Druhá úspěšná kvalifikace za sebou! Už jsem z toho nebyl tolik vykulený, smál se Menšík
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE – Osmnáctiletý Jakub Menšík zvládl na Australian Open postoupit do své druhé hlavní soutěže na grandslamovém turnaji! Po úspěchu na US Open, kde nakonec dokráčel do třetího kola, nenašel v tříkolové kvalifikaci přemožitele ani v Melbourne a v pátečním finálovém kole porazil vítěze tamni juniorky z roku 2020 Harolda Mayota 6:3, 7:6(2).
„Je to úžasné. I když se mi US Open povedlo z hlediska kvalifikace i hlavní soutěže, tak jsem chtěl zůstat nohama na zemi. Strašně jsem si přál, abych postoupil z kvalifikace i tady,“ radoval se Menšík, jenž je rád, že se mu povedlo i v druhé kvalifikaci kariéry zvládnout nástrahy bojů o hlavní soutěž.
I kdyby další vítězství na turnaji už nepřidal, může svou australskou misi hodnotit kladně. „Už teď je to velký úspěch. S těmito hráči se potkávám na ATP Challenger Tour a není snadné porazit tři hráče, kteří jsou ve druhé světové stovce, za sebou. Není to jednoduché obzvlášť nyní, kdy jsou všichni po přípravě a nažhavení,“ uvedl tenista, jenž vstoupil minulý týden do nové sezony postupem do finále na challengeru v Canbeře.
„Samotný zápas byl dost náročný. Harold Mayot tu vyhrál před čtyřmi lety juniorku a věděl jsem, že to není snadný soupeř do finále kvalifikace. Pro něho byl ale závěr smolný, protože na začátku tiebreaku ve druhém setu si podvrtnul kotník a víceméně to ovlivnilo celý tiebreak, který pak byl na jednu branku,“ poodhalil Menšík. „Byl to ale kvalitní zápas a jsem rád, že jsem ho zvládl.“
Také Menšík, obdobně jako Kopřiva, měl ve druhém setu problémy se servisem na straně, kdy hleděl při nadhozu přímo do slunce. Za stavu 6:5 se mu pak nepovedlo duel dopodávat. „Hráli jsme v jednu odpoledne, sluníčko bylo přímo nad hlavou a k tomu foukal protivítr. Byla to hodně nepříjemná kombinace a servis se z té strany stal pro oba spíš nevýhodou,“ připomněl, že i Mayot si na stejné pozici prohrál v jedenáctém gemu podání.
Tady už jsem z toho nebyl tolik vykulený a bral jsem to tak, že chci něco na tomto turnaji uhrát, řekl Menšík
„Věděl jsem ale, že ho mohu brejknout v každém gemu a servis mám kvalitní. Že to nevyjde za stavu 6:5, to je prostě tenis, člověk se z toho nemůže zhroutit. Teď se mi to ale říká dobře, protože v tiebreaku to mohlo dopadnout jakkoliv, kdyby se nestalo, co se stalo. V tu chvíli jsem si ale věřil a veděl jsem, že jsem lepší,“ řekl úspěšný kvalifikant.
V kvalifikaci Menšík vyřadil kromě Francouze Mayota ještě Američana Brandona Nakashimu a Itala Federica Gaia. Plynule tak navázal na vydařenou generálku v Canbeře. „Jsem strašně moc rád, že se mi příprava vyplatila a znovu si mohu zahrát hlavní soutěž. V těchto podmínkách to bude zajímavější, ale hodně se na to těším,“ poznamenal k tomu, že v Austrálii panují diametrálně odlišné podmínky oproti České republice.
„Když jsem odjížděl, tak u nás ještě nebyla taková zima. Ale před dvěma nebo třemi dny bylo v Prostějově minus devatenáct. Když se podívám dneska tady, je tu 33 nebo 34 stupňů. To je obrovský rozdíl a na kurtu to není v takovém počasí úplně příjemné,“ usmíval se Menšík.
Díky svým zkušenostem z New Yorku nešel Menšík do melbournské kvalifikace jako vyjukaný zelenáč, což mu dle jeho slov také dost pomohlo. „Bral jsem to už trochu jinak. Na US Open to byla moje premiéra a každý zápas pro mě byl jako svátek. Tady už jsem z toho nebyl tolik vykulený a bral jsem to tak, že chci něco na tomto turnaji uhrát. Bez toho New Yorku by tato kvalifikace probíhala úplně jinak,“ upozornil.
V hlavní soutěži si český daviscupový reprezentant zahraje s Kanaďanem Denisem Shapovalovem. Přání zahrát si s Novakem Djokovičem se mu tak nevyplnilo. „Kdybych mohl hrát proti Novakovi, to by byl asi sen. Moc rád bych si proti němu zahrál a vůbec by mi nevadilo, kdybych ho do prvního kola dostal. Více těch příležitostí už asi mít nebudu,“ poznamenal v době, kdy ještě svůj los neznal.
Menšík má s Djokovičem vřelý vztah. Po finále juniorky na Australian Open v minulém roce jej srbská superhvězda pozvala do Bělehradu, aby si spolu zatrénovali. I proto by český tenista rád okusil, jak hraje nejlepší tenista všech dob v ostrém utkání. Sám přitom ví, že čas zastavit nelze a šestatřicetiletý Djokovič nebude hrát věčně.
„Nikdy nevíte, co se stane. Nechci říkat, že už má nejlepší léta za sebou, protože pořád vyhrává každý turnaj, ale už se mu to blíží pomalu ke konci. Každá příležitost být s ním na kurtu, ať už je to trénink nebo zápas, je k nezaplacení,“ dodal.
