Taylor Swift pomohla Šalkové k titulu a nasměrovala ji na grandslam

Ve Funchalu jste sehrála spoustu těžkých zápasů, v nichž byl konečný výsledek na vážkách. Ceníte si hodně celkového vítězství?
Jsem strašně ráda, že se mi všechny zápasy podařilo vyhrát. Holky sice žebříčkově byly většinou horší, protože nejvýše nasazené hráčky vypadly v prvním kole, ale hrály fakt dobře. Měly jsme k dispozici dva tréninkové kurty a oba byly úplně jiné než ty, na kterých se hrály zápasy, což bylo těžké. Jsem moc ráda, že jsem se s tím popasovala, místní povrch mi seděl. I když jsem v některých zápasech prohrála první sety, tak mám velkou radost, že jsem se dokázala vyhecovat a turnaj vyhrát.

Jak jste si akci na portugalské Madeiře užila?
Turnaj ve Funchalu se mi strašně líbil. Byla tu parádní organizace a hodně mě to tu bavilo. Na každý zápas jsem se těšila a nebyla jsem vůbec nervózní, i když jsem věděla, o co hraju. Každé utkání jsem si užívala a bojovala.

Co se to s vámi stalo? Od turnaje v Srbsku v Kuršumlijské Banji na konci září hrajete jako vyměněná…
Jsem moc ráda, že mi to začalo jít. Hodně jsem trénovala a zaměřovala se dost na kondici a servis. Jsem ráda, že se to vyplatilo, že se mi podařilo formu udržet po celou dobu až doteď. Doufám, že ještě nějaký čas vydrží.

Vyhrála jste dva turnaje v řadě ve španělské Seville a portugalském Loule, pak jste na turnaji v Sunderlandu postoupila do čtvrtfinále a teď jste se vrátila zpátky do Portugalska pro další titul…
Po vyhraném turnaji v Loule jsem ještě ten samý den letěla do Sunderlandu a požádala jsem, zda bych mohla hrát první kolo až ve středu. Pořadatelé mi vyhověli, takže jsem měla nějaký prostor i na trénink. V Sunderlandu jsem měla horší los, ve čtvrtfinále jsem hrála s Katie Swanovou, která byla dřív hodně dobrá a na tomhle turnaji hrála výborně. V prvním kole porazila Szabaninovou, se kterou jsem vyhrála v Loule čtyřhru. S Natalií jsme se o ní bavily a Katie si to prostě zasloužila. Povrch tam byl extrémně rychlý a klíčové momenty dokázala zvládnout lépe. Byl to ale dobrý zápas a se svým výkonem jsem byla spokojená. Pak jsem letěla zpátky domů do Česka, týden jsem potrénovala a řešila, zda poletím zpátky do Portugalska nebo na čtyřicítku do Lucemburska. Nakonec jsem se rozhodla, že poletím na Madeiru hrát ven a že si ještě užiju pěkného počasí. Přelety mi nedělaly žádný problém a jsem moc ráda, že jsem si nakonec vybrala Portugalsko.

Když půjdeme po stopách turnaje ve Funchalu, v prvním kole jste porazila francouzskou tenistku Marii Villetovou, která se dostala do hlavní soutěže až jako lucky loser. Pro vás to bylo jediné snadné utkání na turnaji, vyhrála jste 6:2, 6:2. Byl to opravdu pohodový zápas?
Neměla jsem možnost vůbec trénovat na zápasových kurtech, takže jsem netušila, do čeho jdu. Za utkání jsem byla ráda, protože jsem si mohla zvyknout na tamní podmínky. Nikam jsem nespěchala, hrála jsem chytře a byla to jednoznačná záležitost.

Ve druhém kole to byly velké nervy. Odvracela jste tři mečboly a byla jste krůček od porážky. S Ruskou Jelenou Pridankinovou jste prohrávala 6:7, 0:4, ale nakonec jste, podobně jako na vítězném turnaji v Seville, téměř ztracený zápas otočila…
Věděla jsem, že Jelena porazila první nasazenou, takže mě nečekalo nic jednoduchého. Na začátku jsem hned vedla 2:0, ale pak jsem podání okamžitě ztratila a do konce setu už jsme si servisy držely. Tiebreak zvládla soupeřka lépe, v klíčovou chvíli jsem při jejím setbolu udělala zbytečnou chybu, když jsem potenciální winner poslala vedle a set prohrála. Nebyla to úplně bizarní chyba, ale za takového stavu jsem tohle určitě zkazit neměla. Druhý set jsem začala špatně, přestalo mi to jít a moc jsem nevěděla, co hrát. Za stavu 0:4 jsem si vzpomněla na to, jak jsem otočila zápas v prvním kole v Seville a uvolnila se. V hlavě jsem v tu chvíli měla jednu písničku, kterou jsem si přehrávala pořád dokola, začala jsem si ji zpívat.

O jakou písničku šlo?
Byla to písnička Daylight od Taylor Swift. Refrén jsem jela pořád dokola a úplně jsem se uvolnila. Najednou jsem si říkala, že nemám co ztratit a že to ještě s mojí hrou můžu vyhrát. Hned jsem jí sebrala podání a podržela si to svoje. Z té písničky se stala taková rutina a strašně jsem se nakopla. I při mečbolech soupeřky jsem byla úplně v pohodě a s přehledem jsem je odvrátila. Soupeřka začala být trochu labilní, házela raketou a byla pod tlakem. To mně pomohlo, abych si to ještě víc užívala. Začala jsem hrát výborně. Řekla bych, že ta písnička mi asi zachránila zápas.

Ve čtvrtfinále jste porazila Španělku Guiomar Maristanyovou Zuletaovou de Realesovou 7:5, 6:2, ale první set vypadal hodně dramaticky. Co se na kurtu dělo?
Byla to sice kvalifikantka, ale když jsem viděla, jak tu ty kvalifikantky hrajou, tak jsem nečekala nic lehkého. Předtím porazila Mladenovicovou, což je kvalitní hráčka. Dobře jsem začala, soupeřka navíc dělala hodně chyb a vedla jsem 4:0, nicméně najednou to bylo 4:5. Hodně se zlepšila, začala dost běhat, ale mě jako by někdo vytáhl ze zásuvky. Navíc jsem úplně nesmyslně byla za tohoto stavu hodně nervózní. Pak jsem naštěstí výborně zaservírovala, když jsem dala dvě esa a dva přímé body a zase se nahecovala. Ve zbytku zápasu jsem už hrála výborně a rychlou hrou jsem ji přehrála.

Proti zkušené třicetileté Francouzce Amandine Hesseové jste to v semifinále také neměla lehké. První set jste ztratila, ale nakonec se vám podařilo zápas otočit. Jak se utkání vyvíjelo?
V minulosti byla Hesseová hodně vysoko a i z toho, co jsem viděla v jejím zápase ve čtvrtfinále, jsem cítila, že to bude těžké utkání. Čekala jsem, že bude míčky spíše vyběhávat, ale začala výborně, skvěle podávala a moc šancí mi nedala. Hrála překvapivě dost rychle a já dělala hodně chyb. Po prvním setu jsem šla na záchod a pak jsem zase hrála dobře a otočilo to. Znovu mi pomohly písničky. Pořadatelé nám tu pouštěli o pauzách hudbu –⁠ vždycky jsem si je zpívala a nemyslela na aktuální stav. Soupeřku jsem pak přehrála, hodně míčů jsem zabíjela a ona neměla šanci. Poslední dva sety v semifinále byly asi moje nejlepší na turnaji. Dobře jsem ale hrála i ve finále.

V boji o titul nastoupila proti čtyřiadvacetileté Chorvatce Lee Boškovičové, která podobně jako vy bojovala o pozici v kvalifikaci na Australian Open. Pro obě to byl velmi důležitý zápas, kdy vás vítězství mohlo posunout k životní metě každého tenisty, tedy ke grandslamům. Bylo to z toho zápasu cítit?
S Leou se známe dobře. Ve Funchalu jsme spolu trénovaly a dokonce byly i na pokoji. Věděla jsem, do čeho jdu. Snažila jsem se vůbec nemyslet na to, oč tu hraju, aby mě to nesvazovalo. Zatímco před finále v Seville jsem byla hodně nervózní, tak v Loule ani ve Funchalu vůbec. Přišlo hodně lidí a byla tu výborná atmosféra. Jsem moc ráda, že jsem to ve třech setech zvládla.

Jak finálový zápas z vašeho pohledu probíhal?
V prvním setu jsem dokázala vyrovnat z 1:3 na 3:3, ale pak jsem si blbě prohrála servis a už jsem šanci na další brejk nedostala. Ve druhém jsem taky na začátku prohrávala, ale pořád jsem si říkala, že finále musím vyhrát. Že když už jsem se tam dostala, musím pro to udělat všechno. Podržela jsem si podání na 5:4, pak přišly z její strany dvě esa a dva další skvělé servisy. S novými míči se mi podařil rychlý gem na podání a dokázala jsem se prosadit na returnu. V první hře rozhodujícího setu jsem na servisu nevyužila vedení 40:15, nakonec jsem gem i prohrála, což byla chyba. Dala jsem dvojchyby a od soupeřky přišla nějaká prasátka. Pak jsem ale dva gemy rychle vyhrála. Od stavu 3:1 jsme si pak začaly brát podání, trochu netakticky jsem se přespříliš opírala do prvního servisu, který mi bohužel tolik nechodil. Z druhého podání mě pak hodně tlačila. Za stavu 5:3 se mi naštěstí podařilo zápas doservírovat. To bylo klíčové. 

Už jste zmínila, že při finále byla výborná atmosféra. Dokonce jsem tam zaslechl i nějakou češtinu…
Na turnaji jsem byla sama. Od prvního zápasu mi ale fandil jeden pán, který tady žije, mluví česky. Na každém utkání mě hodně podporoval a moc si toho cením. Bylo to trochu srandovní, protože se mi někdy zdálo, že to prožívá snad ještě víc než já. Dost mě to bavilo a jsem moc ráda za to, jak mi tu fandil. Pak za mnou přišli ještě další dva Češi a přidávali se i nějací Portugalci. Ti za mnou přišli po zápase a říkali, že se jim líbí moje hra.

Jak moc jste měla v hlavě, že vítězství na turnaji vás může posunout hodně blízko účasti na Australian Open?
Po vítězství v Loule jsem si říkala, že by to chtělo ještě nějaký turnaj vyhrát, abych měla šanci. Jak jsem tady postupovala, uvědomovala jsem si, že tu o to hraju. Vůbec mě to ale nesvazovalo, na takové věci při zápasech vůbec nemyslím. Nemám ani tušení, do kdy můžu získávat body potřebné k účasti v Austrálii a ani nevím, jestli 218. místo účast v kvalifikaci zaručuje nebo to ještě jisté nemám.

Pozměnilo vítězství nějak vaše další turnajové plány? Některé tenistky určitě budou do poslední chvíle bojovat o účast v Melbourne a budou se snažit vás přeskočit. Zkusíte ještě využít vaší aktuální formy a budete se snažit si Austrálii ještě nějak pojistit, nebo byl tohle váš poslední turnaj v sezoně?
Měla jsem v plánu hrát ještě teď dvě pětadvacítky na Kypru, ale po tomto vítězství jsem se rozhodla si dát týden pauzu. Teď potrénuju a pak odletím hrát druhý turnaj do kyperského Limassolu. Poté se uvidí. Je tam stovka v Dubaji. Kdybych se na ni dostala, tak přemýšlím, že by toto byl můj poslední turnaj v sezoně. Pak mě ještě v polovině prosince čeká česká extraliga.

Budete mít volno?
Pokud bych prohrála dřív na Kypru, udělala bych si tam nějakou menší dovolenou. Rozhodně si nějaké volno udělat chci a musím se taky věnovat kondiční přípravě. Ale to se všechno rozhodne podle nadcházejících turnajů.

Aktuálně se nacházíte na vašem žebříčkovém maximu, hrajete i nejlepší tenis v životě?
Myslím si, že ano. Vyplácí se mi tvrdý trénink a dobrá kondiční příprava, hodně jsem se zlepšila i po psychické stránce. Dokážu zvládat na kurtu i těžší situace. 

Čeká vás týden volna. Půjdete někam oslavit poslední výborné výsledky? Jak se odměníte?
Po vyhraném turnaji si vždy udělám radost – koupím si dobré kafe, většinou si také pořídím nějaké nové knížky. Nedávno jsem si koupila náramek z Her o trůny. Nějaké peníze si ale určitě nechám na další tetování, které si nechám udělat, až mi skončí turnajová sezona.

Už víte, o jaké tetování půjde?
Chtěla bych si nechat vytetovat hlášku z jedné mé oblíbené knížky. 

Můžete být konkrétní?
Jde o fantasy knížku Shatter Me a ta hláška je „Ignite“, což znamená „Zažehnout nebo Vzplanout“, ale v té knížce to má trochu speciální význam. Bude to pro mě další tetování do sbírky. Uvidíme, jestli mě to ještě neopustí.