiku jsme také měly vyhrát zápasy, které jsme nakonec prohrály. V americkém Austinu jsme měly vyhrát, nevyhrály jsme. Pořád je to pozitivní, jeden turnaj jsem vyhrála, i na dalších jsme něco uhrály, ale mohlo to být lepší.

A ve dvouhře?
V singlu jsem toho moc neodehrála. Jsem moc ráda, že jsem dokázala tenhle turnaj vyhrát. V Indii jsem mohla předvést lepší výkon, stejně jako v Thajsku. A 0:6, 0:6 v Aucklandu? Tam jsem nebyla schopná zahrát forhend, nebyla jsem schopná zahrát bekhend, nedokázala jsem servírovat. Měla jsem problém se hýbat. Jako kdybych byla úplně jinde. Byla jsem přitom rozehraná, vyspaná a připravená na zápas.

V jaké formě se aktuálně cítíte?
Hodně mi pomohlo, že mám stálého trenéra, který se mnou v tréninku odehraje všechno a bude se mi každý den věnovat. Za poslední měsíc jsme hodně potrénovali, zlepšila jsem všechny údery. Od únorového turnaje v Nuevo Vallarta se cítím na kurtu velmi dobře.

V poslední době se začínají Češky prosazovat i na deblovém žebříčku. Grandslamy si zahrály Miriam Kolodziejová s Anastasií Detiuc, před zraněním byla hodně vysoko Jesika Malečková. Teď jste se domluvily na spolupráci s Miriam, ale jinak jste v posledním půlroce s Češkami hrála hodně málo. Proč?
V Česku je strašně moc dobrých tenisových hráček, jak mladších, tak starších, a jak v singlu, tak v deblu. Některým to v singlu nevyšlo a zaměřily se na debla. I Miri, Nasťa nebo Jesika byly výborné singlistky. Já ale moc v Česku nehraju, naposledy jsem hrála v Přerově a myslím, že zrovna tyhle holky tam nehrály a moc v kontaktu nejsme. V českém prostředí nějakou skvělou kamarádku nemám.

Jaký je váš další plán turnajů? Teď se hraje turnaj v Říčanech. Jste po zdravotní stránce úplně v pořádku?
Bohužel jsem se na turnaj v Trnavě ani do Říčan nedostala, a proto jsem jela sem do Egypta. Cítím se velmi dobře, a to i po herní stránce. Zdravotní problémy moc nemívám a jsem zcela v pořádku. V pondělí jedu domů, potrénuju na antuce, budu hrát za dva týdny patnáctku v turecké Antalyi a hned poté budu hrát všechny evropské turnaje WTA na antuce. Čeká mě WTA 125 v Antalyi, pak WTA 125 ve španělské La Bisbal D'Emporda, následuje stovka v Zaragoze a další evropské turnaje. Rády bychom se spolu s Miri dostaly na grandslam do Paříže.