Před finále mě nervozity zbavily písničky a četba, směje se vítězka ze Sevilly Šalková

Dominiko, posíláme velkou gratulaci do Španělska!
Děkuju! Jsem moc ráda, že jsem tenhle turnaj zvládla vyhrát, i když to nevypadalo dobře už v prvním utkání, v němž jsem odvracela tři mečboly. Myslím, že mě hodně nakoplo, když jsem to dokázala otočit a všechny další zápasy jsem odehrála hodně solidně. Věřila jsem si a nakonec to dopadlo, jak nejlépe mohlo.

Je to také vaše první prvenství ve dvouhře od Osijeku loni v květnu. Čím to, že jste na něj tak dlouho čekala?
To bych také ráda věděla. Letošní sezona nešla úplně podle toho, jak bych si představovala. Samozřejmě to nebyla úplně špatná sezona, porazila jsem hodně dobré hráčky. Dlouho tam ale chyběl nějaký větší úspěch. Čekala jsem na něj dlouho a dočkala jsem se ho až na posledním turnaji, který jsem letos na antuce hrála. Posun do třetí stovky je pro mě velký úspěch a jsem moc ráda, že jsem se dostala zpět, kde jsem už byla, a věřím, že půjdu žebříčkem ještě výš.

Vyhrála jste až na vašem posledním turnaji na antuce. Nepřemýšlíte o tom, že byste si třeba antukovou sezonu ještě přece jen prodloužila?
Když jsme řešili turnajový plán, chtěla jsem hrát ještě na antuce v Řecku v Irakliu, jenže pak jsem se dozvěděla, že to není klasická antuka, ale koberec posypaný antukou, takže jsem to už nechtěla riskovat, protože jsem úplně nevěděla, co od toho čekat. Většina hráček už jde na beton, kde taky hraju ráda, tak jsme se nakonec rozhodli pro beton i my.

V letošní sezoně vám zbývá obhájit pouhých pět bodů z loňského turnaje v Trnavě. Chcete se ještě poprat o kvalifikaci na Australian Open? Nebo už Melbourne v hlavě nemáte?
Byla bych samozřejmě moc ráda, kdybych se dostala do Austrálie a mohla si tam zahrát kvalifikaci. Přesně ještě nevím, kolik šancí na to mám a na kolika turnajích budu startovat. Pojedu teď hrát do Portugalska a pak mě čekají ještě nějaké betonové turnaje, ale v hlavě to úplně nemám. Spíš se pokusím dostat do kvalifikace na French Open. Člověk ale nikdy neví a udělám vše proto, abych ještě letos uhrála co nejlepší výsledky.

Vraťme se ještě k vítěznému turnaji v Seville. V prvním kole vás čekala hráčka první světové třístovky domácí Leyre Romerová Gormazová. Soupeřka vedla v rozhodujícím setu 4:2, pak za stavu 6:5 podávala na vítězství a měla dva mečboly. Třetí pak měla také na podání v tiebreaku. Jak byste tohle více než tříhodinové drama zhodnotila?
Byl to hodně těžký zápas. Je to navíc levačka, už jsem s touhle hráčkou hrála loni a to jsem prohrála. Věděla jsem do čeho jdu. Sice jsem první set prohrála 3:6, ale cítila jsem, že hraju dobře a že utkání můžu otočit. Vyhecovala jsem se a vyhrála druhý set. On začala lépe ten třetí, udělala jsem nějaké zbytečné chyby, ale když už jsme hrály tak dlouho, nechtěla jsem prohrát. Za stavu 5:6 jsem soupeřce při mečbolech jednou zabila return a podruhé jsme hrály hodně dlouhou výměnu, kterou Španělka zakončila chybou. Tenhle klíčový gem jsem nakonec zvládla. V tiebreaku jsem vedla 5:1, ale ona se uvolnila a zabila mi čtyři míče, což od ní bylo fakt hodně slušné. Nakonec jsem ovšem zvládla koncovku já. Nikam jsem nespěchala a spíše míček podržela ve hře. Na konci pak udělala dvě chyby, takže mi to usnadnila.

Ve druhém kole jste hladce porazila bývalou juniorskou světovou jedničku Victorii Jimenezovou Kasintsevovou 6:1, 6:3. Nastartoval vás úvodní vybojovaný duel k výbornému výkonu?
Určitě ano. Začala jsem si více věřit a i když jsem v prvním kole hrála dobře, tak v tom druhém jsem hrála ještě líp a soupeřce jsem nedala žádnou šanci. Hodně míčů jsem jí zabíjela. Důležitý byl brejk za stavu 3:3 ve druhém setu. Ona totiž ve druhé sadě začala lépe podávat, ale jakmile jsem ji brejkla, už jsem si to v pohodě dohrála.

Pořád to v tuhle chvíli bylo jen čtvrtfinále a podobných výsledků už v téhle sezoně několik na svém kontě máte. Kdy jste začala věřit, že byste turnaj v Seville mohla vyhrát?
V prvních dvou kolech jsem měla hodně přísný los, porazila jsem dvě hodně dobré tenistky. Díky tomu jsem si hodně věřila a říkala si, že to třeba i můžu celé vyhrát. Čtvrtfinálový zápas jsem si trochu zkomplikovala, ale když jsem ho zvládla, už jsem si říkala, že musím udělat všechno proto, abych turnaj vyhrála. Zbylé zápasy jsem také zahrála slušně a jsem moc ráda, že forma, kterou jsem na tomto turnaji měla, se potvrdila.

Ve čtvrtfinále s Mexičankou Marií José Portillovou-Ramirezovou jste ztratila druhý set, který jste asi měla vyhrát…
Tenhle zápas byl hodně zajímavý. První set jsem začala stavem 0:4. Nebyla jsem nervózní, ale vůbec mi to nešlo. Soupeřka mě taky překvapila, hrála solidně. Pak se mi naštěstí podařilo urvat první gem na 1:4, chytla jsem se a najednou to bylo 6:4, 3:1. Pak jsme se strašně tahaly. Měla jsem spoustu brejkbolů na jejím servisu, ale nedokázala žádný využít a pak jsem si nešťastně ztratila servis. Byl to strašně těžký set, hrály se hrozně dlouhé výměny a nakonec jsem se dopracovala ke stavu 6:4 v tiebreaku a tam jsem to měla dát. Zkazila jsem si to tam sama. Jak jsme hrály dlouho a byla jsem nervózní, tak mi trochu ztuhla ruka a jeden nahranější míč jsem při mečbolu zkazila do sítě. Nervy pracovaly a set jsem nakonec prohrála. Naštěstí jsem dokázala vyhrát třetí sadu.

Trochu štěstí jste měla v semifinále, kde vám vzdala Sapfó Sakellaridiová z Řecka. Letos to pro ni byl první zápas, který nedohrála…
I pro mě to bylo poprvé, kdy mi na turnajích ITF někdo skrečoval zápas. (usmívá se) V prvním gemu to bylo 40:0 pro ni, já se připravovala na return a ona najednou požádala rozhodčího o příchod fyzioterapeuta. Ošetřovali jí záda. Když pak vedla 2:1, ptala se supervizora, zda když teď skrečuje, bude pak moci nastoupit do finále debla. V tu chvíli jsem cítila, že musím zabrat a když jsem otočila z 1:2 na 3:2, soupeřka zápas vzdala.

Ve finále jste porazila dvacetiletou Francouzku Lois Boissonovou, která je na světovém žebříčku až za vámi. Přesto tu také odehrála výborný turnaj. V poslední době jste nebyla úplně zvyklá triumfovat ve dvouhře, byla jste hodně nervózní?
Účastnily jsme se stejných turnajů, takže jsem už věděla, jak hraje. Málem jsme na sebe narazily už na předchozím turnaji v Srbsku, kde nakonec vypadla ve čtvrtfinále. Hraje spíše klučičí tenis, má hodně nakopnutý forhend, hodně liftuje. Umí hrát rychle, ale dobře zvládá i čopy. Na turnaji porazila dobré holky a zasloužila si být ve finále. Moc se mi to nestává, ale byla jsem před zápasem dost nervózní. Pustila jsem si před finále nějaké písničky, četla si knížku a uklidnila se. Soupeřka hrála hodně nepříjemně, ale celý zápas jsem hrála výborně a zvládla jsem to.

V poslední době jste docela omezila čtyřhry, přitom je hrajete dobře. Na akci WTA v Praze jste byla v semifinále…
Debly mám určitě hodně ráda, jdou mi dobře. Čtyřhru určitě hrát budu, teď jsem ovšem měla příští týden přihlášený turnaj na betonu, takže kdybych brzy vypadla ve dvouhře, chtěla jsem mít možnost potrénovat na betonu.

Jaký je váš plán dalších turnajů?
Tenhle týden si nakonec beru volno, potrénuju na betonu a pojedu nakonec až na pětadvacítku do portugalského Loulé.

Sezona se pomalu chýlí ke konci. Jak naplnila vaše očekávání?
Byla tam období, kdy jsem měla výpadky. Moc se mi nedařilo a prohrávala jsem brzo. Sezona nebyla nejhorší ani nejlepší. Často jsem uhrávala čtvrtfinále a pak jsem bohužel vypadla. V květnu jsem postoupila do semifinále v Osijeku, minulý týden jsem byla v semifinále na čtyřicítce v Kuršumlijske Banje v Srbsku, teď jsem vyhrála v Seville. V průběhu roku jsem porazila hodně slušné hráčky a získala spoustu zkušeností. Jen doufám, že mi forma ještě nějaký čas vydrží, abych se mohla na světovém žebříčku posunout ještě výš.

V loňské sezoně jste v posledním čtvrtletí vyhrála jediný zápas. V Trnavě jste porazila na tvrdém povrchu Irinu Balus. Co by teď mělo být jinak? Věříte si na tvrdém povrchu více než loni?
Loni jsem touhle dobou už byla unavená v hlavě. Potřebovala jsem už pauzu, protože jsem věděla, že jsem bez formy. Doufám, že to tento rok bude jinak. Hraju rychle a beton mám určitě ráda a těším se na něj. Doufám, že ještě na betonu do konce sezony nějaké výsledky udělám. Po zdravotní stránce se cítím dobře. Hrála jsem dva hodně dlouhé tříseťáky, ale zdraví drží.