Více si teď věřím, říká vítěz Kopřiva a chystá se do Jižní Ameriky
Už druhý challenger během necelých dvou měsíců ovládl šestadvacetiletý Vít Kopřiva. V letošní sezóně se rozjížděl pomaleji, díky posledním výsledkům se ale již začíná přibližovat svému osobnímu maximu. V rakouském Tullnu ztratil za celý turnaj jediný set s Rakušanem Rodionovem, získal 100 bodů do světového žebříčku a posunul se na 148. pozici na světě. “Je to pro mě obrovská vzpruha, další parádní turnaj, který se mi povedl od začátku až do konce. Jsem strašně rád, že se projevuje práce celého týmu. Tvrdě jsme trénovali a teď se nám to vrátilo,” říká šťastný rodák z Bílovce.
Tulln byl váš první turnaj od kvalifikace US Open. Tam jste hrál s hodně atypickým tenistou Maximem Cressym, jenž vyznává hru servis – volej a má skvělé podání. V tomto zápase jste se zdál být trochu bezradný. Jak jste ho viděl vy? Nezanechal trochu stopy na vaší psychice?
Samozřejmě mě mrzelo, že jsem prohrál. Cressy má hodně zvláštní styl, spoléhá na servis a chodí na síť. Vůbec jsem se v tom zápase nedostal do rytmu. Nereturnoval jsem podle svých představ, a i když jsem se paradoxně v New Yorku cítil docela dobře, ten zápas byl daleko více o něm než o mně. Duel mi nevyšel, ale věděl jsem, že jsme s týmem udělali dobrou práci a teď v Tullnu se to projevilo. Mou psychiku to neovlivnilo.
Odjel jste z New Yorku hned domů a začal se obratem připravovat opět na antuce?
Vypadl jsem ve středu a hned v pátek jsem odletěl domů. Od neděle nebo od pondělí jsem se zase začal připravovat na antuce. Udělali jsme další dobrý přípravný blok a pak jsem vyrazil do Tullnu.
V Rakousku jste v prvním kole natrefil na krajana Zdeňka Koláře. Co jste na to říkal?
Z losu jsem samozřejmě nadšený nebyl. Zdenda je kvalitní hráč a vím, jak dobře hraje. Snažil jsem se oklepat z našeho posledního zápasu v Ostravě (Kopřiva prohrál 2:6, 1:6 – pozn. red) a předvést své maximum. Utkání se mi povedlo od začátku do konce. Cítil jsem, že hraju dobře a v tomto duchu se pak odvíjel celý turnaj.
Ve druhém kole jste nastoupil proti stému hráči světa, domácímu Juriji Rodionovovi. Toho jste za více než dvě a půl hodiny udolal ve třech setech. Žádný další set na turnaji jste neztratil, byl to nejnáročnější zápas?
Byl to určitě fyzicky nejnáročnější zápas na turnaji. Celý týden panovalo na kurtech velké vedro a nebylo úplně příjemné hrát. Hodně dlouho jsme bojovali o první set a pak se to na nás obou projevilo. Ve druhém setu jsem trochu odpadl já, na začátku třetího zase on. Tenhle zápas mi ještě neukázal, že bych mohl dokráčet až k titulu. Nehrál jsem svůj nejlepší tenis na turnaji.
Naopak pouhou hodinu jste strávil na kurtu ve čtvrtfinále s Bulharem Dimitarem Kuzmanovem, který uhrál jen dva gemy. Kuzmanov předtím porazil krajana Dalibora Svrčinu…
Povídal jsem si krátce o Kuzmanovovi s Markem Jaloviecem, trenérem Dalibora, ale už předtím jsem s Kuzmanovem dvakrát hrál, takže jsem přibližně věděl, co mě čeká. Zápas mi vyšel doslova na jedničku a od začátku jsem přebral otěže utkání do svých rukou. Celý zápas jsem byl ve vedení a soupeř z toho byl hodně frustrovaný. Tohle byl určitě jeden z mých nejlepších výkonů na turnaji.
V semifinále vás čekal německý ranař Maximilian Marterer, kterého jste podobně jako Kuzmanova před turnajem v Tullnu už dvakrát porazil. I tenhle zápas jste přesvědčivě zvládl ve dvou setech.
Snažil jsem se mu dobře returnovat servis a vím, že když se dostane do úzkých, tak dělá chyby. Zase se mi to podařilo, i když jsem v prvním gemu nevyužil hodně brejkbolů. Ale když jsem se pak dostal do vedení, tak se zápas začal vyvíjet lépe a lépe a myslím, že jsem podal ještě lepší výkon než proti Kuzmanovovi.
Ve finále vás čekal nebezpečný Ind Sumit Nagal, který na přelomu let 2021 a 2022 kvůli zranění půl roku nehrál a dostává se nyní do bývalé formy. Vyhrál jste 6:2, 6:4. Jak jste utkání viděl?
Výsledek vypadá trochu jednoznačněji, než zápas ve skutečnosti probíhal. Byla tam celá řada dlouhých gemů. Šlo vidět, že na nás obou trochu leží tíha okamžiku, hrálo se v pravé poledne a bylo okolo třiceti stupňů. Nehrálo se nám vůbec jednoduše. Trochu jsme oba mleli z posledního, ale mně se naštěstí podařilo urvat první set. I druhý set bylo velké drama, ale podařilo se mi získat první brejk, což mi hodně pomohlo, protože ty podmínky nebyly takové, aby soupeř set a půl bojoval o obrat v zápase. Finále mi vyšlo, ale nebylo to vůbec jednoduché. Nagal je vynikající hráč, vyhrál nedávno challenger v Tampere, kde porazil Dalibora Svrčinu. Předtím ovládl ještě challenger v Římě. Vrací se nahoru a tady v Tullnu předváděl výborné výkony.
The winning moment ?
— ATP Challenger Tour (@ATPChallenger) September 10, 2023
Vit Kopriva cruises past Nagal 6-2, 6-4 in Tulln to claim the third Challenger title of his career and second of the year! #ATPChallenger | @jsmeceskytenis pic.twitter.com/tt2DN53iN5
V deblu jste na turnaji startoval po boku Dalibora Svrčiny, ale po prvním vítězném zápase jste do čtvrtfinále nenastoupili. Co se stalo?
Oba jsme měli v nohách hodně náročné zápasy. Dalibor prohrál po boji s Kuzmanovem, já hrál náročný duel s Rodionovem. Byli jsme hodně vyčerpaní a rozhodli jsme se z debla odhlásit.
V Tullnu podobně jako ve Veroně, kde jste nedávno vyhrál, hrála při přestávkách hudba. Jak vám tamní podmínky vyhovovaly?
Podmínky mi v Tullnu sedly parádně. Balony mi dobře letěly, celý týden bylo nádherně, možná až moc velké teplo. Těžil jsem hodně z dobrých přípravných bloků, které jsme s týmem udělali v posledních týdnech. Hudba byla parádní, ale pouze ve chvíli, kdy člověk hrál na centrkurtu. Byl to trochu menší areál, a když člověk hrál na okolních dvorcích, tak ho ta hudba z centru rušila a trochu mi to vadilo. Tři zápasy ve dvouhře jsem ale odehrál právě na centru, tam mi to problém nedělalo.
Tento týden se hraje Davis Cup, kde se nakonec v nominaci objevila jiná čtveřice hráčů. Jak to vnímáte? Berete to spíše jako motor do další práce, nebo vás trochu zamrzelo, že jste se v sestavě neobjevil?
Pro mě je to jednoznačně motor do další práce. V Davis Cupu se do týmu dostanou jen ti nejlepší, je to pro ně odměna za dosažené výsledky a já naprosto respektuju rozhodnutí kapitána, protože mé výsledky v průběhu celého roku nebyly adekvátní. Spousta kluků měla lepší výsledky než já. Osobně se zvedám až v posledních týdnech a kapitán rozhodnutí o nominaci musel udělat dříve, navíc se hraje na jiném povrchu než na antuce. Vím, že musím makat a hodně se snažit, abych se třeba příště do nominace dostal.
Na světovém žebříčku jste se posunul do první stopadesátky. Nejvýš jste byl 124. Zůstáváte nohama na zemi, nebo třeba přemýšlíte i o tom, že byste zaútočil na první stovku?
Hlavní cíle samozřejmě jsou, abych se dostal do první stovky. Myslím si, že je to cílem každého tenisty, který se pohybuje na challengerech. Vím ale, že je to o dlouhodobé práci. Člověk musí hrát dobře celý rok, nestačí odehrát solidně dva nebo tři turnaje. Je přede mnou ještě velký kus práce. Jsem ale rád, že moje cesta má dobrý směr, že se mi teď lépe dýchá a mám nějaké body uhrané.
Nedávno jsme spolu v rozhovoru řešili, jak jste se v poslední možnou chvíli probojoval do kvalifikace US Open, teď se tu bavíme o první stovce. Za měsíc obhajujete semifinále v Parmě, ale ze všech turnajů do konce roku je to jediný podnik, kde jste získal loni hodně bodů. Jaký je váš program pro zbytek sezony? Zůstanete co nejdéle na antuce, nebo budete hrát jako loni na tvrdém povrchu a v hale?
Letos jsem se rozhodl, že budu pokračovat na antuce až do konce sezony. Loni jsem zkoušel turnaje v hale na betonu a úplně mi nesedly. Vím, že obhajuju semifinále v Parmě, ale tímhle vítězstvím v Tullnu jsem si definitivně zajistil účast v kvalifikaci na Australian Open. Budu teď ještě hrát dva turnaje v Evropě – ve Štětíně a Bad Waltersdorfu. Pak chci potrénovat a odletět na turnaje do Jižní Ameriky.
Co si od Jižní Ameriky slibujete? Tamější podmínky jsou přeci jen hodně složité...
Probírali jsme to s trenérem. Loni jsem hrál turnaje v Evropě v halách a ty podmínky tady jsou pro mě ještě daleko složitější. Je málo míst, kde se dá trénovat. Já jsem typ hráče, který potřebuje trénink a rytmus. V Jižní Americe už jsem párkrát byl a nějaké turnaje jsem tam odehrál, takže přibližně vím, co od nich můžu očekávat. Není to tam jednoduché, budou tam hrát samí antukáři. Pojedu tam urvat co nejvíc bodů. Podobné rozhodnutí se nám před dvěma lety celkem vyplatilo, takže to zkusíme znovu. Mým prvním turnajem bude brazilský Campinas a měl bych v Brazílii a Argentině odehrát postupně tři nebo čtyři turnaje. Plánuji tam strávit čas do konce října.
Kde vidíte největší změnu v tom, jak jste hrál v první polovině roku a jak hrajete teď?
Určitě je ten největší rozdíl v hlavě. Překonal jsem těžší období a stabilizoval svou výkonnost. Mou situaci jsem probíral s hodně lidmi a udělal jsem nějaké změny, které pak pomohly tomu, že má výkonnost šla zase nahoru. Co se tréninku týče, trénoval jsem pořád stejné dávky. Více si teď věřím. To je přesně to, co tenista potřebuje.
Zobrazit příspěvek na Instagramu