Rádce Hřebec obdivuje klid Vondroušové. Tenis si bude více užívat, doplňuje Vaníček

Jiří Hřebec (rádce a mentor Markéty Vondroušové)
O finále proti Uns Džábirové: „Nechápu. Ještě mi to nedošlo. Jak ona hrála na konci zápasu! Klidně šla do dlouhých výměn, nebyla nervózní. To já bych si ani nenadhodil. V tomhle se strašně změnila, teda spíš vyspěla.“

O zlepšení na trávě: „Byli jsme přesvědčení, že na ní může hrát dobře. Ale v první řadě musela být přesvědčená ona sama. Od prvních kol si našla systém, jak hrát. A nenechá se ničím rozhodit. To na ní fakt obdivuju, tohle musíte mít v sobě.“

Další vyhlídky: „Já od ní čekám to největší. Myslím si, že v desítce už měla být dávno, ale nemůžu jí to říkat. Ona nechce být pod tlakem, chce hrát tenis pro radost. Je ctižádostivá, ale tlak okolí jí vadí. Což se před čtyřmi lety po Paříži stalo. Tenhle zážitek už zpracuje daleko líp. A moc jí to pomůže na sebevědomí, všude bude vystupovat jako wimbledonská vítězka.“

Petr Vaníček (sportovní ředitel I. ČLTK Praha)
O emocích při finále (nejen) v boxu: „Bylo to těžší, než jsem čekal. Na druhou stranu jsem cítil klid a víru, že to Markéta dokáže. Byla tam nervozita, ale ta správná. Pocit je to nepopsatelný. Chtěl bych vědět, co se děje na Štvanici. Bylo tam promítání, stejně jako při finále Roland Garros, kde hrála Kája Muchová. Tam to asi bude slušný. (usmívá se)“

O publiku na straně Džábirové: „Myslím, že se na to s Honzou (Hernychem) určitě dobře připravili. Uns měla podporu diváků, dostala je na svou stranu. Markétě ale takové momenty nevadí. Když box od Uns začal více hlučet a povzbuzovat, Markétu to možná i nakoplo. Za stavu 1:3 ve druhém setu neskutečně ustála těžkou situaci.“

O respektu k šampionce: „Moc jí to přejeme. Markéta je normální holka, která zůstala nohama na zemi celou svoji kariéru. Nedokážu si představit, že bych to někomu přál víc než jí. Myslím, že ani tohle ji nezmění. A pokud ano, tak k lepšímu. Bude teď klidnější a tenis si bude daleko víc užívat.“

O parádní sezoně pro I. ČLTK: „Rok je úplně neuvěřitelný, řekl bych až skoro snový. Jsem za holky moc rád. Těší mě, že Markéta je skalní odchovankyně Štvanice. Tato kontinuita je skvělá. Doufám, že to není naposledy, kdy se něco takového podařilo.“